Vojcek

Měl bych si sehnat a přečíst předlohu, která se na těch pár místech, kde ostře z filmu vystupuje, jeví skvěle poeticky. Obávám se, že tady mi Herzog jako tvůrce nesedl a není to řemeslnou chybou - statická divadelní režie je záměr a nutnost a nemám proti ní výhrad (a btw. hudební scéna u rybníka je úchvatná). Herzog sice měl k dispozici Kinského a Telč, ale myslím, že neměl k dispozici ten správný cit pro předlohu, která má úspěšné adaptace i v opeře. I přese vše, že se mi Woyzeck celkem líbil, nepůjdu výš už z toho důvodu, že téma psychického rozpadu jedince je v mnohých jiných filmech dosti překonáno. (04.05.2011)

Woyzeckovo šílenství v podání Klause Kinského je mrazivě děsivé, pravda. Filmové zpracování samo o sobě mě nikterak nenadchlo, na druhou stranu nutno podotknout, že ani výrazně nezklamalo. Smutné vyprávění o utrápeném, vyhladovělém a týraném vojákovi, které směřuje k nevyhnutelné tragédii. "Když truhlář hobliny smete, kdo ví, čí hlava na nich spočine?" (15.04.2018)

Woyzecku, věčnost, tá je...no je věčná, cnost to je...no když je človek cnostný....Do vojny jsem šel, abych si dokázal svou lásku k životu....podobné bonmoty na začiatku môžu vzbudiť dojem, že sledujeme nemeckého vojaka Švejka, ale je to omyl, z príbehu sa vyklube depresívna dráma. Takto statický film som snáď ešte nevidel, kamera sa nepohne ani raz z miesta, iba sa občas pomaly otáča a každá scéna je zaberaná jednou kamerou a bez strihu. Preto príliš nechápem dôvody prepisu divadelnej hry do filmového média, žiadna scéna ma o oprávnenosti tohto činu nepresvedčila. Dialógy a monológy sú neprirodzené, ale film treba brať ako štylizované divadlo. Niekoľko podnetov na zamyslenie tu je, lenže viac by v nás rezonovali, keby sme boli divadelnými divákmi tejto hry. Ortodoxný minimalizmus. (26.10.2012)

Zadaptovat Büchnerův tragický fragment do filmové podoby je těžkým oříškem zejména kvůli tomu, že se dodnes pořádně neví, jak po sobě následují jednotlivé scény a výjevy, nicméně Herzog se toho ujal vcelku obstojně. Film jsem ohodnotil třemi hvězdičkami, a to hlavně kvůli nezajímavému ději, který už v předloze působil rozpačitě a nekonzistentně (což opět odkazuje na problémy s jeho strukturou). Nutno vyzdvihnout herecký výkon Klause Kinského, Herzogova dvorního herce, který se role pomateného a pomalu do bláznovství se potápějícího Woyzecka ujal velmi dobře. Zkrátka snímek, kterému podráží noha samotná knižní předloha, i tak byl ale natočen vcelku solidně. (31.08.2015)

Tak tohle je regulérní herecký koncert Klause Kinského se vším, co si člověk pod tímto pojmem může představit. Myslím si, že Kinsky velikostí svého hereckého projevu dokonce přesáhl hloubku celého filmu. Je pro film až nepatřičně mnohovrstevnatý. Ne, že by snímek snad byl plytký, jen je to film malý jakoby až Kinskému nestačil. Přeci jen příběh připomíná jednorozměnrné vyprávění pouťových vypravěčů. V kontastu s tím pak například scéna vraždy a následný psychický kolaps jsou tak skvěle zahrány, že by mohli klidně patřit mezi nejsilnější herecké okamžiky filmových dějin. Po technické stránce je film bezchybný, Herzogovi asi nelze nic vytknout. Nakonec musím, bohužel zmínit nešťastné zvukové vybavení DVD, které jsem zakoupil v tafice. Přestože je dabing poměnrě vydařený, to že na disku není orignální zvuková stopa považuji za nehoráznou hovadinu. Zrovna takovýto klubový film, aby byl bez titulků? Tomu jsem se zdráhal uvěřit. Kinského hlasový projev, patří neodmyslitelně k jeho hereckému projevu a to že, jsme byli o jeho němčinu ochuzeni, považuji za veliké distributorské selhání. (30.06.2008)