21 gramov

A půl. Alejandro González Iñárritu je nesmírný talent na propojování lidských osudů. 21 Gramů na mě zapůsobilo asi nejvíce, ačkoliv jsem další jeho mozaiky osudů Amores Perros a Babel hodnotila stejně. Film je drsně realistický, krásně pravdivý a nesmírně bolestný. Excelující herci, pro mě nejvíce Sean Penn a Naomi Watts, scény s ní jsou fascinující a společně s Pennem omračující, která se tady i pěkně "odhalila." Dokonalé propojení osudů jednotlivých charakterů, jejich příběhy a podmanivá hudba. Již od začátku jsem si říkala, že je mi velmi povědomá a pak se ve scéně, kdy Sean sedí na posteli a vedle něj spí půvabná Naomi, rozezněla mě tolik známá a nezapomenutelná melodie, jíž znám ze Zkrocené hory. Nyní jsem již věděla, že hudbu má na svědomí génius jménem Gustavo Santaolalla. Tento film přemýšlí, ukazuje a nechává přemýšlet nás. 21 Gramů je o bolesti a strachu. O životě. O bolesti životů, které žijeme, a také o té, kterou prožíváme životy, které nemůžeme žít. A chtěli bychom. Tak strašně moc... Naše životy se ženou nezadržitelně kupředu a my ani netušíme, kolik promarněných, ztracených a neviděných setkání, snů či zážitků se v jejich rychlosti ztratilo ve větru. Kolik našich osudů se denně proplétá, aniž bychom to věděli? A poté, až jednou nastane ta chvíle, poznáme, co se skrývá v 21 Gramech? (19.04.2010)

Nechronologické skládání scén se A. G. Iñárritovi v Amores Perros evidentně osvědčilo a tak se rozhodl jít ještě dál, 21 gramů může působit hlavně zpočátku dosti chaoticky, neboť vyprávění se přesouvá skrze místo i čas bez jakéhokoliv upozornění, ale má to i své výhody, divák se aspoň více soustředí a dokáže se lépe odpoutat od reality a vžít do filmu... 21 gramů je vskutku působivý a emocionálně silný film, rozehrává propracované psychologické drama mezi třemi postavami, jejichž životy spojí jedna tragická událost. Výkony hlavních představitelů jsou výborné, jejich prožitky doslova přetékají z obrazovky a člověk by jim věřil každé gesto, naposled si takto excelující hereckou trojici v ústředních rolích vybavuji u L. A. - Přísně tajné... Mé předlouhé rozhodování mezi 4 a 5 hvězdicemi rozhodla až druhá projekce, sice směrem dolů, ale i tak... 9/10 (02.08.2008)

Říkám to velmi nerad, ale tenhle film se mi opravdu nelíbil. Film má celkem jednoduchý příběh, který je pouze složitě odvyprávěn, aby vypadal zajímavěji, mně příjde, že to filmu spíše uškodilo. Velmi těžko se mi orientovalo v téhle retrospekci, ještě k tomu když je film tak příšerně nudný, pomalý a o emocích ani nemluvím. Sean Pennova zatím nejhorší role Za mě ztráta času a z přehnané nadhodnocenosti dokonce i bolehlav. (06.06.2014)

Alejandro González Ińárritu potvrdil po Amores perros pověst jednoho z nejlepších a nejtalentovanějších režisérů současnosti. I jeho druhý celovečerní film se skládá z mozaiky několika příběhů (tyhle typ filmu mám čím dál tím radši), které do sebe začnou každou minutou zapadat více a více. Příběh o životních bolestech, spravedlnosti a odpouštění je natočen mistrovsky a působí neobyčejným dojmem, který vás donutí přemýšlet nad životy postav. Herecké výkony jsou naprosto dominantní a nezapomenutelné, hlavně Benicio Del Toro, který si společně s Naomi Watts vysloužil nominaci na Oscara. (10.02.2008)

Psychologické drama od režiséra Alejandra Gonzálese Iñárritu. Skládanku si začínám dávat dohromady s vývojem děje, kde Iňárritu divákovy postupně odkrývá přesně tolik, aby neukázal příliš mnoho (stupňoval drama) a na druhou stranu během filmu diváka neztratil (bez vynechání menších detailů). Sean Penn, Benicio Del Toro a Naomi Watts se skvělým hereckým výkonem v hlavních postavách, kde mají své minulosti, současnosti a budoucnosti v příběhu vlákna v kterých jsou uvedeny jako nelineární fragmenty, které přerušují prvky celkového příběhu - všechny bezprostředně přichází k sobě a splývání jak příběh postupuje. (12.11.2011)