Svet pod hlavou

Docela neočekávané, ale o to příjemnější překvapení. Konečně něco z produkce ČT, co nevypadá jako Bakaláři říznutí Kobrou 11, konečně jsou slyšet dialogy, které netrhají uši a konečně asi někdo s herci probral, co mají hrát (dokonce to ani nemusí celý zachraňovat Trojan, ovšem ve chvíli, kdy se objeví na obrazovce, tak je ta přidaná hodnota zatraceně cítit). Příběh funguje, i když mám pocit, že tvůrci trošku předčasně vystříleli prach v Závadové mládeži a poté čtyři díly poněkud cucají z prstu a mlátí slámu, aby to v díle posledním na můj vkus až moc hrr ukončili. P.S. U Trojana by se mělo pomalu začít s odebíráním DNA a pokusem o vytvoření klonu, neboť tento člověk kde hraje, tam pomáhá a až nastane doba potrojanovská bude bědně. Pokud by k prodloužení Ivanovy minimální trvanlivosti pomohla například obětina z řad různých Prachařů, Lišků a Krausů, hlasoval bych pro, popřípadě bych i sirkou škrtl, nebo vedl první údery, řídil palbu, prostě snažil se být užitečnej. P.P.S. Marku Brodskému jde to bubnování pořád k duhu. (08.03.2017)

Seriál, o kterém se píše jako o převzatém, je dle mého pouze inspirován svým britským kolegou. Ono cestovat časem je jedna věc, ale cestovat do jiného politického zřízení je velkým povýšením původního nápadu. Hodnotil jsem postupně jednotlivé díly, tak pouze shrnu hodnocení celého seriálu do silného nadprůměru české seriálové tvorby. Díly jako "Orchidej na smetišti" a "Rodinná záležitost" se mohou zapsat dějin stejně jako Honzíkova "Studna" :). Ne náhodou oba režíroval Radim Špaček, jehož díly měly svojí kvalitou nad Najbrtovými výrazně navrch. ... Škoda toho uspěchaného závěru. (14.03.2017)

Seriál Svět pod hlavou by mohl být obyčejným remakem britského originálu Life on Mars, kdyby nepřišel s celou řadou naprosto skvělých nápadů a dílů, kteří onu myšlenku povyšují do stavu dokonalosti. Ona totiž myšlenka probuzení Filipa Marvana v osmdesátých letech je opravdu jen okrajové mystično, které celým seriálem sice proudí, ale nijak zásadně ho nenarušuje. To podstatné je atmosféra osmdesátých letech a naprosto nekompromisní náhled na komunisty a policii v tehdejší době. To je totiž ta síla, která v tomto seriálu dominuje, a která se s britským originálem nemůže vůbec měřit. Stejně tak musím obrovsky pochválit i celou hereckou enklávu. Václav Neužil svojí nezúčastněnou postavu Filipa Marvana hrál naprosto přesně. Stejně tak jsem si užíval i Ivana Trojana, jehož postava se v průběhu jednotlivých epizod měnila. Stejně tak ale i Kopta nebo Jeřábek si zaslouží pozornost. A samozřejmě nesmím zapomenout na nejdokonalejší komunistický hovado Klementa v podání Honzi Budaře. Ten jeho nestranej straník byl tak přesnej, až mě z toho mrazilo. A to jsem přitom tuhle dobu ani nezažil. Stejně tak obrovsky oceňuji jak humor a cynismus v první polovině seriálu, který vrcholil s hudební skupinou Sloky a s dílem, kde se vyšetřuje vražda v jedné tamní putice, tak vážnost, která se váže k druhé polovině seriálu. Jediná kaňka na dokonalosti je závěr, který je sice solidní, ale po něm zbyde více otazníků, nežli vyřešených otázek. I tak musím říct, že se jedná o český seriál, který jsem vysloveně hltal vteřinu za vteřinou a užíval jsem si jak postavy, tak atmosféru tehdejší doby. Dlouho se mi to nestalo a nevím, jestli se mi to zase někdy stane. Svět pod hlavou byl naprosto úžasný zážitek a já jsem neskutečně rád, že jsem se na něj každé pondělí na ČT1 mohl těšit. Díky tvůrcům za naprosto úžasný filmový zážitek! (09.03.2017)

Chvílemi to trochu vázne a od hlavní zápletky by také člověk čekal o trochu více, na druhou stranu musím uznat, že mě ten seriál fakt bavil. Trojan v roli ironického SNBáka Plachého naprosto exceluje, s postavou si vyloženě pohrává a nadchne nejednoho diváka. Navíc Budař, Neužil a Bárdos nezůstávají pozadu. Jednotlivé detektivní příběhy pak samozřejmě splní očekávání českého diváka (který si na detektivky potrpí), jemuž pak zároveň nelítostně připomene, že od toho dvaaosmdesátého se tady toho zas tak moc nezměnilo. Za mě určitě milé překvapení. (31.12.2021)

Seriál se mě získal někdy od čtvrtého pátého dílu. Zajímavé bylo propojení nenarozeného Filipa s Filipem v kómatu. Pobavily nejen Sloky, ale i sledovačky Majora Zemana nebo polákovská trma vrma se Šarikem v podání Kryštofa Hádka. V závěrečných dvou dílech mě rušily na 80. léta nereálné vyšetřovací metody a rozsudek pro Martina Plachého. Pochopil bych, kdyby zemřel při útěku na hranicích, ale poprava zaváněla mírnou propagandou... (06.03.2017)