Stranger Things - Season 4

Na to, jak to tady je hodnoceno, mám docela dost těch ale, které mě u této série trápí. Tím pozitivním je určitě Kate Bush a její teď už nesmrtelný song, který bortí hitparády po celém světě. Opět po 35 letech. Negativum pak vnímám hlavně v ruské lince, která mi přišla úplně zbytečná a pak i v atmosféře, ze které už není cítit ta dětská naivita, pro kterou jsem měl Stranger Things tak rád. Navíc ta délka těch epizod...tu si tvůrci také mohli odpustit. Poslední dvouapůlhodinová epizoda nastavovala kaši tak, že když by byla o hodinu kratší, vůbec nic by se nestalo. (05.07.2022)

Ačkoliv nemůžu říct, že bych byl vyloženě zklamán, nemůžu hodnotit výš. Nejsem totiž ani tak zklamán, spíš se naplnila má očekávání. Pozdější řady Stranger Things nikdy nedosáhnou kvalit těch prvních. Především z jednoho důvodu: je to totiž hrozně velké. Je mi fuk, že to Dufferovi předem avizovali. Jedná se totiž pravděpodobně o syndrom, kterým začne trpět každý seriál, když se začnou přidávat série – a to neplánovaně či plánovaně. Víte, kouzlo Stranger Things před lety spočívalo především v tom, že dokázaly správně zkombinovat osobní rovinu s rovinou „bigger picture“. Takové drobnosti, jako lezení oknem za přítelkyní do pokoje nebo sice vážné, ale pořád osobní starosti, jako je pohřešování syna, dávaly první řadě něco, s čím se člověk dokázal ztotožnit, něco, co sice v mnohdy tísnivé rovině ale přesto dokázalo seriálu dodat každodennost. Čtvrtá série sice na tohle úplně nerezignovala, ale od zhruba třetího dílu je středobodem většiny děje boj se záporákem z jiné dimenze. Jo, cením, že se Hopper už nechová jako retardovaný fotřík a že se postavy neprohánějí po vycíděné ruské základně uprostřed USA. Nicméně… Dufferovi tvoří stále větší a větší obraz, stále více a více propojují a vysvětlují, ale já bych prostě jen rád prožil s postavami ten civilní strach o blízké. Jasně, je tu Max, která dost možná nepřežije Vecnovo řádění, ale mně daleko víc sedělo, když postavy pořádně nevěděly, co se v Hawkinsu děje, po lese se potuloval možná tak jeden demogorgon a frajeři se ve škole rvali o holku. Méně je někdy více, ale zmlsanému publiku – vidno dle komentářů – prostě tyhle mega propojené vesmíry a mytologie sedí. Není divu, jsme ve věku marvelizace. Ze čtrté série jsem si teda nejvíc užil to, co zde sklidilo nejvíc kritiky, totiž první dvě epizody, kdy se celý děj teprve rozjíždí a postavy řeší své všednodenní starosti, a pak shledávačku na konci. Samotný záporák Vecna se ze začátku jeví zajímavě, ale horor postupně opadá, jak je jeho tajemství odhalováno (megaklišé „lidi jsou zlí, a tak je budu zabíjet, sice ze mě bude největší hajzl na světě, ale neva“), a ty rádobydramatické pauzy v každé větě a pomalá mluva jednoho doženou k přání, ať už se konečně vymáčkne a přestane házet ten drsný ksicht. Zároveň mám problém s tím, že ve spoustě scén není pořádně nic vidět – kritika, kterou si vysloužila bitva o Zimohrad ve Hře o trůny, by se dala aplikovat i zde. Asi byla blbost pouštět si poslední epizodu za bílého dne. V souvislosti s tím, jak se Hawkins na konci série promění, si té tmy a studených filtrů nejspíš v páté sérii užijeme dosytosti. (1 382.) (18.07.2022)

