Oceán ohňa

Soundtrack James Newton Howard: 1. Main Title ,2. Don't Waste Our Money ,3. Arriving In The Desert ,4. Morning Of The Race ,5. The Race Begins ,6. The Second Half ,7. Sandstorm ,8. Frank Pushes On ,9. Katib ,10. Montage ,11. The Trap ,12. The Last Push ,13. The Final Three ,14. Let 'Er Buck, (15.05.2011)

Vizuálně a hudebně opravdu velmi povedené, ale jinak je to film velmi hloupý a nedotažený! Hrdinovo hloupé a zbytečné trauma, přísný, ale čestný šejk, jeho chantivý namyšlený synovec, podceňovaný kůň, hrdina, který pomáhá ostatním, zatímco oni na něj kašlou, zrada a intriky...........Akční scény, které se naprosto nehodí, protože jsou jako z Indiany Jonese (hrdina uniká smrti mnohokrát jen o opravdový vlásek) no a samozřejmě stupidní závěrečné klišé, kdy závod vrcholí megarychlým sprintem "hlavních" koní, kteří ještě před pár okamžiky skoro umírali únavou a žízní! Hloupý film, ale hudba a vizuálno si ty tři hvězdičky zaslouží! (03.07.2006)

Dobrodružná cesta, na které vám bude dělat průvodce charismatický Viggo Mortensen a pár digitálních pouštních šelem, mohla jít klidně ještě o stupínek nahoru. Jenže Joe Johnston se držel místy až moc při zdi a rozvláčnou cestu poctivě dávkoval na sled lepších, nudnějších a výborných scén, aby si každý divák mohl vybrat tu svou nej scénu. Postrádal jsem nějaké razantnější uchopení děje, abych si z filmu pamatoval po jeho skončení víc. Délka je trochu přepálená a rozumnější stopáž by dodala na větší kompaktnosti díla o přátelství muže a krásného koně, který zdolal stovky kilometrů v tak trochu méně reálném příběhu. (10.12.2010)

Muž se srdcem kovboje a padesáti utajovanými procenty indiánských genů, který své srdce pohřbil u Wounded Knee, se vydává v pozici outsidera na životní závod a při té příležitosti uzdravit svou duši a zlomit u té příležitosti pár srdcí. Že tohle byla sbírka klišé už v časech Káji Maye? Jasná věc, ale jedno je jisté: pokud mi Joe Johnston učiní nabídku ve znění "madam, přijďte se ke mně někdy podívat na mou úžasnou sbírku klišé," tak se za ním poženu rychlostí, jaké ani strakatý Hidalgo nebude schopný konkurovat a že je to koník šikovný a hbitý. A příběh okouzlující jako v dobách, kdy byl Kara ben Nemsí mého srdce šampión, a Viggo, který Karu bez obtíží nahradil. Sice je s tou svou árijskou vizáží pro roli syna lakotské matky volbou vzhledově poněkud podivnou, ale vem to Manitou, v každém jiném ohledu je volbou skvělou a potvrdil mi, že v sedle i mimo něj zatraceně umí. (05.05.2011)

Mayovky vracejí úder! Film používá stejná klišé, je postavený na totožných principech a koneckonců má i podobné nedostatky. Jako kluk jsem hltal takovouhle literaturu po regálech (a později i filmy). Teď jsem se s Hidalgem do těchto časů bez problému vrátil. Ignorujte ohánění se „skutečnými událostmi“, odzívejte nudnější začátek a pak se bez obav bavte jako malí (v kině je tma, nikdo vás neuvidí). (25.05.2004)