Skryté čísla

Nelze snad najít vhodnější film pro americkou akademii, chybí tomu snad ještě nějakou oslavu americké účasti v nějaké válce, byť vlastně se film dotýká té studené. Máme tady oslavu toho, jak jsou USA úžasné, jak v něm žijí chytří, vzdělaní a talentovaní lidé, kteří musí přece být chytřejší, vzdělanější a talentovanější než ti "zlí Rusové". A samozřejmě se všem po loňsku hodí do krámu, že je pozornost upřena na utlačované a segregované černošky, které na to mají více než bělošky a nemají prostor. Achichach, už jsem opravdu unavený ze všech těch klasických amerických schemat typických pro tento žánr - dokázal bych i se zavázanýma očima určit scénu, kdy se bude tleskat. A pro mě osobně má vždy mínus film, v němž se moc řeší mnou nenáviděná matematika a fyzika, takže jsem se kousal nudou vždy, když se zbytečně zacházelo do technických podrobností. Jedinou hvězdičku dávám za slušné herecké výkony všech hlavních a vedlejších představitelek - Jannelle jsem nepoznal, té to opravdu slušelo a líbil se mi i Kevin Costner, jenž si evidentně rád zahraje v každém snímku, jenž se nějak vztahuje k osobnosti JFK. A na závěr si neodpustím rýpnutí - nevidím jediný rozdíl ve výkonu Octavie Spencer a Kirsten Dunst. (26.02.2017)

Ty bláho, jednou oskarové komisi vynadá černá huba Chris Rock a rok na to tu máme zaděláno na sérii Oskary nominovaných filmů, kde právě Skrytá čísla jsou tím nejlepším, co letošní ročník nabízí. Jedná se totiž o srdceryvný příběh chytrých holek, které pracují v NASA a zároveň mají jediný problém - jsou černé. A jelikož jsou čerstvá šedesátá léta a Amerika vrcholně válčí na studené frontě se Sovětským svazem o prvenství člověka ve vesmíru, máme tu poměrně rasistický podtext, který v tomto filmu vrcholí rozdílnými záchody pro bílé a pro barevné. Příběh je fajn, zpracování taky, ale ty pro-americky zangažované scény kde vedoucí NASA mlátí do cedule "WC, Toilets for colours" byla při pohledu dvaceti bílých kolegů poměrně prvoplánová a nepřišla mi kdovíjak emocionálně parádní. Ono to možná je tím, že vůbec nejsem schopný pochopit, jak daleko Američani dokázali dojít s rasismem a tvrdit, že je to normální. Tak tady to mají a teď to před celým světem zachraňují filmy, o kterých by se mělo po zbytek roku mluvit... (21.02.2017)

Vytýkat lehce kýčovité a klišoidní látce že je plná klišé je asi to samé, jako pozastavovat se nad tím, že je v akčním filmu přehršel akce. Takže názory těch pár hnidopichů, co to budou hodnotit vlažně brát s rezervou. Obečně vzato je to přesně ten film, který se bude líbit mase. Ne proto, že je vlezdoprdelkovský, jako některé starší kousky Rona Howarda, ale právě proto, že tématika a postery na to přesně vypadaly a přesto se to podařilo vcelku sofistikovaně obejít. Tedy samozřejmě, je to film plný správňáckých osobností a velkorysých gest, kde na konci nemůže být nic jiného než pozitivní vyústění, ale s tímhle člověk počítá už z traileru. S čím však nikoliv, je niterná, osobitá a neskutečně svěží konfrontace černých žen s bílými muži v době utlačování a rasové segregace. Co nečeká je spoustu mrštných dialogů a mraky emocí. A nečeká ani tak skvělé ženské herecké trio, které doplňuje Costner se svým světáckým "Man of Steel" typem role, ostatně takhle ho máme všichni rádi. Ty nominace jsou pochopitelné, protože ani jednou jedinkrát to nesklouzne do přehnaného sentimentu a přesto je mnohdy dobré mít po ruce kapesník. Jediná výtka tak směruje možná ke zbytečně doslovnému scénáři, který z Hidden Figures dělá ve finále jen ty figures. (26.03.2017)

Film vypráví příběh tří černošek, které pracují v NASA. Dostaly se tam jako nadějné matematičky, ale protože se příběh odehrává v 60. letech, každý si tam s nimi vytírá, ehm, podlahu. Každá z nich ale dostane šanci, kterou všechny chytnou za pačesy a nakonec - SPOILER - dostanou, po čem toužily. Je to krásná pohádka (prý podle skutečnosti) a mně se film fakt líbil. Nejen že mi sedlo herecké obsazení ("Sheldon Cooper"/Kirsten Dunst/Kevin Costner/Olivia Spencer), ale celá ta atmosféra 60. let v NASA, kdy se Amerika snaží pokořit Rusko a kdy lidé poprvé sahají po hvězdách... Wau, za sebe Skrytá čísla rozhodně doporučuju všema deseti. (07.08.2019)

Americký boj o dobývání vesmíru je poutavé téma a vznikla na něj celá řada méně či více zajímavých filmů. V tomto případě se film nezaměřuje přímo na astronauty, ale na lidi "dole". V tomto případě na trio afroameričanek, které se díky své píli a geniálním mozkům sice dostali k NASA, ale nebojují jen o životy amerických astronautů, ale i s rasismem, který právě v té době jel na plné obrátky. Je vidět, že se film snaží být něčím větším, ale ve výsledku je pouze obyčejným příběhem o neobyčejných a silných žen, který je určen pro televizi než pro velké plátno. (04.01.2018)