Vojcek

Woyzecku, věčnost, tá je...no je věčná, cnost to je...no když je človek cnostný....Do vojny jsem šel, abych si dokázal svou lásku k životu....podobné bonmoty na začiatku môžu vzbudiť dojem, že sledujeme nemeckého vojaka Švejka, ale je to omyl, z príbehu sa vyklube depresívna dráma. Takto statický film som snáď ešte nevidel, kamera sa nepohne ani raz z miesta, iba sa občas pomaly otáča a každá scéna je zaberaná jednou kamerou a bez strihu. Preto príliš nechápem dôvody prepisu divadelnej hry do filmového média, žiadna scéna ma o oprávnenosti tohto činu nepresvedčila. Dialógy a monológy sú neprirodzené, ale film treba brať ako štylizované divadlo. Niekoľko podnetov na zamyslenie tu je, lenže viac by v nás rezonovali, keby sme boli divadelnými divákmi tejto hry. Ortodoxný minimalizmus. (26.10.2012)

Film, kde prakticky neexistuje nic, než Klaus Kinski. Klaus Kinski, co hraje zřejmě sám sebe, od začátku do konce v transu. Hrající člověka úplně na dně, na hranici šílenství, osamoceného, trpícího. Kinski tady vlastně snad ani nehraje, prostě JE Woyzeck. Na jeho herectví tu neexistují výstižná slova a Herzogovy dlouhé záběry bez střihu jsou perfektní volbou, jak ho ještě zdůraznit. Nedivila bych se, kdyby po skončení posledního záběru Kinski zkolaboval. Woyzeck se špatně popisuje, vážně doporučuju se na to podívat. Film sám o sobě je tak mezi 4* a 5*, ale na Kinskiho je těch 5* zoufale málo. (02.11.2012)

Klaus Kinski už několikrát prokázal, že dokáže zahrát i tam, kde není co. Ne, že by to byl případ tohoto Herzogova filmu... Jisté však ale je, že před jeho hereckým výkonem jde všechno stranou. Tak sugestivní scénu, jako je smrt Marie jsem dlouho v žádném filmu neviděl a za svou působivost vděčí tato scéna právě Kinskému. Šílenství, touha a žal, to všechno se zračí v jeho očích na pozadí jedinného obrazu, navíc téměř bez střihu. Slovy to však popsat nelze, měli byste to vidět. Ostatní postavy ve filmu pak nemají moc šanci. Werner Herzog ukazuje, že je režisérem, který se zaobírá především postavami, jejich vnitřním světem a jejich psychologií spíš než čímkoliv jiným. Díky tomu, a to je částečně škoda, pak film působí jako divadelní inscenace převedená v nízkorozpočtový televizní film . Na jeho působivosti mu však tahle piha neubírá. (25.02.2009)

Docela zklamání, Kinski je sice vynikající a jeho bizarní postava dobře nastíněná, ani jednoduchost zápletky nevadí, zvláště když je její vyvrcholení až magicky nasnímané. To, co mě však na filmu od začátku vadilo je všestranná divadelnost, co se týče herců, jejich mluvy, monologů a statických záběrů v několika lokacích. U filmu opravdu nemůžu obdobné výstřelky snést. (29.07.2009)

Utahaný voják zmítaný apokalyptickými vizemi se pachtí životem, neustále si na něj někdo ukazuje, něco mu říká, něco po něm chce, směje se mu. On to všechno trpí, protože asi doufá, že když to tak nechá a bude dělat, co se od něj jako od obyčejnýho člověka čeká, nakonec někde najde štěstí. Herzog mu to samozřejmě nedopřeje a dlouho chystaná katarze má rozhodně sílu. (22.04.2013)