Stranger Things - Season 3

Dva roky si muselo fanouškovské centrum "Podivných věcí" počkat, než přibyde třetí řada tohoto oblíbeného seriálu....A fakticky jsem rád, že si s tím dali takovou práci a vynesli to na povrch až nyní. Mně se zdají nápady bratří Dufferových neuvěřitelné, pořád dokáží přijít s novým příběhem plným zvratů a přesto si zachovají tu původní, již osvědčenou, tvář první série z roku 2016. Vskutku mimořádný talent. Třetí řada se logicky nese v dospělejším nádechu, hlavní hrdinové již nejsou malými dětmi, kteří hrajou ve sklepě dračák, ale i oni vyrostli a řeší tak puberťácké problémy. Samozřejmě se ale nedočkáme jen nějaké romantické komedie říznuté sitkomem, i zde se rozehraje slušné drama s hororovými prvky, jak jsme již zvyklí (ale musí divák počítat, že se takových cvhil dostaví méně). Zápletka s ruskou základnou správně přestřelená, ta druhá s monstrem taktéž potěšila. Návrat staronových postav taktéž zahřál u srdíčka, ale i nové neoukoukané tváře zabodovaly na plné čáře (zejména Robin, jež mě svou bezchybnou chemií se Stevem bavila celých osm dílů, parádní kasting.........a nesmím opomenout ani Alexeje). Šerifa Hoppera dostihla menší existencionální krize, jeho místy spíše až komické počínání jsem zprvu nesnášel, ale postupem času jsem si tento jeho image docela oblíbil. Kromě výborně napsaných charakterů (opět!) špičkový soundtrack, normálně si teď pouštím hity osmdesátek (až tak mě tato sága ovlivnila), a CGI se zase o kousek posunulo na vyšší úroveň. Závěr opět epický, došlo i na silné emocionální momenty, u kterých jsem se nevyvaroval slzám. Doteď jsem si nemyslel, že by se již 4. řada mohla vyrovnat svým povedeným stejnojmenným předchůdcům, ale to stejné mě napadalo i po dvojce. Takže s nadšením očekávám, co nám tvůrci přichystají do dalších let. Za mě dávám 93 % (23.07.2019)

Nádherně natočený seriál, krásně si hrají se saturací barev a s každou další sezónou mě (převážně) bratři Dufferové přesvědčují o tom, že to mnohaměsíční čekání stojí za to a opět to bude velká událost. Nikdy jsem si vlastně nevšiml, jak tu hezky kombinují hororové prvky, možná letos řádně přitvrdili, nicméně nám Netflix i napotřetí naservíroval mimořádný seriál s postavami, ke kterým jsme si už před dvěma lety zvládli vybudovat vztah, nadále dření osmdesátkovou nostalgii jak to jen jde a především s každým dalším dílem nabalují mytologii a napínají diváky, že bych opravdu musel jít něco rozflákat, kdybych musel čekat týden na další díl. Nejoblíbenější postavou druhé série byl Steve, zde je to bezpochyby u mě Murray Bauman, jeho nesmrtelné hlášky stojí za to. PS : Příští sezónu hned další rok, jasné? :-D Nejlepší momenty : Sauna, Orel holohlavý, Nekonečný příběh. (12.07.2019)

Fuck. 4. řadu už nechci, páč další umírání bych asi nezkousnul, a to jsem si v polovině této sezóny stěžoval na nesmrtelnost postav. Celkově mi to oproti posledně přišlo sice slabší, ale finální dvě hodiny jsou tak neskutečnej nátěr, že zas musim napálit maximum. Do Stranger Things se lejou nehorázný prachy a jde to vidět, a to nepočítám výborný komediální prvky (dlouho jsem se takhle několikrát v kuse nerozesmál nad running jokeama, situačníma gagama a hláškama) a skvělý dětský herce, který už prostě přirostli k srdci. P.S. Romantický vyznání na záchodcích, Never Ending Story a finální monolog považuju za jedny z top věcí, který sem zatím letos v seriálech viděl. (20.07.2019)

Portál do jiné dimenze už nikam nevede a stal se vedlejším. Zpočátku jsem měl podobné rozpaky, jako mnozí okolo, ale pak Dufferovic v posledních dvou dílech chytnou otěže a je to jízda. Pubertální lásky vytryskly mohutným gejzírem, přátelství se utužila, charakterové proměny svědčí o chuti jít dále, přitom se sem tam vynoří sovětský Terminátor, a pak už jenom láskyplně smlsáváte jednotlivosti. Třeba ten fenomenální rozhovor na poblitých hajzlech obchoďáku a s ním zmrzlinovou bohyni Mayu Hawke, Neverending story, kdy to všechno rupne do správného žánru a injekci destilovaného dojáku rovnou do slzného kanálku. Kouzlo je fuč, ale zbytek světa se točí dál… a taky upside down. (27.08.2019)

// "It's just not how life works. It's moving. Always moving, whether you like it or not. And, yeah, sometimes it's painful. Sometimes it's sad. And sometimes... it's surprising. Happy. So you know what? Keep on growing up, kid. Don't let me stop you. Make mistakes, learn from 'em, and when life hurts you, because it will, remember the hurt. The hurt is good. It means you are out of that cave. But, please, if you don't mind, for the sake of your poor old dad, keep the door open three inches." Víte co? Tohle byla suverénně nejsmutnější řada. A možná právě proto i nejlepší. Dospívání je dost těžký i bez toho, že vám jdou po krku hladoví demogorgoni, o to víc jsem ale rád, že se tvůrci na ty dětské hrdiny nevykašlali a dopřáli jim dost prostoru na to, aby se s tím životem mohli porvat. Od druhé série to pak byl navíc i výrazný posun co se týče zápletky samotné, inspirace desítkama kultovních filmů byla přitom jasná, scénář ale zůstal svědomitej v práci s odkazy, a přitom pořád dost fresh na to, abych neměl pocit, že jsem tohle už někde předtím viděl. Hlavně jsem si ale potvrdil, že se tohle léto nejvíc bavím u těch návratů do dětství, nebo pozdějšího dospívání. Ať už to jsou první lásky, či opouštění klukovských fantazií o tom, jak se život nikdy nezmění (Stranger Things), nebo pak školní výlety a komplikované způsoby, jak říct vpravdě sice strašidelnou a dost vzácnou, přitom ale paradoxně strašně jednoduchou a krásnou věc (Spider-Man). Je to prostě Never Ending Story. 10/10 :) (05.07.2019)