Polnočná míľa

Nemôžem si pomôcť, čakal som niečo lepšie, a hlavne melodramatickejšie. Námet ma síce oslovil, no scenár sa s načrtnutou myšlienkou pohral len veľmi voľne a vláčne. Dejová linka mi preto na niekoľkých miestach prišla zbytočne naťahovaná ako žuvačka alebo som mal pocit "hluchého" miesta. Nemalo to žiadnu emočnú iskru ani melodramatický náboj, ktorý by dokázal po celý čas udržať moju pozornosť v stave stopercentnej bdelosti. Nedajú sa však uprieť fantastické, charizmatické herecké výkony (najmä S. Sarandon bola výborná) a pekná hudba. Priemer. 60/100 (11.10.2017)

"Choď." Báseň Brada Silberlinga pre herečku Rebeccu Schaefer, jeho priateľku, ktorú koncom 80. rokov zastrelil jej šialený fanúšik.Výborné herecké výkony Sarandon-Hoffman-Gyllenhaal-Pompeo, melancholická a pritom zvláštne veselá atmosféra, úžasná scéna pohrebu a krásny koniec. Najcivilnejší a pritom najlepší Bradov film (áno, vrátane nežného Mesta anjelov). Každou reprízou ho mám radšej, i preto zvyšujem z 80% na plnú stovku, lebo je to, ako hovorí don Corleone, osobné. (16.09.2005)

Zemřela dcera a do hrobu dána, rodiče po ní zůstali. Rodiče a snoubenec (a pomstychtivá prokurátorka). Není to ale žádná deprese o truchlení, nýbrž citlivě natočený příběh o takové netradiční skoro-rodině. Dustin Hoffman a Susan Sarandon jsou tradičně skvělí, ale hlavní postavou zůstává Jake Gyllenhaal. A pověsti jednoho z nejtalentovanějších mladých herců současnosti dostál (70%). (04.11.2006)

Velmi nevyvážený film – začátek byl naprosto famozní, moc se mi líbil vstup, kdy se členové rodiny připravují na pohřeb své milované dcery a snoubenky, líbilo se mi, jak to zvládají (telefony apod.), líbila se mi cesta auty a míhání okolního světa za jejich okny, svět běží dál, jakoby se nic nestalo….Pak ale začínající film hodně klesnul, naprosto nereálné vylíčení rodičů, kteří přišli o svou jedinou dceru a to ještě tak drastickým způsobem jako je náhodný zastřelení nějakým šíleným magorem (!!!), nedovedu si představit jedinou matku s otcem, kteří by první dny po téhle tragédii reagovali způsobem, jakým bylo předvedeno ve filmu. Hlavní hrdina (Jake Gyllenhaal) hrál naopak přesvědčivě, tomu jedinému bylo tak nějak rozumět a posléze, kdy vyšla najevo další dost důležitá skutečnost, ještě víc věřit tomu, co prožívá. Zhruba od půlky filmu nabírá děj mírně dech, ale opět velmi na střídačku – střídání věrohodných scén (Joe zapomene přijít na domluvenou večeři) s velmi nevěrohodnými scénami (nedovedu si představit člověka, který by pár dní po pohřbu snoubenky, nabízel pozůstalému svou dceru tak tristním způsobem jako tomu bylo ve filmu). Závěr filmu byl vyšperkován dvěma scénami – s matkou a s otcem, kdy se s nimi Joe loučí a oni se vlastně jeho prostřednictvím loučí se svou dcerou, ty byly výborné a vlastně mi stály za to vydržet u tohohle filmu až do konce. I úplně konečná scéna s pohledy nahoru (cielo) je moc příjemná a kvalitou se vyrovnává samotnému začátku. Co ale tento film chtěl říct? Trošku tápu a jeho nevyváženost mi v tom moc nepomáhá…Zajímavé drama, které mohlo být o být o něco zajímavější… (26.03.2010)

"Byla bych ráda, abys žil v celibátu, ale netrvám na tom." Tak to by asi chtěly všechny matky zavražděných dívek po jejich přítelích, ale po stopě Joeova pižma se již vydaly zástupy místních slečen, takže to nebude tak snadné. Já se tedy přiznám, že mě moc nebavilo sledovat vyrovnání se s tragédií, rozhoupání se k upřímnosti ani soudní proces, protože nic z toho nedisponovalo svižným tempem, zábavností a vlastně ani přesvědčivé dramatické scény do mého diváckého sektoru nedorazily. (23.11.2016)