Polnočná míľa

Je to přesně můj šálek čaje. Takové filmy mám rád. Skvěle obsazeno, výborná hudba, zajímavý příběh, který vlastně není příběh, ale jen pohled na část života určitých postav, jemný humor, přiměřená romantika a všudypřítomná posmutnělá nálada! Je to prostě takový ten film, který zahřeje. Civilní, melancholický!....Silberlingovo vyjádření památky své přítelkyni, která zemřela podobně zbytečným způsobem, jako snoubenka filmového hrdiny. Do jaké míry je Gylenhallova postava autobiografická, to můžu jen hádat. (02.12.2007)

První co mě zklamalo byl opět český dabing. Pronikavý hlas výborné herečky a moderátorky Zuzany Slavíkové mi k neméně výborné Susan Sarandon vůbec nepasoval. To už byla lepší i ta T. Medvecká. Ale jinak jsem se nestačil divit. Také se divím tomu hodnocení tady, já bych to tak o 10% pozvedl. Zajímavý a originální námět byl okořeněn pikantními výkony S.Sarandon a D.Hoffmana. J.Gyllenhaal a E.Pompeo se také snažili, ale na hvězdnou dvojici prostě nemají. Na začátku to nevypadá příliš slibně, ale postupně se to rozjíždí v nevšední podívanou. U některých scén nevíte jestli se smát nebo vzlykat. Záverečná scéna spolu s tklivou hudbou mě dostaly. Nemůžu dát menší hodnocení. Ono není někdy na škodu zavítat na druhý program České televize. Někteří by se možná divili o co přicházejí, ale věřim že srdceryvné seriálové scény si prostě nemohou nechat ujít...:-) (07.12.2007)

I když nevím ani za co...ale něco mě na tom filmu prostě dostalo. Možná ta všudypřítomná melancholie, občas prosvětlená nečím absurdním. Zvláštní, skoro bezmyšlenkovité dialogy, které kdyby byly zahrány někým jiným, skončí tenhle film v propadlišti dějin. Nevím, netuším...MOONLIGHT MILE ve mě zanechala nějakou zvláštní hořkosladkou stopu nadějné deprese o tom, že lež má krátké nohy a přece s ní daleko dojdeš (a ještě poznáš lásku svého života) :P A nejlepší scéna? Večeře na níž Joe vypráví, jestli se ho dotkla smrt jeho snoubenky :D Božsky zahrané, naprosto vypiplané k dokonalosti a navíc odříkané rychlostí blesku. Umírala jsem smíchy...i když to možná v tu chvíli nebyl autorův záměr :) (23.06.2010)

Vybavím si několik filmů, které mi Půlnoční míle svou povahou připomíná. Deprese, kam se podíváš, a tak komorní, že je to už jenom krůček k tomu, aby to jednoduše byla "pouze" divadelní hra, a k tomu herecký souboj mezi veterány a slibnými bývalými dětskými herci. Půlnoční míle naštěstí nepatří k těm příspěvkům tohoto žánru, které se přehnaně fixují na předhánění v tom, kdo bude nejvíc-škálově-emocionální a nejvíc-od-šepotu-ke-řvaní-smutný, ačkoliv některé monology od Hoffmana a Sarandon k tomu mírně směřují, ale jenom mírně. A hlavně, hlavně se mi líbí, jak Silberling chytře dávkuje informace, aby v poměrně staticky vybudované premise stejně vytvořil pohyb a změnu pro nás pro diváky a hmatatelný osobnostní vývoj pro své hrdiny. Není to film, který by v základech otřásal mými pocity ohledně lidského truchlení, ale oceňuji, že je ve své skromnosti udělaný pořádně. (P.S.: Ellen Pompeo je tu absolutně překrásná.) (20.11.2017)

Brad Silberling mě ze začátku ne a ne vtáhnout do děje. Pak jsem ale najednou zjistil, že se nemůžu odtrhnout a celkový dojem už se ke konci jenom vylepšoval. Film se výrazně opírá o herecké výkony. Susan Sarandon jako vždy skvělá, Dustin Hoffmanan jako "za mlada", ale skvělý je také Jake Gyllenhaal, který zazářil už v "Říjnovém nebi". Celkový dojem se mi ustálil kolem 70% - příjemný film. (21.03.2004)