Atentát v Ambassadore

Emilio Estevez vrací ve velkém stylu a po 6-ti letech od svého posledního snímku s "bratrem" Charlie Sheenem, dokazuje, že jeho mistrovské dílo stálo za to čekání. Atentát v Ambassadoru je fantastickým snímkem ne o jednom člověku, ale o jedno době, v které žil, kterou poznamenal a kterou jistě tolik miloval i přes svou snahu ji změnit k obrazu svému. Fascinující podívaná, která je nám dopřána skrz známě hvězdy v malých rolích. Každý z nich je důležitý a výjimečný. Každý je hvězdou, ale propůjčil se k snímku, kterém nemůže být nikdo déle než 15 minut a to dokazuje jejich velikost. Ať je to Anthony Hopkins, Sharon Stone, Elijah Wood, Laurence Fishburne, Demi Moore nebo nádherná Lindsay Lohan. Všichni dodávají nezaměnitelný image tomuto snímku, z které čiší filmová krása a umění jednoduchými okamžiky okouzlit diváka, které ho zamrazí a zahřeje. O závěrečném projevu, který pronesl, svým dokonale mrazivým hlasem, Robert F. Kennedy nelze říct ani slovo, protože i ty největší superlativy by nevystihovaly ty slova a ten hlas... Povinnost pro každého, kdo si chce dokázat, že i v dnešní době jde natočit úchvatný snímek plný emocí o minulosti (současnosti, budoucnosti?). (06.11.2007)

Nápad s mozaikou několika příběhů je zajímavý a vesměs působivý, navíc oceňuji i zařazení československé postavy do děje (i když mi její protagonistka seděla ze všech nejméně). Co mi ale vadí, je malý prostor pro toho, o kom tenhle film má být nejvíce - Robertu Francisi Kennedym. Použití originálních záběrů RFK považuji sice za přínos, ale více materiálu o této postavě amerických dějin by vůbec neuškodilo. Mám rodinu Kennedyů osobně moc ráda, na tenhle film jsem se chtěla podívat hlavně kvůli nim, takže mě dohromady nějakých deset minut s Bobbym (ze 120) nijak neuspokojilo. Na druhou stranu musím zdůrazdnit skvělý projev Roberta Kennedyho v závěru filmu, který Bobby pronesl 5. dubna 1968, tedy dva měsíce před svou smrtí. Nehledě na jeho délku, nehledě na to, že je to jen projev "jednoho amerického senátora", mám pocit, že by se z něj mohla učit celá řada dnešních scénáristů zasazující své příběhy do politických vod. Ještě žádný mě totiž asi ve filmu nesebral jako tenhle, možná je to tím, že mluví o obyčejných lidech, možná prostě tím, že je skutečný. ...Kdykoliv je jakýkoliv americký život zbytečně ukončen jiným Američanem - ať už je to vykonáno ve jméně práva, nebo proti němu, jedním člověkem, nebo skupinou, chladnokrevně, nebo vášnivě, v útoku, nebo v odpovědi na útok - kdykoliv tohle dovolíme, degradujeme tím celý národ. Zatím jsme zjevně ignorovali vzestup násilí, který naše společnost toleruje. Příliš často uctíváme vykračování a burácení v boji. Příliš často omlouváme ty, kteří si vybudovali své životy na zničených snech jiných lidí. Ale toto je jasné. Násilí plodí násilí, útlak plodí odvetu a jen očista celé naší společnosti nám může pomoci vyhnat tuto nemoc z našich duší... Skvělý projev o tom, nad čím by se lidé možná měli také někdy zamyslet. Nedávno jsem si ho pouštěla v jednu hodinu ráno třikrát za sebou. Tenhle Bobby Kennedy prostě říkal věci, které měli něco do sebe. (30.05.2007)

