Annabelle 2: Stvorenie zla

Škoda, příběh tuctový, lekačky prvoplánové, atmosféra jen v náznacích, celkově absolutně bez invence a špetky skutečného hororu. Absolutně zaměnitelné a rychlé zapomenutelné. A jelikož nepomohlo ani plátno, tak už je to skutečně zlé. Zajímalo by mě, zda šel Sandberg do kytek sám, nebo ho tam poslal až Wan. Hvězda navíc za ústřední písničku a pěkné exteriéry (teda pokud nebyly taky digitální). 30%. (28.08.2017)

Všechny ty vzkazy na papírcích, schodišťová křesla, nákladní výtahy či strašáci do pole mají své využití předem dané sotva se objeví na scéně. Postavy v záběrech jsou vždycky rozmístěny tak, že dopředu víte, z kterého místa přijde bubácká aktivita a nezaznamenal jsem jediný pokus, že by se autor z tohoto pravidla snažil vytěžit nějaké překvapení. V minimálně deseti případech si s vteřinovým předstihem zazoufáte, ať se to hororové klišé nepoužije a oni ho tam bez milosti vrazí (mj. samovolné otvírání dveří, třesoucí se poklop studny, kladná postava nečekaně bouchne zvenčí do okýnka auta). Děti, pokud zrovna nevyměňují kolo bez reflexní vesty, se nemusejí obávat, že by jim někdo zkrátil dětství a v rámci výborných svěračů si své individuální zkušenosti s nadpřirozenými silami navzájem svěří až asi po hodině filmu. Konec, kterého bych si mimochodem ani nevšiml, kdyby nenaběhly titulky, byl suchý jak klín frigidní ženy a postavil se jako protiklad k typickému žánrovému nonsensu v podobě sexuálně přitažlivé jeptišky. Tento zdaleka ne úplný výčet vyměřuje Sandbergovu prachsprostou rutinu, která může vyděsit maximálně toho, kdo šokován při Rosenbergově Hororu v Amityville upadl do kómatu a probral se až nyní. Tu otravnou panenku Annabelle měl už dávno navštívit rošťák Chuckie s pugetem růží. Přeskočil by předehru (respekt k nápisu Choking Hazard), nadzvedl jí kanýrovou sukýnku a ukázal, kdo je tady pán domácí. Pokud by si nedával pozor, nemusíte být ani odborník na genetiku, abyste věděli, že to bude mít rezavé vlasy a vražedné sklony.. (27.09.2017)

K první Annabelle jsem byl mírnější než většina ostatních diváků. Za a) jsem prostě fanoušek démonického vesmíru Jamese Wana a za b) i přes slabší prostřední část filmu byla poslední půl hodina infarktový námrd a od scény ve sklepě se to už nezastavilo. Takže jsem se na dvojku nejen těšil, ale po obsazení Sandberga na režisérskou sesli jsem byl dokonce nadšený. Ono vůbec hodnocení hororů tady je dost podivné, příjemná Annabelle má smutných 51%, dokonalé Lights Out pouhých 67% a takový unylý, zdlouhavý a nudný Conjuring 2 nesmyslných 78%. Nic, přejdeme ke zrození Annabelle. Nevím jestli to je kinem plných čuráků nemístně do atmosferického ticha šustících s pytlíky laciných čipsů a vyjebaných kund požírajících a chřoupajících předražené kukuřičné nachos s hnusně smrdící salsou, kdy sem si místy připadal jak v dobytčáku plným prasat a ne v kino sále, nebo bandou černých bezzubých monster které dostali na pracáku sociální dávky a po vybrakování KFC šli ukojit své touhy do kina (z téhle doby a lidí je mi opravdu zle), sem si ale film moc neužil i když sem se snažil soustředit čistě na děj a ne na tu spodinu lidstva která si dnes říká návštěvník kina. Začátek byl poněkud zdlouhavý a než se začne strašit trvá to na můj vkus dost dlouho. Atmosféra tu asi je, ale ocením jí určitě víc doma, než ve vydejchanym sále plným prasat. Hojně zde chválená hudba mi nějak unikala, Wallfisch není Bishara a velký význam jeho hudbě nepřikládám. Zato Sandberg je vizuální génius, který má dokonalé kamerové záběry zrežírované s naprostou elegancí. Jeho strašení od nástupu démona na scénu je skvělé, navíc hlavního bastarda je poměrně hodně vidět a na to sem čekal hodně dlouho. Záběry démona z poza panenky prostě nemají chybu a odkazy při kterých se dočkáme spousty Easter Eggů jsou boží. Kdo dává pozor najde Valaka. Zatímco v jedničce fungoval začátek a konec, ve dvojce funguje spíš jen prostřední část filmu, kdy se nejvíc straší, lekaček a děsivých nočních scén je tuna a ze Sandbergovi režie jde cítit hororová radost. Finále je typický Wanůw finální twist, kdy už jde atmoška trošku stranou a i když napojení na jedničku je skvělé, po finále ve mě zůstala prázdnota a pocit nenaplnění i když mi osazenstvo v sále naplnilo tělo hněvem, studem a odporem mírou vrchovatou. Je to paradox, některé horory jsou prostě v kině dobré (Lights Out, Conjuring) některým zase víc sedí klid domova při víkendové propršené noci (Insidious, Annabelle) a já pevně věřím, že si doma při další projekci Creation tu poctivou čtvrtou hvězdu vystraší a potvrdí, jelikož teď jsem tak na půl cesty mezi třema a čtyřma. Že se mi celou noc zdálo o té zkurvené, černé svini (o tom démonu, né o té dvěstěkilové moreně s mega porcí popcornu o tři sedadla od bratra) tak zůstanu zatím na 75% a 4*. Polo radost, polo zklamání. Sandberg potřebuje svůj scénář. (13.08.2017)

5/10 Po väčšinu času je to generický horor, kde je už na rámcovaní obrazu a polohe kamery zrejmé, čo sa stane o desať sekúnd. Ukazuje sa tak, že čaro Lights Out nebolo ani tak v režisérskych schopnostiach Sandberga ako skôr v geniálnom nápade, ktorý mal. Annabelle: Creation má ale na rozdiel od predošlých dielov franchisu Conjuring dva fakt skvelé momenty a to flashback o vzniku démonickej bábky a úplný záver filmu. (06.11.2018)

Sandberg ma so svojím hitom Light Out príliš nedostal, ale povedal som si, že mu dám v prípade druhého pokračovanie Annabelle (jednotka nestála za moc, ale to asi všetci viete) ešte šancu. A neľutujem. Rozbeh filmu je síce pomerne pomalý a chovanie postáv často krát nelogické (no na čo do tej izby stále behali?), gore scény však vcelku potešili a atmosfericky si na tom stojí pokračovanie Annabelle veľmi dobre. Tých 70-75% si snímka určite zaslúži. Nebol som po kine natešený tak ako pri Conjuring 2ke, ale aj tak hlásim slušnú spokojnosť. (19.08.2017)