Atentát v Ambassadore

Scénář: Emilio Estevez .. Úžasná podívaná. Válka, drogy, rasismus, volby, slibná budoucnost a jedna smrt. Emilio Estevez napsal výbornou mozaiku lidských příběhů na pozadí finiše volební kampaně senátora Robert F. Kennedy v hotelu Ambassador. Musím se přiznat, že mám tohle propracované schéma velmi rád a s přispěním silného tvůrčího potenciálu se často jedná o unikátní díla .. jako třeba tady! Dech beroucí obsazení odvádí patřičné herecké výkony a díky precizní režii vytváří extrémně tklivý divácký zážitek. Dialogy jsou prošpikované nejen politickým podtextem a kritikou válečných aktivit (který lze snadno přenést na dnešní Ameriku, jen se Vietnam zamění za Irák apod.) či rasových nesvárů, ale zejména silnou porcí humorných narážek či nejrůznějších pravdivých parafrází o životě, lásce, stárnutí, svobodě. Závěrečný akt atentátu a následného zmaru s pomyslným střetnutím všech linii, protkaný jedním z proslovů RFK se zaryje hluboko do paměti a mě nezbývá než tiše smeknout před geniálním majstrštykem pana Esteveze. 100%. (08.02.2007)

Emilio Estevez vrací ve velkém stylu a po 6-ti letech od svého posledního snímku s "bratrem" Charlie Sheenem, dokazuje, že jeho mistrovské dílo stálo za to čekání. Atentát v Ambassadoru je fantastickým snímkem ne o jednom člověku, ale o jedno době, v které žil, kterou poznamenal a kterou jistě tolik miloval i přes svou snahu ji změnit k obrazu svému. Fascinující podívaná, která je nám dopřána skrz známě hvězdy v malých rolích. Každý z nich je důležitý a výjimečný. Každý je hvězdou, ale propůjčil se k snímku, kterém nemůže být nikdo déle než 15 minut a to dokazuje jejich velikost. Ať je to Anthony Hopkins, Sharon Stone, Elijah Wood, Laurence Fishburne, Demi Moore nebo nádherná Lindsay Lohan. Všichni dodávají nezaměnitelný image tomuto snímku, z které čiší filmová krása a umění jednoduchými okamžiky okouzlit diváka, které ho zamrazí a zahřeje. O závěrečném projevu, který pronesl, svým dokonale mrazivým hlasem, Robert F. Kennedy nelze říct ani slovo, protože i ty největší superlativy by nevystihovaly ty slova a ten hlas... Povinnost pro každého, kdo si chce dokázat, že i v dnešní době jde natočit úchvatný snímek plný emocí o minulosti (současnosti, budoucnosti?). (06.11.2007)

Trošku se mi to rozleželo v hlavě a bohužel musím s hodnocením o stupínek níž... I když se jedná o celkově milý a pěkný film, který rozhodně neurazí, nemůžu říct, že by ve mě zanechal nějaké silnější emoce, o nezapomenutelném zážitku ani nemluvím... Panoptikum osudů lidí ze dne atentátu na Kennedyho je přece jenom zbytečně široké - některé osudy byly úžasné, jiné méně zajímavé a pár abych tak řekl do počtu (např. duo Sheen-Huntová)... 60% (20.04.2007)

Docela jsem měl chuť zajít do hotelu Ambassador a říci "Zrychlete to přátelé, zrychlete to." Jenže pak přišel konec a já byl pekelně rád, že to nikdo nezrychlil. Moje další chuť byla, že sem prostě zkopíruji řeč Roberta Francise Kennedyho, jenže by mě k tomu chyběla závěrečná obrazová část filmu, protože přesně tohle spojení společně s hudbou mělo v sobě obrovskou emocionální i myšlenkovou sílu. No a mám taky chuť se zde vyjádřit k hercům a to bez slůvka "jenže". Takže z pánské hvězdné pěchoty na mě udělal největší dojem Emilio Estevez a z dámské prvoligové herecké sestavy Sharon Stone. Teď už mám jen jedinou chuť, skončit tenhle komentář. (21.10.2007)

Bobby je jméno neformální a naznačuje, že jeho nositel byl oblíbený a měl blízko k lidem. Bohužel snímek tuhle neformálnost legendy americké politiky nedokáže zprostředkovat. Kandidát na prezidenta k nám promlouvá jen prostřednictvím svých projevů, ze kterých byly vybrány pohříchu ještě poměrně rozsáhlé pasáže. Nemám nic proti velkým myšlenkám, když se podávají nevtíravou formou. Tady jsem měl ale pocit, jako by se režisér poněkud inspiroval proslulou Oprah Winfrey Show. Nemám k tomuto způsobu komunikace vztah. Na můj vkus je to patetické a zároveň nasáklé vlezlým sentimentem. Dojímavá hudba se, jak přibývaly minuty, měnila v trýznivé mučení. Jednu hvězdičku si Bobby zaslouží za nápad vylíčit poslední hodiny před atentátem prostřednictvím kaleidoskopu postav hotelových hostů a zaměstnanců a použít tak metodu, kterou ve Spojených státech proslavil Robert Altman, a druhou za hvězdné obsazení a herecké nasazení. Na druhou stranu, přišlo mi, že některé postavy jsou nadbytečné a o některých bych se chtěl dozvědět víc. Celkový dojem: 45 %. (07.07.2015)