Krátky film o zabíjaní

Moje první setkání s Kieslowskim mě velmi překvapilo. Krátký film o zabíjení je precizně vystavěným filmem. V době expozice, tedy seznamování se s postavami předvádí brilantní ukázku paralelní montáže a rychlých přechodů mezi třemi synchronními liniemi. Naprosto neuvěřitelné jsou i vnitřní kompozice záběrů a to jak rozvržením prostoru, tak i času (vzpomeňme na scénu, kdy Jacek vytahuje z auta tělo a jeho silueta mizí s pomalým zavíráním dveří vozu). Přechod mezi vnějšími (objektivními) a vnitřními (intersubjektivními) záběry je veskrze nenápadný, ale dokonale vystoustružený - např. při pozorování dění za sebou Jacek nahlíží skrze mezeru mezi paží a hrudníkem a jeho tělo se stává nápaditým rámem sledované situace. Vynikající použití barevných filtrů a perfektně sedící hudby podtrhuje osudovost obyčejných okamžiků, které vedou k hořkému konci. Jakkoli mě mrzí, že režisér neprozradil o motivacích hlavního hrdiny o kousek víc, musí se mu nechat, že volné interpretační pole, které divákovi nastavuje, je ideálním prostředkem k tomu, aby ho podnítil k přemýšlení i dlouho po skončení filmu. (01.10.2010)

Tohle je hodně pocitový snímek z Polska, který ve vás každým záběrem na děsivého muže bude vyvolávat otázku o tom, co bude dál. Depresivnímu, špinavému dramatu o vině a rozsudku vévodí opravdu znepokojující osud vraha, který nemá žádný motiv, nebo o kterém cíleně můžete jen spekulovat. Poláci točit flmy zkrátka umí, přesvědčuje mě o tom každý jejich další snímek. Atmosféra je opravdu na hraně hnusu a po projekci vám asi do smíchu zrovna nebude. (04.01.2018)

Zatímco u krátkého filmu o lásce jsem oproti Dekalogu zvýšil, v něm přidané scény doplňovaly děj a rozšiřovaly motivy, tentokrát naopak snížím. V hodinové verzi bylo řečeno vše a dvacet minut navíc tu jen rozmělňuje silné myšlenky a emoce. Celý námět navíc stojí lépe jako díl skládačky než samostatný film. Kdybych neviděl Dekalog, možná bych šel opět do plného počtu, ale čas nevrátím. (17.10.2013)

Moj prvy Kieslowski, a hned ma to nudilo xmrti. Zabery na osarpanu varsavu boli nudne, fadne, a dejova linia o premyslenej chladnej vrazde a rovnako premyslenej chladnej poprave vo mne nezanechala ziadnu vyraznejsiu stopu. Aspon ze to ma len 84 minut. Som rad, ze Polska Kinematografia je pravom podcenovana a pravom je na okraji europskeho a svetoveho diania. A dufam, ze tam dlho aj ostane a ze sa nic nezmeni. 20 % (12.11.2013)

Od začiatku som vedel že to nebude len tak obyčajný film o zabíjaní, pretože záber na mŕtve zvieratá o niečom svedčí. Dačo mi ale vravelo že mačky hrajú v tomto filme nejakú úlohu. Na začiatku je obesená mačka, Vrah je obesený a vrahová obeť hovorí nemám rád mačky pretože sa im nedá veriť. Zatiaľ čo samotná vražda je pekne dlhá a krutá rozhodne nie je tak pôsobivá ako ako obesenie vraha, pri ktorom a tak isto aj pri jeho spovedi ma striaslo. Príbeh je akoby rozdelený na dve časti- v prvej je použití zvláštny kamerový filter, ktorý neukazuje celý obraz a jediné čo nám ukazuje sú hlavný hrdinovia. Veľmi dobrá je postava Piotra, ktorý obhajuje vraha a nemôže s tým nič robiť a keď sa mu potom vrah spovedá a on povie stráži nikdy nepoviem "už" tak je to pekne silný moment, ktorý vás zarazí do kresla. Prospieva mu krátka stopáž a dokonalý scenár, ktorý nám načrtne nejakú vec na začiatku " viete sadiť stromčeky?" a pri spovedi sa k tomu vráti a je to 100- krát silnejšie a vy viete že to malo zmysel - " Maryša mala strašne rada stromy, preto sme ju pri stromoch pochovali" Užasný, depresívny a aj napriek brutálnosti- keď vraha obesia a on sa poserie tak je to naozaj sila - je úprimný a svojim spôsobom aj krásny (03.03.2008)