Krátky film o zabíjaní

Na film jsem koukal v neděli večer...Totální imbecilita:-) Depresivní nálada na mne při závěrečných titulcích dopadla silou asijského tsunami;-) Film je bezesporu kontroverzní, režisér a scénárista v jedné osobě řeší, zda je oprávněné vraždit z pozice vyšší morálky. Tedy zda je etické, aby společnost měla právo trestat vraždu vraždou. Na můj vkus je autor k osobě vraha až moc vstřícný...Ve snaze co nejvíc obhájit hl. ideu filmu. Vraha rozebírá a dává mu příběhem "s loukou" jisté alibi...S tím se já ale nemohu ztotožnit, nesouhlasím s takovým přístupem. O dost více se mi líbí vykreslení postavy advokáta, který se lidsky smiřuje se svým údělem v společnosti. Obtížně se vyrovnává s osudem klienta, jelikož se cítí součástí systému, který mladého vraha posílá na smrt. Pocity viny, pocity zmaru umocněné silným náboženským vlivem, který na věřící a polskou společnost klade nároky. Nároky, které se se zákonným trestem smrti naprosto neslučují. Mimořádně zajímavý silný film...Mistrně natočený, používající pro vytvoření specifické atmosféry speciální čočky a barevné filtry + přechody. 90% EDIT: Po druhém shlédnutí a shlédnutí "konkurence" Dva muži ve městě smekám před Kieslowským klobouk a zvedám na 5 hvězd. (15.10.2007)

Nijaké prihrievanie si polievočky, ale vážené spodobovanie ala Dostojevsky ("Zločin a trest") rozkrojené na dva rovnako mraziace kusy. Prvý, takzvaný "Introduce and murder" v ktorom sa na ohavných, zašlých a začmudených uliciach socialistického Poľska ukazuje trojica (zatiaľ navzájom nepoznaných) aktérov (labilný dvadsaťročný mladík, ambiciózny advokát a čudácky taxikár). Úvodné oboznámenie ústi k hrozivému prelnutiu ciest vraha a obete, kde sekeru nahradzuje kameň. Druhý, súmerne s prológom bezchrbtový úsek laicky nazývam "judgment." Ten má takisto surovú až kremačnú podobu (šibenica, telové tekutiny), lenže sa nepácha, ale trestá. Alebo oboje? Dilema, ktorá aj napriek svojej nejednoznačnosti je zakotvená v Ústave nejedného územného celku. Praví sa, "od doby Kaina žiadny trest nenapravil a neodstrašil svet pred páchaním trestných činov." S tým sympatizujem, avšak aké rozpätie majú medze únosnosti pardónov pre narušených alebo chladnokrvných zabijakov? Bojím sa toho, že všetkým tým, ktorým automatické vetovanie "kresla" pripadá správne, uniká význam povážlivých slov "účelne odňať právo žiť." Pojem hodný úvodzoviek a dlhých debát, ktoré žiaľ vedie len málokto. Krzysztof Kieslowski na chúlostivú tému neodpovedá, práve naopak sa opytuje, stavia mramorový monument stojaci v mene práva/nepráva, bez finančného zázemia, bez slobody a bez akejkoľvek pomoci módnych relativít. (27.04.2010)

Zločin a trest tentokráte trochu jinak, v polském ( Kieslowskiho ) provedení. I bez zbytečných „ rozmáchlých gest „ se dá dosáhnout působivého výsledku. Krátký (možná ), o to více sugestivní zážitek. Přiznávám, že u Kieslowskiho děl se mi vždy těžce píše komentář. V 95% ostatních případů s tím nemám absolutně žádný problém, slova plynou sama. U něj ( včetně tohoto případu ) je jen těžko hledám, v kontextu netradičního zážitku, který člověk ( divák ) při sledování jeho snímků zažívá. Kieslowski vypráví obyčejné příběhy (osudy) lidí, vskutku neobyčejným stylem. ( Nebo je tomu naopak? ). Je to i případ tohoto snímku. V ten samý den, kdy mladý Piotr úspěšně skládá právnickou obhajobu a „ slaví „ s přítelkyní v kavárně, ve stejnou chvíli ( jen o pár stolů vedle ) se připravuje mladý Jacek k vraždě taxikáře. Následně se Piotr ujímá svého prvního případu a to sice obhajoby Jaceka, který je následně odsouzen k trestu smrti oběšením. Kieslowski tentokrát se silnou podporou kameramana S. Idziaka a minimalistickým hudebním doprovodem jeho dvorního skladatele Z. Preisnera dosahuje vskutku působivého výsledku. Přičemž nejpůsobivějšími momenty bezesporu jsou samotná vražda taxikáře a konečná poprava. K umocnění zážitku tentokráte Kieslowski vynechává veškerou hudbu a člověku téměř tuhne krev v žilách. Režisér vždy dával před přemírou dialogů přednost obrazovému vyprávění a vždy „ pouze „ předložil příběh, nikdy nesoudil a nechal na samotném divákovi ať si udělá úsudek ( rozsudek ) nad hlavním „ hrdinou „ sám. Za to mu náleží můj velký obdiv a dík. Jak už to totiž v životě chodí, nic není tak ČERNOBÍLÉ jak by se na první pohled mohlo zdát. 91% (05.01.2011)

Tak k tomuhle filmu mám hodně málo co vytknout. Není to proto, že by byl skvěle natočený a naprosto jedinečný, ale myšlenkově se jedná o velmi silný snímek, který vás donutí přemýšlet. Navíc je opravdu dobře natočen v tom, jak jsou scény rozvrhnuty a jak je to celkově zvládnuto - zabíjení ve všech jeho podobách vám tady hne žaludkem, a to to není nijak explicitní. (17.12.2015)

Kdysi nám kus tohoto filmu pustila učitelka na střední škole při hodině Občanské výchovy. Netušila o co jde a po scéně vraždy film vypnula, protože očekávala, že půjde o snímek s tématikou práva. Nemýlila se, což můžu dosvědčit, když jsem toto drama viděl dnes celé. Ovšem rozhodně nejde o film pro široké masy. Krátký film o zabíjení je jak již název napovídá, přímočarý, nepříjemný krimi o člověku, který chce zapůsobit na svou dívku novým autem, a tak se rozhodne spáchat vraždu. V polovině se pak snímek střihem přesune o několik měsíců kupředu, abychom rovnou bez otálení byli svědky trestu. Krysztof Kieślowski má cit pro drama a budování atmosféry. Tomu skvěle pomáhá i kamera Slawomira Idziaka a špinavé kulisy neudržovaného komunistického města. Dokonce i herci vypadají zmořeně, odpudivě, a přesto své úlohy zvládají výborně. Rozhodně kvalitní evropský film, který ale ocení jen artovější jedinci či skuteční milovníci světové kinematografie a hlavně dramatického žánru bez akce ale s důrazem na naturalismus. 80% (18.04.2020)