Žiara

Bohužel místo výletu na hranice geniality a šílenství jenom jeden z mnoha řemeslně vzorně odvedených bijáků pro dobrou náladu s roztomilým podivínem v hlavní roli. Kámen úrazu pro mě ve scénáři, který obsahuje příliš mnoho bezbolestného klouzání po povrchu – jediná postava s hloubkou je asi třikrát se mihnoucí matka, její unavené koncentráčnické oči mi toho řekly víc než všechny hysterické výstupy odbytě schematického otce-despoty a ostatní bezzubé náznaky protivenství, vůbec nemluvě o profesorovi Královské akademie recitujícím lehce stravitelná hudebně-zábavní moudra, o plejádě neživotně laskavých osůbek a pohádkově příznivých situací, vrcholící astroložkou a jejími zrušenými zásnubami… Odehráno je to skvěle, herecky i hráčsky, v několika scénách režie a střih velice úspěšně útočí na emoce, ale jinak plytko-prázdno. (29.10.2018)

Sergej Rachmaninoff vytvořil 3 klavírní koncerty. David nastudoval třetí, z kterého nejčastěji ve filmu zaznívá I.věta a po jeho koncertním provedení, které patří k vrcholům filmu, odpadne fyzicky i psychicky. Originální nahrávka je skvěle smíchaná s hudbou vytvořenou dodatečně k filmu. Vedle hereckých výkonů Rushe a Muellera-Stahla(Eastern Promises) je největším přínosem. Ještě mám hrozně rád scénu jak už dospělý David Helfgot, mírně pomatený, sedne za barové piano za posměchu kolemstojících, kterým pomalu tuhnou rysy , když spustí Let čmeláka...Kdysi mě tenhel film přivedl k Rachmaninovým koncertům, za co jsem mu vděčný, protože II.věta z 2. koncertu (který ve filmu nezazní ) je jeden z nejkrásnějších kusů klasické hudby a při opakovaných posleších zažijete něco , co se blíží orgasmu............... pokud ho ovšem nepřekoná... (23.08.2009)

S hrůzou jsem zjistila, že jsem zapomněla ohodnotit jeden z mých nejoblíbenějších filmů, přitom ho uvádím v profilu! Tak honem za pět a kdyby to šlo, dám i víc: za Rushe, za Armina Muellera-Stahla, za Sira Johna Gielguda, za Rachmaninova, za všecko! Vynikající film, všechno je přesně, jak to má být. (22.03.2011)

Mám rád životopisné filmy a pokud je snímek o nadaném muzikantovi, tak dvojnásob. Zde jsem byl ovšem lehce zklamán. Nemohu se ubránit dojmu, že zpracovat by šel tento zajímavý "život" mnohem lépe. Celý film pak stojí "bohužel" pouze na určitých monentech a hlavně obou představitelích slavného klavirního virtuóza Davida Helfgotta, ať už Noaha Taylora, který ztvárnil výborně mladší léta, a nebo Geoffrey Rushe, který skvěle vystřihl dospělého génia a byl za tuto roli po zásluze odměněn Oscarem. V případě, že by herci své role neustáli nebo lépe vystiženo, nepřekročili by své stíny, snímek by možná nedosáhl ani průměru a to by byl zbytečně vystřelený náboj. Takhle nám alespoň zbude pár skvělých klavírních pasáží s výbornou muzikou a obdiv hereckého umění obou výše zmíněných herců. Škoda, mohlo to být za pět bodů, ale to by se musel pán od režie a druhý od psacího stolu trošku více snažit. (09.04.2011)

Asi potřebuju nějaké to citové vydírání.....zůstal jsem zcela chladný, přitom ten příběh o těžkém osudu hudebního génia čelícímu magoru otci a šílenství měl potenciál možná větší než Čistá duše......ale rejža to naprosto zvoral, i scénárista...prostě špatně natočený film, který ve výsledku nudí....Rush a Oskar??? za co proboha??? (21.11.2017)