Voskové múzeum

Chvílemi to byla i docela sranda. Hlavně to nesmíte brát jako horor, ale jako komedii. První scéna s vlkodlakem se mi líbila, ne proto, že by byla nějaká dobrá (to taky není, spiš naopak), ale proto, že jsem viděl čím vším si musel John Rhys-Davies projít, než se dostal k Pánovi prstenů. Pár dalších krvavých scén je opravdu povedených - například ta u Draculy, ale celkové vyznění filmu hodně sráži některé opravdu dementní scény a postavy. Mimo jiné například Markýz de Sade, na kterého jsem se celou dobu těšil. Bohužel právě z téhle úchvatné postavy francouzských dějin Hickox udělal obyčejnýho idiota, kterej umí sice jakž-takž šermovat, nakonec ale zemře absolutně stupidní smrtí. Co mi dál vadilo? Tak třeba celá závěrečná bitva. Už od "nájezdu staříků" bylo jasný, že tohle nebude ani trochu vtipný, nebo akční. Bohužel to bylo naprosto zoufalý! (10.12.2006)

Taky se přikláním k těm, jenž tenhle počin nebudou vychvalovat do nebes. Dle mého názoru jde o průměrnou podívanou, která se místy snaží být až moc vtipná, což jí hodně uškodilo. Hororová stránka je občas zbytečně potlačena do pozadí a herecké výkony nejsou taky žádná pecka. Asi nejvíc se mi líbil nápad dát dohromady pod jednu střechu všechny ty nestvůry či filmové postavy a udělat z nich oživlé voskové muzeum. Ke konci jsem už vážně nevěděl, jestli to mám zavčasu vypnout a uchovat si tak alespoň nějaké pěkné vzpomínky na tenhle film, nebo se trápit až do závěrečných titulek. Závěr byl totiž opravdu „tragický“ (20.07.2011)

Musí se nechat ,že je to ujeté ,ale zábavné. Nápad že se návštěvník voskového muzea přiblíží k exponátům ocitne rovnou v ději kde je zabit a stane součástí expozice je dobrý. Místy je to sice víc fraška než horor ,ale je to plné akce i krve. Solidní horůrek. "Mami kdy už budu moc pít kafe potřebuju kofejn." tohle hovoří za vše . (06.10.2008)

Vážení, takto si predstavujem špičkový béčkový horor (a propos, áčkový by bol až v prípade, keď angažujem Winonu Ryder a upírsku kapitolu nakrútim v zámku vo Versailles?). Pri jeho prvom zhliadnutí som mal priam orgazmatické pocity zadosťučinenia čiastočne plynúce z faktu, že bezmedzne milujem voskové múzeá a púťové zámky hrôzy. Nič sa ale nedá robiť - hodnota každej recenzie či komentára stojí a padá na subjektívnom postoji pisateľa, ináč je zaujímavá akurát pre robotické indivíduá, ktoré stále veria, že umenie a umelecké remeslo sa dá zhodnotiť objektívnymi kritériami. Waxwork je ako svižne rozohraná partička šachu, po skončení ktorej je spokojný i ten porazený, pretože vie, že si dobre zahral. Ani vo Waxwork nie sú všetky scenáristické či režisérske ťahy figúrkou 100%-ne úspešné, ale zábava je to skvelá a nepokazia ju ani niektoré lacno pôsobiace kulisy. Dokonca ani fakt, že tu nejde o čistokrvný horor (pre mňa tento film nie je ani tak o Hrôze či Smiechu, ale o Tajomstve a Túžbe). Stupeň zábavnosti jednotlivých epizód neurčujem adjektívami "dobré" a "zlé", ale "skvelé" a "takmer skvelé". Pach vosku, krvi, potu, nočného lesa a cintorínskej zatuchliny + nezabudnuteľný hudobný motív - no nedajte päť hviezdičiek! (14.03.2005)

Dobře odvedený fantasy horůrek, kde se v jednom panoptiku pomocí bran času dokážou návštěvníci přemístit do nejrůznějších situací z dob minulých hrůzných a zažít tak na vlastní kůži setkání například s vlkodlakem, upíry, mumií, úchylákem Markýzem de Sade, či se probudit uprostřed noci oživlých mrtvol. Některé masky i dialogy vskutku pobaví:-) Závěr to trochu zkazil, místo zdlouhavé hromadné bitky za záchranu světa, to chtělo vidět ještě více otevřených bran a setkat se tak s dalšími představiteli zla! (06.02.2012)