Svet pod hlavou

V prvom rade veľmi zábavný seriál, ktorý miesi tajomnú mysterióznosť s vtipnými situáciami. Nedá sa nevšimnúť ako si tvorcovia robia srandu s komunistických karikatúr ( veliteľ VB ) a všetkých vlastností, ktoré "zdobili" vtedajšie pomery. Okrem prvého a posledného dielu, bez všetkých flashbackov a iných súvislostí k základnému motívu, by príbeh vydal za samostatný odľahčený seriál. Potešil Ivan Trojan, ten si svoju postavu náramne užil. Svet pod hlavou patrí k tomu lepšiemu, spolupráca ČT s komerčnou JOJ sa evidentne vydarila. (09.03.2017)

Těsně před koncem, po devátém dílu, mi dává smysl sem napsat. Totalitní past Světa pod hlavou je před sklapnutím Od prvních dílů, které místy budily rozpaky, mi seriál před očima vyzrál tak, že vyzrál i na mě. Okamžiky, kdy mi připadalo, že se příliš uměle tlačí na atmosféru nebo hledá prostor, kam umístit nezbytnou hlášku, jsou zapomenuty, respektive je to tak, že i atmosféru se podařilo vybudovat, konstituční prvky si s divákem dohodnout, vpravit mu rozmezí normality, v níž se pohybujeme, a nechat ho přivyknout. Estetika je akceptovaná. Logika je však nevývratná od samého počátku, sbírá se a zhodnocuje všechno založené a vývoj spěje samospádem ke smrtícímu úderu. Příběh, jak je vyprávěn, vás konečně polapí a zprostředkovaně na sobě i vy zažijete totalitní moc. Předposledním dílem se základní teze, na níž Svět pod hlavou stojí, rozvinula do své nejhrůznější možné logické podoby a maximálně využila svůj ochromující potenciál a vliv, aby dala divákovi úplně pocítit, jak vypadá a co je totalita. Nikoli pouze totalita jako společenské zřízení, to by ještě totalita nebyla, ale totalita, která si systémově učiní absolutní nárok na vaše myšlení sebe sama, vašeho světa a vašeho sebeurčení. Ze seriálu se tím konečně stalo - alespoň právě pro teď - špičkově sklapnuté, důsledně zrežírované dílo-past, které dovede zastavit srdce a rozběhnout mozek, ale také naopak. Nečekala jsem to a jsem upřímně nadšená. Chystali to pomalu a skoro nenápadně, ale mají mě přesně tam a přesně tehdy, kde a kdy mě chtěli těsně před koncem příběhu mít, přiznávám to, jsem jejich divák, vodí si mě - dovedu si teď představit i to, že postkomunistická budoucnost a naše přítomnost je jen fixní idea agenta Filipa Marvana, stejně jako všechny ostatní alternativně zlé konce, které se najednou děsivě a zcela racionálně nabízejí. Dovedu si představit i ty dobré, z nichž stejně nebude možné setřít pel nostalgie a nános prožité bolesti, takže přinejmenším nic laciného či plytkého tu nehrozí. Nemůžu se dočkat závěru a rozuzlení a jen si držím palce, aby bylo stejně překvapivé jako uspokojující. Šance je teď obrovská. *** Zvláštní poznámkou oceňuji, jak se jim podařilo, aby se v jednotlivých dílech vedle Případů majora Zemana odrazil a v novém světle zreflektoval a připomněl i žánr české normalizační televizní kriminálky, sám o sobě děsivý kombinací moralizační tendenčnosti a záměrně vyvolávané hrůzy z existenciální nahoty a civilnosti brutální smrti a vraždění zbavených patosu i jakéhokoli vyššího smyslu (Smrt stopařek, Na kolejích čeká vrah, Vrah skrývá tvář atd.), ať už v dílech o uprchlém bláznovi, který se mstí systému, v případu Orchideje na smetišti nebo paní Martičky, až po vraždu kolegy a pokusy o útěk přes hranice. *~ (02.03.2017)

Je mi celkem jedno, že v tomto případě není seriál původní, protože tohle se ČT prostě povedlo a to takřka ve všech ohledech. Předně se vydařila dobová atmosféra, ze které čišela ta bezútěšnost 80.let. Zadařilo se i s postavami, ačkoliv hlavní hrdina mi ze začátku trošku lezl na nervy a nedařilo se mi uchopit Neužilovo sporé herectví. Ale to si časem sedlo. Naopak vedlejší postavy se vydařily bez výjímek a Trojan s Budařem vyloženě excelovali. A bavily i vtipné vložky, které odkazovaly na absurditu minulého režimu a konkrétně Slávkova analýza padajícího těla či akce kachličky patří k nezapomenutelným scénám. Líbilo se mi i to, jak seriál gradoval, ale to byla zároveň i předehra k největšímu mínusu, protože velká natěšenost znamená i velké očekávání a proto mě závěrečné rozuzlení trochu zklamalo. Nicméně pokud bude ČT podobně pokračovat v implantování zahraničních seriálů do našich podmínek, budu ty koncesionářské poplatky milerád platit. 80% (08.03.2017)

