Atentát v Ambassadore

Tak tohle jsem necekal.Hvezda Mladych pusek Emilio Estevez.... .Jeho predesle rezijni pokusy jsem nesledoval,ale tohle skoro nema chybu.Herci ktere mame vzdycky radi( William H. Macy,Elijah Wood,Anthony Hopkins,Laurence Fishburne),herci ktere mame nekdy radi(Helen Hunt,Christian Slater,Heather Graham) a dokonce Demi Moore a Sharon Stone predvadeji profesionalni vykony.Sice s velikou davkou americkeho patosu,ale tentokrat jako by to nevadilo.(Tech hvezd je tam opravdu 3X vice nez jsem stacil uvest..)Atmosfera filmu je velmi silna diky vyborne kamere a autentickemu prostredi.Sceny se meni s temer zeleznou pravidelnosti kazdych pet minut.Pro nekoho to mozna vytavari dojem,ze k postavam mnoha hrdinu filmu tak nelze proniknout.Na me to funguje.Jen tak dal ....amigo! (14.02.2007)

Bobby je film plny hviezd prveho rangu, a ono to posobi vysledne velmi dobrym dojmom.. dokonca sa mi pacil tah dlheho spoznavania roznych postav, ktore su nam predostierane z roznych uhlov az v poslednych 15 minutach dostaneme ku vsetkemu jasnu odpoved..sok pri ktorom isla rasova nenavist, rozdiely v penaznom majetku a podobne nezmyselnosti, stranou. estevez to sikovne zvladol, to sa musi nechat. (30.05.2007)

Tak dá se to shlédnout jako připomínka oné události, našince pobaví redaktorka z Rudého práva, jinak opět celek pošle do kytek klišovitá teze - i rozvrácené manželstvé stmelí národní smutek. Ble. Nicméně herecky je to skutečně reprezentativní: příjemný Hopkins jako fanda Grety Garbo, přitažlivá Demi Moore jako vyžilá zpěvačka, herecky vyzrálá a stále sexy Sharon Stone jako podnikavá kadeřnice, půvabná Helen Hunt jako marnotratná manželka, kvalitní Fishburne jako šéf kuchař - guru všech černých a Slater jako deux ex machina. (27.06.2010)

Iñárrituovská zápletka v príbehu s historickým podkladom. Ojedinelý zážitok, ktorý možno viac povie samotným Američanom, ale cez to všetko mi tento mozaikový námet dal viac, než som očakával. Réžia prekvapivo zručná, atmosféra obdobia vystihnutá na jednotku a okrem (už veľakrát zmienenej) postavy československej reportérky tu má všetko svoje miesto. Hudba, kulisy, to všetko stavia skvelý základ pre veľmi kvalitný film, ktorého najhlavnejším a najspoľahlivejším článkom boli herci. Každý si svoju postavu naozaj vychutnal a dotvoril jej charakter úplne hodnoverne. Neveril by som, že tak veľa vedľajších postáv, v tak krátkom čase a na tak malom mieste si dokáže diváka získať. 90%. (03.01.2010)

Estevezova režie kupodivu není špatná. Zajímavě pracuje s herci, sem tam se mu povede natočit slušně vypjatou scénu. K tomu mu dopomáhá i velmi dobrá kamera Michaela Barretta, která jako by v některých scénách (např.rozhovor Sharon a Demi před zrcadlem) upadala (doslova!) do podobné deprese jako hrdinové. Estevez ale zklamává coby scénárista. Příběhy postav jsou přeci jen moc schematické, točí se kolem rasových problémů, LSD, války ve Vietnamu… Asi nejnezvyklejší je způsob jakým Estevez zachází se svými hlavními ženskými hvězdami, Sharon Stoneovou, Demi Mooreovou a Helen Huntovou. Všechny tu mají společné jedno – jsou neskrývaně zestárlé, unavené životem. Jsou ošklivé. Jejich tváře jsou rozryty vráskami, zakryty tunami make-upu nebo naopak jeho absence odkrývá četná nehvězdná místa. A není to jen věc make-upu, ony záměrně zdůrazňují všechny své nedostatky. Jako by se rozhodly využít své každodenní poznatky, ke kterým se zděšením přicházejí ráno před zrcadlem. Tahle stránka filmu se mi moc líbila, protože Estevez ukazuje únavu celé Ameriky na fyzickém rozkladu několika konkrétních jedinců, a ne pouze na jejich nefunkčních vztazích. Současná Amerika postrádá vůdce hlásajícího humanističtější myšlenky. USA by si nejprve mělo vyřešit vlastní problémy (mj.rasové), než bude zasahovat do politiky jiných států, a pokud se pro to rozhodne, tak jinak než válečnou cestou. I Estevez coby režisér často abdikuje na plynulý děj, a neváhá do příběhu vsazovat Kennedyho projevy z šedesátých let, které jsou natolik universální, že platí i v dnešní době. To je někdy na úkor tempa, ale dodává to filmu na mnohem větší naléhavosti. Je to také jeden z důvodů, proč na mě Bobby působil spíš jako vysoce nadprůměrný televizní film, než film určený přímo do kin. Bobby se nesnaží být „filmový“, vyprávět divákovi zajímavý příběh, ale přetlumočit mu 40 let staré myšlenky, které jsou stále platné, a v současnosti citelně chybí. (17.02.2007)