Skryté čísla

Hidden Figures má skvěle střižený příběh o třech ženách, které i navzdory barvě pleti uspěli tam, kde by to nikdo nečekal – v NASA. Doba vesmírného závodu mezi USA a SSSR mě velmi zajímá, což by mělo v kombinaci s dojemným příběhem vytvořit dokonalou filmařinu, u níž by nebyl pochyb o Oscarových nominacích. Film sice v tomto ohledu působí velmi ambiciózně, herci předvádí skvělé výkony a celý film je i pěkný na pohled, jenže občas působí vážně uměle, přičemž si režisér Theodore Melfi zjevně některé věci přikrášluje, jen aby se zavděčil oscarové porotě. Vrcholem všeho je postava Jima Parsonse, která byla očividně přidána pouze proto, aby byl vykreslen model rasistického a předpojatého vědce. Je veliká škoda, že se z Hidden Figures nevykřesalo více. Potenciál a podhoubí pro skvělý film zde jsou. Takto to působí jen jako jakási "zaručená záplata" na minulé předávaní Oscarů, kde ocenění nedostal žádný režisér, herec či herečka tmavé pleti. „Here at NASA we all pee the same color.“ (09.02.2017)

No tak tohle jsem teda slušně odzíval. Dvouhodinové drama, ve kterém se nestane DOSLOVA NIC je už i na mě extrém a tady nemůžu kromě realisticky podané situace okolo tehdejší segregace černých vyzvednout vůbec nic, jelikož se zde 2 hodiny mluví, mluví a zas jen mluví. Napětí nulové, gradace či jakékoli obavy diváka o následný vývoj situací žádné, postavy nemají moc co hrát a ani závěr není nijak finálně uspokojivý. Tohle je jednoduše důkaz, že i dramata dokážou být pořádně otravná, zejména pak když režisér vlastně netuší, co by chtěl do filmu dát. Podobný žánr často dokážu ocenit a baví mě, ale tady bych tedy rád věděl, z čeho jsou někteří zdejší uživatelé tak nadšeni... (08.08.2023)

Nelze snad najít vhodnější film pro americkou akademii, chybí tomu snad ještě nějakou oslavu americké účasti v nějaké válce, byť vlastně se film dotýká té studené. Máme tady oslavu toho, jak jsou USA úžasné, jak v něm žijí chytří, vzdělaní a talentovaní lidé, kteří musí přece být chytřejší, vzdělanější a talentovanější než ti "zlí Rusové". A samozřejmě se všem po loňsku hodí do krámu, že je pozornost upřena na utlačované a segregované černošky, které na to mají více než bělošky a nemají prostor. Achichach, už jsem opravdu unavený ze všech těch klasických amerických schemat typických pro tento žánr - dokázal bych i se zavázanýma očima určit scénu, kdy se bude tleskat. A pro mě osobně má vždy mínus film, v němž se moc řeší mnou nenáviděná matematika a fyzika, takže jsem se kousal nudou vždy, když se zbytečně zacházelo do technických podrobností. Jedinou hvězdičku dávám za slušné herecké výkony všech hlavních a vedlejších představitelek - Jannelle jsem nepoznal, té to opravdu slušelo a líbil se mi i Kevin Costner, jenž si evidentně rád zahraje v každém snímku, jenž se nějak vztahuje k osobnosti JFK. A na závěr si neodpustím rýpnutí - nevidím jediný rozdíl ve výkonu Octavie Spencer a Kirsten Dunst. (26.02.2017)

Film s evidentným cieľom zas ukázať, ako sú tí černosi utláčaní a pritom tak náramne schopní. Príbeh jednej ženy, ktorá vedela dobre počítať vás neprinúti vyroniť slzu, ani nejako súcitiť s toľko utláčanou minoritou. Snáď okrem jednej záchodovej scény. Paradoxne film dáva do popredia čiernych hercov, no všetkých ich predčí Kevin Costner, a to nie je žiadny unikát. Inak sa človek dozvie aj niektoré zaujímavé informácie ohľadom vesmírnych pretekov a ako to zhruba s tým lietaním funguje. Okrem toho som si už len zapamätal, že tá Kirsten Dunst nejak zostarla. (19.02.2017)

Za mě spokojenost. Nečekala jsem od filmu nic víc, ale ani nic míň, naprosto to naplnilo moje očekávání. Svižně to utíká, nenudíte se a navíc to má super soundtrack. Co se týče obsazení, tak tam jsem si taky nemohla stěžovat, všechno mi to sedlo. Příběh jako takový je fajn, i když je to podle skutečných událostí, tak mi to místy přišlo až neuvěřitelné, ale beru to. Lepší 4* (13.02.2017)