Seabiscuit - Dupot koní

Přes veškerou snahu tvůrců jenom další řádový hollywoodský výkvas o chudém chlapci, který ke slávě a bohatství přišel, o zvířeti, které dalo všem (!) Američanům zdeptaným hospodářskou krizí novou naději a o tom, co to znamená „být zase kůň“. Režisér vedle sebe jednotlivé scény skládá jako výstřižky z dobových novin. Co zamrzí velice, před patetickým rozmělněním v nechutnou melasovitou hmotu nezachraňují ony výstřižky ani herci zvučných jmen. Jeff Bridges měl hrát postavu Chrise Coopera, Chris Cooper měl hrát postavu Jeffa Bridgese a Tobey Maguire neměl být zrzavý. Nečiní mi žádné potěšení být zde se svým hodnocením za největšího cynika, ale nejspíš si zrovna procházím obdobím, kdy mi ke štěstí nestačí pěkná příroda, pěkná hudba a spoluprožívaný pocit euforického vítězství. 50% Zajímavé komentáře: JohnnyD, PALINO (26.01.2008)

O kvalitě tohoto snímku není vůbec třeba diskutovat. Jedná se o dokonalé sportovní drama, které svojí kvalitou získalo i několik nominací na Oskara, navíc se jedná o autentický příběh, natočený podle reálného základu a takové příběhy ze života bývají ty nejsilnější. Opravdu jsem si dokázal užít každou minutu z těch více než dvou hodin stopáže filmu, kdyby bylo více takových dílek, byl bych opravdu spokojený. Teď budu rád, že se ve výčtu mnou shlédnoutých filmů, objeví alespoň občas podobně kvalitní snímek, celkově mu totiž nemám vůbec co vytknout. Rozhodně mohu doporučit úplně každému fanouškovi dramatických životních příběhů. (25.11.2015)

Opravdu nádherný film, nejedná se o klasické sportovní drama, ale má to něco navíc. Už od malička mám blízký vztah ke koním, takže je jasné, jak moc mi tento film padl do noty. Nejvíce mě ale zaujal styl režiséra Garyho Rosse, tento "starý" styl vyprávění mám opravdu ráda a strašně mi chybí v dnešních filmech, takže když na podobný film narazím, jsem neuvěřitelně šťastná a vždy ho ocením. Stopáž možná mohla být o kousek kratší, ale zase na rozdíl od většiny tady bych asi neměnila nic na první půlhodině. Pro mě byla silná, vykreslila nám hlavní charaktery a nechala nás nahlédnout do období hospodářské krize. Výborné herecké výkony všech zúčastněných. Seabiscuit je upřímný lidský film s nádhernou výpravou a kamerou. Nemusí se líbit všem, mě se ale dotkl. (05.11.2011)

Základní poselství snímku poněkud rozmlžuje podivná roztříštěnost snímku, která zároveň anatomizuje ústřední příběh a umenšuje prostor pro diváka. Pásmo dokumentárních vložek smíšených se sondami do příkladných sociálních realit a s obrazy v pozicích nepřímých charakteristik, elipsami (rafinovaně redukujícími život na sled sociálně podmíněných kroků) a nepochopitelně i zcela anorganickými scénami, které brání, aby film promluvil zpříma a ke komukoliv. Koho asi tvůrcové mínili oslovit současně scénou z nevěstince, dostihovými závody, meditativním usebráním u ohně, historickými komentáři a revokacemi dětinství většiny zúčastněných? Tak se divák zároveň ocitá v encyklopedii, filmu pro děti a mládež i v pozdně naturalistické revizi osvojených dějin. Z tříště nelze vydolovat charakter – jen karikatury, a to je o to tragičtější, oč významnější je ono sdělení – tedy že žádný úspěch či účel neurčuje hodnotu živé bytosti – že všichni jsme stejně cenní i závažnější již proto, že žijeme. A že tohle všichni potřebujeme slyšet. (15.09.2024)

Velmi povedený film z prostředí, které mě osobně není nijak blízké (znám ho pouze z knížek Dicka Francise), ale přesto mě příběh zaujal, možná i tím, že to není opravdový "sportovní" film. Hlavní linii vyplňuje spíš vztah všech zůčastněných - zejména majitele, trenéra, žokeje a v neposlední řadě i koně a to, jak jsou si navzájemn prospěšní a jak úspěch, nebo třeba jen malinký pokrok se odráží na všech ostatních. (09.07.2005)