Scénář: Emilio Estevez .. Úžasná podívaná. Válka, drogy, rasismus, volby, slibná budoucnost a jedna smrt. Emilio Estevez napsal výbornou mozaiku lidských příběhů na pozadí finiše volební kampaně senátora Robert F. Kennedy v hotelu Ambassador. Musím se přiznat, že mám tohle propracované schéma velmi rád a s přispěním silného tvůrčího potenciálu se často jedná o unikátní díla .. jako třeba tady! Dech beroucí obsazení odvádí patřičné herecké výkony a díky precizní režii vytváří extrémně tklivý divácký zážitek. Dialogy jsou prošpikované nejen politickým podtextem a kritikou válečných aktivit (který lze snadno přenést na dnešní Ameriku, jen se Vietnam zamění za Irák apod.) či rasových nesvárů, ale zejména silnou porcí humorných narážek či nejrůznějších pravdivých parafrází o životě, lásce, stárnutí, svobodě. Závěrečný akt atentátu a následného zmaru s pomyslným střetnutím všech linii, protkaný jedním z proslovů RFK se zaryje hluboko do paměti a mě nezbývá než tiše smeknout před geniálním majstrštykem pana Esteveze. 100%. (08.02.2007)

Emilio Estevez se po dlouhé době vrací před i za kameru v tomto na jeho poměry velmi ambiciózním projektu. I když by se mohlo podle názvu zdát, že hlavní téma je atentát na Roberta F. Kennedyho jedná se spíše o drama lidí, kteří byli u toho. Režisér odehrává několik příběhů a po pravdě mi přišlo, že jich je zbytečně moc. Možná kdyby se zaměřil na události, které k atentátu vedly byl by snímek o něco zajímavější. Takhle je celá událost jen kulisou než hlavním příběhem. Estevez se do filmu snažil nacpat co se dalo, avšak pokusy o vytvoření atmosféry konce 60. let vyznívají trochu naprázdno a film se tváří spíše televizním dojmem než "výpravným" dramatem. Co se však musí režisérovi nechat je hutné obsazení ať už hlavních nebo i těch nejmenších rolí. Nejen, že získal takovou legendu jako Anthony Hopkins ale i zbylé osazenstvo se skládá s herců jako Laurence Fishburne, Sharon Stone nebo William H. Macy, vycházejících hvězd Shia LaBeouf, Elijah Wood a dokonce oprášil i Christiana Slatera nebo Demi Moore. Pokud by snímek neobývala taková jména šel by rovnou do videopůjčoven a moc lidí by ho neznalo ale známí herci také nejsou vše Emilio. (29.04.2009)

,,KENNEDY, TY ČURÁKU!“..... /// …Je to pohled do životů několika lidí, jejichž cesty se na pár hodin protly. Příběh lidí, kteří byli v bezprostřední blízkosti jednoho z největších incidentů 20. století…. - jako kurva, k tomu už fakt není co napsat! Prostě, film o RFK, kterej se víc věnuje pučmidrátovi v kuchyni, než senátorovi. Ale nakonec (jestli máte tyhle filmový puzzlíky rádi) zjistíte, že vono to vlastně má (a dává) smysl. Americký ,,Vyprávěj o jedný události, ve který se promítnou všechny významný ,,věci“ tý doby (LSD, Vietnam, černoši…). Zvláštní, že nejde ani tak o politiku (Prezidentský volby) či snad (nedej Bože) nějaký důvody, ale Estevez si vystačí klišoidní chvilkou, kdy za tónů Sound of Silence (Hello darkness, my old friend….) a sestřihem z mítinků, z demonstrací a nepokojů tý doby řekne víc, než stupidníma kecama. Všechno pak graduje ,,očekávanou“ událostí, jejíž předvedení mě nutí fláknout 4* a srát na to, že tahle pohádka u kritiků (těch americkejch) propadla. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych se seznámit se slečnou Janáčkovou, z Rudýho práva (…jakým právem mě to mlátíte! …Rudým!… no nic..). 2.) Chci si znova připomenout ,,Drysdalův den“. 3.) Thx za titule ,,Budgie284“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (04.12.2012)