Scenár:
Alena ČinčerováHrajú:
František Kinský (sprievodca), Zdeněk Sternberg, Karel Schwarzenberg, Miroslav Etzler (rozprávač)Série(3) / Epizódy(26)
Obsahy(2)
Se vznikem samostatného Československa byly oficiální šlechtické tituly zrušeny. Přesto aristokraté žijí stále mezi námi. Historie jejich rodů je významnou součástí dějin naší země a jejich majetky patří do pokladnice českého kulturního dědictví. S průvodcem, hrabětem Františkem Kinským, diváci nahlédnou za brány památečných sídel. František Kinský bude představovat jednotlivé aristokraty, bude klást otázky, rozplétat příbuzenské vazby, naslouchat neskutečným životním příběhům, vyprávění o historii dávné i nedávné, ale také o současnosti, která je téměř neznámá. Důraz bude kladen zejména na nejmladší generaci. Mnozí z této generace totiž vyrostli v exilu, často ani moc netušili, jak rozmanitá je historie země jejich předků. Po sametové revoluci přijeli sem, obyčejně i s rodiči, převzali rodinné dědictví a dnes ho spravují. Ale jak se vyrovnávají s českým prostředím? Jak těžké je dostát rodinnému krédu dnes, tedy v době, kdy čest není zrovna na špici společenského zájmu? (Česká televize)
(viac)Recenzie (39)
Díly: 1. Kolowratové, 2. Czerninové, 3. Schwarzenbergové, 4. Sternbergové, 5. Lobkowiczové, 6. Nostitzové, 7. Colloredové, 8. Kinští. Rozhodně zajímavý nápad, jen to zpracování mi přijde tak obyčejné a klasické. Ale i tak je mi potěšením se něco dozvědět o našich hrabatech, baronech či aristokratech obecně. Hudební režie: Alena Činčerová ()
3,5* Občas mě rušila doprovodná hudba. M. Etzler čte doprovodný komentář dobře, ale se zbytkem dokumentu působí někdy nesourodě. Naopak František Kinský je jako průvodce velice příjemný. V každém případě jde o zajímavý dokument, i když režijně by asi mohl být zvládnutý lépe. Dojem chaotičnosti je místy poměrně neodbytný. ()
Je zde příjemný smysl pro humor a šlechtici vystupují zcela civilně a zábavně. Diváci asi mají vůči šlechtě stále trochu despekt. Všichni ale mluví spisovnou čistou češtinou. Také mají rádi vlastní disciplínu. Sálá z nich noblesa i když vystupují v teplákách. Historie jejich rodů do hloubky staletí budí úctu. Poučil jsem se dějepisně a kulturně (pozvánky na koncerty, výstavy aj.).K tomu fajn zákulisní rodinné historky počínaje pátráním po řeznictví, kde předek našel matku svých nejprve nemanželských potomků pro „oživení krve“, a konče rolí krásných nohou Marlene Dietrichové. ()
Skvělý a přínosný seriál, kterým provází noblesní a příjemně vystupující František Kinský. Je potřeba divákům připomenout a nastínit české dějiny, prostřednictvím těch, jenž byli po čtyřicet let neprávem trestáni a perzekvováni. Potomci významných šlechtických rodů však nezahořkli a nosí dál svá všeobecně známá a nebojme se toho označení, přátelé, i slavná rodová příjmení. A právě v tom tkví jejich duchovní síla a výjimečnost. ()
V první řadě musím pochválit nápad s něčím takovým vůbec přijít. Pan Kinský je jako průvodce moc dobrý, to jsem nečekala. Miroslav Etzler má příjemně medový hlas, takže se s ním skvěle doplňuje. Není na škodu si připomenout naší historii a to, co se tu v minulosti dělo. Taky tenhle seriál beru jako návod na výletování. Máme krásnou zemi. ()
Galéria (175)
Fotka © Česká televize / David Ployhar
Zaujímavosti (6)
- Každý rozhovor s některým ze šlechticů končí otázkou Františka Kinského „Máš modrou krev?“ Všichni si z toho víceméně dělají legraci. Jenže je známo, že krevní skupina s tzv. faktorem Rh- po zoxidování zmodrá. Lidí na planetě s tímto faktorem je menšina, odhaduje se, že něco kolem 25 %. Co je ale zajímavé, že tento faktor mají všechny šlechtické, královské či urozené rody. Jedna z teorií je, že je to proto, že se žení a vdávají stovky let mezi sebou, a to přesto, že incest je zákony zakázán. Co touto selekcí či šlechtěním sledují se zdá prozatím tajemstvím. (sator)
- V dokumentu zazní „Sala terrena“. Sala terrena, nazývaná rovněž sala terrana nebo zahradní sál, je otevřená architektonická stavba charakteristická pro barokní palácové a zámecké zahrady. Sala terrena je sál situovaný v přízemním podlaží, většinou v hlavní ose zámku nebo paláce, případně tvoří samostatnou stavbu. (sator)
- „Doby někdejšího pána domu Karla z Lichtensteina připomínají tyto hlavičky,“ říká průvodce pořadu František Kinský, před Lichtenštejnským palácem na Malostranském náměstí. Pravda je trochu někde jinde. 27 skulptur Karla Nepraše na Malostranském náměstí symbolizuje sedmadvacet českých pánů, o jejichž popravě bylo rozhodnuto v Lichtenšteinském paláci, tedy v budově, před kterou jsou umístěny. (sator)
Reklama