Porota

Největší problém tohoto soudního dramatu spočívá v tom, že tý "hodný" straně opravdu nejde moc fandit. Nakonec bych teda spíš přál vítězství záporákovi Hackmanovi a zbrojařský firmě. Ale já mám filmy ze soudní síně docela rád, takže mě to bavilo. Možná bych dal i 4 hvězdy, ale ten trapně kýčovitej konec rozhodnul o tom, že dám jenom 3. (11.06.2024)

Američania sú zamilovaní do súdnych sporov a prirodzene aj do filmov o nich. Podporuje to ich ilúziu, že Amerika je veľká, čestná, spravodlivá a má tú najlepšiu ústavu na svete. Aj s jej dodatkami. I keď sa možno vyskytnú nejaké prípady, ako je ten z filmu Porota, pravdou však skôr býva výrok Rankina Fitcha: "Páni, súdy sú príliš významné na to, aby sme ich nechali porotám." V Amerike víťazia právnici a keď nie, tak sa o tom nakrúti film. Film sa mi celkom páčil, poodkryl možnosti manipulácie s porotným systémom, i keď tú úžasnú organizáciu zháňania slabín a kompromateriálov som im neveril. (24.12.2020)

Čtyři jsou asi moc, ale tři jsou málo. Já před týdnem dočetl stejnojmennou knihu, tak jsem se asi líp orientoval (mimochodem kniha je skvělá a film se jí drží jen velmi VELMI volně)... Hackman jako vždy výborný, Cusack pořád sympaťák, jen Hoffman (můj oblíbenec) mi připadl dost nevýrazný.... Mohla to být určitě lepší adaptace (škoda že filmu chyběla pointa z knihy), ale já se docela slušně pobavil. (20.06.2004)

John Cusack a Rachel Weiszová to rozehráli parádně, já vůbec netušila, oč těm dvěma jde. Gene Hackman se mi jako luxusní prevít moc líbil a Dustin Hoffman mu sekundoval zdatně, v roli čestného muže byl pro mě uvěřitelný. Kladně hodnotím i námět, soudní bitva jednotlivce proti zbrojařskému molochu je zajímavá sama o sobě, nicméně ta bitva o porotu byla ještě zajímavější.. (08.07.2020)

Takže co? Gary Fleder se pokouší rozehrát skutečně velmi rozsáhlou paletu témat, žongluje s pojmy jako je spravedlnost, svoboda, odpovědnost, patriotismus, soucit, pomsta, a ještě s několika dalšími. Jenže dvě hodiny filmu nejde srovnávat s šíří, s jakou obvykle John Grisham své romány rozepisuje. Porota je film velice nevyrovnaný a nerozhodně působící, občas sama sebe zcela nevhodně pojímající. Scéna výběru porotců asi není zrovna etalon dramatičnosti, že ano. Ne tak podle Gary Fledera - ten se vás zběsilými prostřihy a dramaticky gradující, avšak nepříliš zajímavou hudbou Christophera Younga (který je, abych mu nekřivdil, schopen i velkého výkonu, viz Ostrovní Zprávy) pokusí přesvědčit, že jde o větší nářez než když schytáte během druhé třetiny pět fíků, jako se to v noci na dnešek povedlo Detroitu na ledě Nashville Predators (jen tak dál, kluci;)). Výsledek téhle snahy vám snad líčit nemusím... "Šokující" pointa by tak v rukou někoho schopnějšího mohla mít na diváka daleko větší efekt než jakého je schopen ten zablívací minirozhovor tria Cusack-Weiszová-Hackman v závěru filmu. Když už chcete být šokující, nemělo by být pět minut před velkou scénou vyhlašování rozhodnutí poroty jasné, co se uděje. Ano, je to bezpochyby novátorské, ale taky velmi, velmi hloupé. Kdyby celý film, který se od začátku snaží celkem zdařile nést v duchu vší té špíny a sprostoty, kterou může v dnešní době s ledovým klidem zákonného a ústavního způsobu posvěcovat to směšné cosi jménem porotní systém, když se toho někdo chopí s takovou vervou jako Gene Hackman, neměl by tuhle svou nejtvrdší devizu pohřbít v už stokrát viděných scénách idealista vs. sobecký pragmatik. Když už se vám na několika místech povede dosáhnout toho, že se divákovi při představě té nevidomé vznešené dámy a toho, že JI má reprezentovat porota, obrací kufr, nemá to zazdít slzící vdova pouštějící před soudem video z narozenin. Když už si nasadíte mezi porotce někoho, kdo slibuje přinejmenším oživení děje, neměli byste ho po pěti minutách nechat sedět až do konce filmu se zavřenou pusou. A co mě osobně dohnalo k smíchu - když už máte namachrovaný tým špecialistov na všechno od elektroniky až po čištění bot, neměla by se vaše pravá ruka ptát odkud že se bere ten seznam kandidátů na porotce. Zkrátka a dobře, buď pořádně natočené, zcela a naprosto děsivě strhující (především psychologické) drama ze soudní síně, ne nutně končící "dobře" NEBO pořádně natočenou akční záležitost, jejíž hlavní hrdina třeba chrání porotce až do posledního dechu a happy endu. Takovýhle dům na půli cesty ale opravdu ne-e. 60% a šlus. (26.11.2006)