Vodič

Stylizací připomíná novodobý Drive, který je tímto snímkem inspirován hlavně opening scénou v autě na kterou nikdy nezapomenu. The Driver neoslní člověka ani tak zápletkou, která se na něj postupem času vysype, ale monstrózní atmosferickou stylizací a kamerou. Walter Hill udělal "kult" u kterýho se člověk nenudí a s radostí by ho chtěl vidět několikrát. I přesto nemůžu dát pět hvězdiček, protože vím, že vznikl (sice novější počin), ale v lepší, pomalejší, atmosferičtější naprosto dokonalé verzi. Ryan O´Neal mi tam pro tuhle roli neskutečně sedl a Isabelle Adjani byla v té době krasavice. (25.03.2017)

Inspirace pro Refnův Drive nepochybná - minimálně začátek a náznakem několik dalších klíčových momentů. Stejně tak i charakter hlavního hrdiny (a nejen, že jeho herecký představitel se v obou případech jmenuje křestním Ryan), i když zde mi „řidič“ připadá trochu méně čitelný. Za to ale možná může jen trochu odfláknutý scénář. Jinak film splňuje vše, co slibuje. V rámci žánru velmi solidní a drsná podívaná. Chybí mi jen nějaký výraznější hudební motiv, který je pro mnohé Hillovy pozdější filmy charakteristický. Plný počet uniká jen o chlup. P. S.: Kruhy pod očima. (13.04.2013)

Ryan O´Neal není ideální představitel nemluvného osamělého hrdiny, ale jinak je Řidič pro mě nepochopitelně podceňovaný neonoir se skvělou atmosférou, velmi přesvědčivě posedlým detektivem Bruce Derna, krásnýma (nejen) očima Isabelle Adjaniové a především fantastickými automobilovými honičkami. (06.07.2008)

Skvělý honičky v autech, noční Los Angeles a totálně neosobní postavy (teprve při titulkách jsem si vlastně uvědomil, že nikdo z nich neměl jméno ... postavy se jmenujou prostě Driver, Detective, Player atd.) Mohlo to mít větší spád nebo to bejt trochu kratší, ale jinak to byla dobrá sedmdesátková krimi. (04.11.2015)

Jakmile zaklapnou dveře auta a dupne se na plyn, tak je tomu i plné hodnocení těsné. Ovšem jakmile se káry nechají v garážích a začne si to hrát na nemluvnou "přechcávací" kriminálku o střetu dvou macho chlápků, tak je bolestně jasné, že než duo O'Neal/Dern to chtělo někoho úplně jiného. Někoho s drsňáckým charismatem u koho by ta nemluvnost působila přirozeně a ne jako zapomenutí textu. (16.01.2011)