Pre mňa je táto séria trošku krok späť. Síce oceňujem premyslenosť Dufferovského univerza a páči sa mi, že na veľa vecí dostávame aj odpoveď, ale kameň úrazu je v rozvetvení dejových línií. Tie síce na konci krásne zapadnú do seba ( čo znova ukazuje na premyslenosť), ale samostatne niektoré fungujú viac a iné menej. Najsilnejšia je Dustinova línia. Najslabšia línia s Eleven. Zvyšné dve striedajú skvelé momenty( návšteva u Suzy, finále v Rusku) s tými prapodivnými a pritiahnutými za vlasy( pizza dodávka dokáže utiecť agentom, dvojica divných Američanov sa vie infiltrovať na stráženú ruskú základňu). A hoci to v rámci štruktúry série dáva zmysel, tá nevyváženosť humoru, fantasy a drámy je tu citeľná. Plus mi vadia veci typu - sme v zime, ale neparí sa nám z úst. Ku koncu sa to trošku zachráni, ale pozorný divák vie rozoznať čo je štúdio a čo interiér. V zásade ale spokojnosť, ktorá ponúka fun servis, posunutie určitých vzťahov na novú úroveň a zároveň si to drží aj  potrebný nadhľad. Ale v tomto prípade platí menej je dakedy viac. A nech je v ďalšej sérií akákoľvek zlá postava - už ju prosím nenechajte rozprávať - Kapitán basketbalového mužstva, Papa aj Vecna kecajú únavne a často krát o suchom z nosa. Tí mi vadili najviac. Uvidíme čo prinesie finále. 4. séria - 75%. (03.08.2022)

Totální náhul! Seriálová událost letoška! Bez jediný pochyby i když jsme teprve v půlce roku! Úvod je sice pozvolnej, protože je potřeba diváka uvést do novýho rozestavení figurek, ale pak se to začne rozjíždět a to po exponenciále ústící do dvouapůlhodinovýho(!!!!) finále, který je i přes velkofilmovou stopáž (kéž by to poslali do kina!) neskutečně nabušený. A nejenže má i velkofilmovou výpravu, vtip, strašně cool momenty, ale podařilo se v něm vybudovat hlavně brutální napětí a strach o postavy, jakej jsem v seriálu ani filmu už dlouho necítil. (01.07.2022)

Absolutní dno. Nic nedává smysl. Všechny mé oblíbené postavy jsou zmršené. --- Okej, tak už jsem se trochu uklidnila, ale pořád jsem silně zklamaná. Seriál pokračuje na sestupné úrovni, která začala tím, jak se ve dvojce Hopper začal chovat jako nesmyslný fracek s emoční inteligencí třináctiletého adolescenta. Nicméně si nechci příliš stěžovat na autorské volby ohledně postav a směřování děje (ačkoliv tam návaznost na předchozí chování postav fakt pokulhává, kde to jenom jde), protože to je koneckonců subjektivní až na půdu, ale spíš si budu stěžovat na dílo jako takové z hlediska toho, jak bylo vyrobeno. Nevěřím, že to vůbec říkám, ale trocha toho producentského tlaku a dohledu by v tomhle případě výsledku určitě jen prospěla. Nevyčítám čtvrté řadě, že je "moc dlouhá", ale rozhodně jí budu donekonečna vyčítat, že to je "zbytečně dlouhá". Všechny epizody mají mnoho momentů, které měly skončit na podlaze střižny a maximálně mohly sloužit jako bonusové záběry pro speciální bluray edice pro fanatické fanoušky. A ten bordel, kterým byly poslední dvě epizody, by podle mě mohl chybět úplně a zas tak moc by se toho jako výchozí pozice pro další sérii nezměnilo. Určitě v tom hraje roli to, že Henry z masa a kostí, jehož každé pohnutí svalu v obličeji něco vyjadřuje, je mnohem děsivější a působivější než pod hromadami silikonu uvězněný, omezeně se pohybující Vecna. Utápění se v emocionálních rozhovorech a romantických vztahových propletencích v mých očích znamená jen jediné, a totiž že bratři vůbec netuší, proč byla ta první řada tak dobrá, a kontinuálně se vydávají prozkoumávat ty aspekty, díky kterým zapadají mezi ostatní masu televizní tvorby, místo těch, které Stranger Things z počátku dělaly výjimečnými. (29.7.2022) (03.07.2022)