Ohnivé ulice

Mělo to něco do sebe. I když jsem xkrát během sledování měla cukání film vypnout (staré, gangy, potyčky, téma tuctové, jen aby bylo o čem hrát), ale pak mi to přišlo natolik klasické a stylové (místy hraničící s parodií), navíc se slušnou hudební stránkou, že jsem to dorazila do konce a docela jsem si to užila, včetně mladičkého hejkovského Willema Dafoe. (09.06.2012)

"I've always been a tequila man." Nemohlo to začít lépe. Velmi zajímavě výtvarně zpracovaný "Gotham", pozoruhodná syntéza "komiksových" 50. let s prvky let osmdesátých, výrazná hlavně v oblasti módy (oblečení, účesy). Pak došlo na první píseň – fantastickou "Nowhere Fast" od Fire Inc. (x) ve skvěle natočené scéně koncertu, u níž se prostě nejde nepodupávat nohou do taktu (aspoň maličko). Diane Lane tu podává úžasný výkon, přímo srší energií a playback zvládá naprosto dokonale. Bohužel od této chvíle je už všechno jenom horší. Dojde na bližší seznámení s hlavními postavami, při němž se ukázalo, že Ellen zas tak úžasná není, objeví se spíše směšný než drsný Paré, otravný Fish, Dafoe jak jsem ho vážně vidět nepotřeboval, spousta trapných motorkářů (hádám, že i ti měli být drsní) a mnoho a mnoho dalších nesympatických postaviček. Čestnou výjimku tvoří pouze Reva (Deborah Van Valkenburgh), policista Ed Price (Richard Lawson) a Amy Madigan, dvojnice Alison Pill ve Scottu Pilgrimovi, jako McCoy. Celkovou slabost scénáře nevyváží ani hodně výbuchů a typicky osmdesátkové akce (v dobrém i špatném slova smyslu) + zbývající písničky (až na tu závěrečnou) postrádají kvalit a účinku té první. [viděno 3.10.2020] (04.10.2020)

Být to v TV o hoďku dřív, možná bych i dokoukala, ale to nic nemění na faktu, že mě tahle akce křížená s muzikálem kdovíjak nebavila, nezaujala a nepřekvapila (jedině zdejším přemrštěným hodnocením). Celkem chápu, že pro někoho, kdo to viděl před 25-ti lety, může jít o kultovní záležitost a tak z nostalgie napaří 5*. Pro současného diváka však jde stěží o průměr, který nemá prakticky co nabídnout: akční slaboduchost s obstojnou hudbou (pro rockovější posluchače). Pokud Dafoe (s neskutečně debilním účesem) náhodou v závěru M. Parého neumlátil (a já o happyendu vůbec nepochybuju), nezaslouží si z mého hlediska víc než slabé 3*. 51% (18.06.2010)

"Moje plány jsou teď v háji. Je to na tobě. Nakopej mu prdel." Tak tuhle jízdu zkrátka miluju. Prostě kdysi a kdesi se odehrála jedna úžasně stylová rokenrolová báje a já byl přitom už mnohokrát. Vždycky jsem se zamiloval do Ellen, užil si Ravena v kožených lacláčích, obdivoval jsem Tomovy kšandy v akci, vypil trochu tequily s vojákem McCoyovou, utěšil Revu a nedočkavě jsem čekal na vzájemné oťukávání hlav metrovými kladívky. A samozřejmě na muziku, protože tenhle soundtrack patří k mým nejoblíbenějším. (30.05.2018)

Děj je ultra mega jednoduchej, dal by se shrnout v pár větách. A i k hercům bych měl dost výhrad: Michael Paré se může snažit jak chce, ale žádnej akční hrdina to prostě není. Diane Laneovej jsem taky ani na chvíli neuvěřil, že je popová hvězda. Rick Morranis asi měl bejt otravnej/vtipnej, bohužel je jen otravnej. A Amy Madiganová ze sebe dělá mužatku, navíc je šeredná, tudíž nesympatická. Jenže film obsahuje osmdesátkovou atmosféru, je přímo její esencí. To je obrovskej klad, vzhledem k tomu, že mám pro akční filmy z osmdesátejch let slabost. Tehdá prostě amíci uměli dělat trashový filmy. I přes řiďoučkej děj plnej nelogičností mě tohle nefalšovaný béčko uteklo jako voda. Jen mě hodně štve, že jsem to neviděl někdy na začátku devadesátých let, to by pro mě teď byl kult jak sviňa. Úvodní a závěrečná písnička nemá chybu. (18.06.2010)