Dostat se z ČSSR - dostat se z kómatu. A naopak. Mimochodem, r. 1982 mi bylo pět let. Právě tehdy jsme se s rodiči a mladším bratrem přestěhovali do nového rodinného domu, kde jsme v koupelně měli přesně ty kachličky, které soudružce Špalkové připadaly tak hnusné. Jsou tam dosud. Jako Šejbové, Kratěnové a Klímové, jako Sloky. Ať na úrovni společenskokritického záběru, osobního příběhu a osobního přesahu či historického komentáře, jde o výtečné dílo. Vlastně tyto roviny nelze ve Světu pod hlavou vůbec od sebe oddělovat. Nevěřil bych, že ještě někdy zažiju napětí čekání na další díl. Skvěle však poslouží i jako komedie. Retro aranžmá (ale vůbec i scéna a mizanscéna) je dokonalé a významově vychytané. Pečlivě vybraný soundtrack. O řadě nenápadných aluzí "jen pro pamětníky" a jiných jen pro pozorného diváka či druhé zhlédnutí ani nemluvím. Jakože mám silný pocit, že České televize si už dlouho není moc za co vážit, tak za tento seriál ano. Nebýt častějších dějových či dialogických řekněme nedotažeností a laciností, dal bych šest hvězdiček. A ne, nedotaženostmi nemám na mysli např. problém klíčů od domu Dominika Skály. Ten tam právě patří. SPOJLERY: Po několika dílech jsem se začal vážně bát, že Martin Plachý je agent Zla, který má s Marvanem úmysly tak nekalé, že si to Kratina ani neumí představit. A toto podezření až k úplnému konci jenom sílilo. V díle Mrtvý muž mě (asi nejenom mě) navíc přepadla šílená a hrůzná myšlenka, že Marvanovou původní existencí je ta tehdejší, kdežto výchozí budoucnost jen výplodem jeho choré mysli. Tak to šlo tedy do tuhého. (Komentáře: Niethustra "jak to tak bývá" vystihl hodnotu díla jednou větou, ovšem A_FISHovi jako obvykle stačí půl slova k vystižení několika jeho vrstev. Z rozkecanějších komentářů jsou mi jedinými, které mělo smysl číst, zencitizen a JitkaCardova.) (09.03.2017)

Mimořádně vydařený počin, na české poměry přímo neskutečně. Vzorem byla britská série Life on Mars, která čerpala napětí z rozdílného přístupu k ženám a menšinám v současnosti a ve čtyřicet let staré minulosti. Česká verze nabízí drtivější rozdíl, i když doba, do které český hrdina putuje, je nám časově bližší. Změna režimu má mnohem silnější dopad na příběh i charaktery. A je to moc dobře, ukazuje hodně z toho, na co někteří zapomínají: policejní zvůli, zločiny, u kterých se musíme ptát: tohle vážně někdy bylo trestné?, /ne/vypořádání se s minulostí (moment, když najdou na pozemku chaty kostru s prostřelenou lebkou, evidentně pozůstatek z raných poválečných let: „Náš region má slavnou minulost.“/._____ Hrdinovo pátrání po minulosti vlastní rodiny je mnohem životnější a pro něj zásadnější, než je tomu v britské předloze. Výborně napsané charaktery, po dlouhé době jsem v české tvorbě viděla chlapy a ne nějaké utrápené chudinky, co se furt nimrají ve svých mindrácích. A to včetně záporných postav, které jsou sice hnusné, ale chuděrkami by je nikdo nenazval. Obstojí i detektivní linie. Perfektně jsou zvolené kostýmy i hudba.___ Ivan Trojan je samozřejmě klasa jako vždy, ale překvapivě dobře utáhl svoji postavu i Václav Neužil (mimochodem, vlepil tam jeden z nejvíc sexy polibků, které jsem v českém filmu viděla). SPOILER Možná mohli mysteriózní rovinu trochu víc znejistět, lépe by vyznělo, kdyby zůstalo nejasné, jestli se hrdinova pouť časem neodehrává jen v jeho mozku. (07.07.2017)