Réžia:
Zdeněk MíkaScenár:
Jan JílekKamera:
Jiří StöhrHudba:
Felix SlováčekHrajú:
Stella Zázvorková, Dagmar Havlová, Marie Rosůlková, Alena Procházková, Svatopluk Skopal, Svatopluk Skládal, Václav Kotva, Jan Cmíral st. (viac)Obsahy(1)
Velice nezábavná komedie televizního ražení předstírá satirické naladění: pojednává o vykutálené majitelce honosné secesní vily. Časté inzeráty, v nichž nabízí prodej, však nemyslí zcela vážně, obratně těží ze zájmu často snobských adeptů na zakoupení. S těžkopádnými dialogy a bakalářovitou zápletkou si nevěděli rady ani herci, kteří se spokojili s obvyklým výrazovým klišé. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (20)
Hodně slabé tři hvězdičky; film měl zřejmě dovolit S. Zázvorkové, aby ukázala své herecké umění, ale sama si s tím moc nevěděla rady, mnohem životnější byl Vlastimil Brodský v roli chlapa - dobráka, který to s touhle ochechulí vydržel čtyřicet let, aniž se naštěstí dopustil hlouposti manželství. Dobrá byla i tetička Marie Rosůlkové. Jinak nudný příběh o tom, jak starší dáma chce vytřískat peníze z prodeje své vily, kterou už není schopná udržovat, navíc jí neustále hrozí nastěhování nájemníka pro nadměrný rozměr bytu, ale nikdy se nedokáže s domem rozloučit. Klasický případ měšťácké hysterky, která dokáže s klidem rozvracet vztahy v jiných rodinách kvůli svému patologickému chování. Ta třetí hvězdička je skutečně jen kvůli té nenažrané tetičce. - K některým komentářům - ano, jako socialistická moralita a satira na špatné lidské vlastnosti film beru a jen lituji, že v dnešní době, kdy "je dovoleno všechno, co není zakázáno" se už satira prakticky točit nemůže. ()
Tak jsem to včera po letech zas viděl a zjistil, že můj dojem utahaného filmu bez větší pointy byl správný. Dvě hvězdičky jen za některé herecké výkony ve vedlejších rolích. I přes svou stopáž spousta zbytečných scén, spousta zbytečného mlácení prázdné slámy, a konečně ani hlavní postavě člověk ty její motivy nevěřil. ()
Nadměrné metry, pořadníky, komise pro potraty... Hnus a (ne)chtěná sebekritika minulého režimu. Jasně, že je Stella Zázvorková mrcha (tady), ale rozhodně to není tím, že vlastní nadměrečnou nemovitost, ale tím, že mrchy jsou prostě v každém zřízení. Cyklická pointa jen potvrzuje, jak je sledování tohoto filmu zbytečné... ()
Mě napadá jediná věc – že snad tehdy na Barrandově musely existovat nějaký plány, kolik se v daném roce musí natočit filmů určitého žánru. Ovšem název Oči pro pláč neskutečně konvenuje s celkovým efektem filmu. Jestliže jsem se u komedie ani jednou ani neusmál, tak asi bude něco špatně. Přiblblá a pro děj naprosto nepodstatná honička zloděje se zadýchanou Dagmar Veškrnovou, zoufalý pokus o vtipný monolog Svatopluka Skopala u potratové komise, to vše překryto nudnými vstupy Stelly Zázvorkové, které nezachrání ani občasná přítomnost Vlastimila Brodského. A aby toho nebylo málo, máme tu ještě položku k uzoufání uspávající hudby (Felix Slováček). Jestliže se například dvěma Jiřinám v šedesáti a více letech před kamerou docela dobře dařilo, Stelle Zázvorkové v tomto ohledu zůstaly oči pro pláč. ()
Údajně komedie, u které se ovšem téměř jistě nebudete smát... Opravdový normalizační hnus, i na svou dobu neskutečně pokrytecká pseudomoralita o tom, že peníze jako nejsou všechno. Hlavně v tom našem soudružsky gulášovém >socialistickém soužití< - že... Mravokárně užvaněná nuda s debilně vykonstruovanou záplekou a naprosto plytkými hereckými výkony, o režii zasloužilého umělce (!) Z.M. (při pohledu na jeho >dílo< bych opravdu rád věděl, za co ten titul dostal) ani nemluvě. Opět jednou typický doklad úpadku české filmové tvorby během sedumdesátých a osumdesátých let, porevolučně završen čestvými nástupníky těchhle našich úměleckých >elit< , ochotných účastnit se v jakékoli sračce. Navíc vidět dnešní velkou dámu H.-V. v lodičkách s bílejma ponožkama - toť pohled, za který celé to utrpení stálo. Ano, takoví (jsme) byli. Jak kdo, paní Veškrnová... ()
Reklama