Polnočná míľa

Film se určitě snaží 'nalákat' na zvučná jména. I mé očekávání bylo vyšší. Svým způsobem to není špatný film, jen se mi bohužel začínal vytrácet z mysli hned se závěrečnými titulky. Herecké výkony S. Sarandon, J. Gyllenhaala i D. Hoffmana byly nadprůměrné, plus celkem dobrý scénář a slušná hudba by zpravidla udělali z filmu nezapomenutelný zážitek, avšak tady to bohužel tolik nezafungovalo. Zkrátka to nemá ten pohon, který by zamezil, aby Půlnoční míle nebyla chvílemi pěkně nudná. (26.03.2010)

Pocity po shlédnutí Půlnoční míle se jen velmi těžce popisují, tento film se musí vidět a je třeba jej vnímat. Brad Silberling zde roztáčí zvláštní depresivně i pozitivně působící koncentrát lidských emocí na pozadí lidské tragédie, občas jemně okořeněný nenápadně humornou příchutí, který ve mně zanechal opravdu zvláštní dojmy. Brad Silberling, který mou pozornost upoutal již svým předchozím Městem andělů, natočil film podle vlastního scénáře (a inspirován vlastní osobní tragédií), který sice není prostý občasných nedokonalostí, ale jako celek na duši diváka působí zcela funkčně a výborně. Vše je podpořeno brilantními hereckými výkony hlavních představitelů: Susan Sarandon a Dustin Hoffman jsou ostřílenými hereckými matadory, což zde také potvrzují, film je však asi nejvíce opřen o výborný minimalistický a uzavřený herecký projev Jakea Gyllenhalla a neopomenu ani zvláštně tajemně půvabnou Ellen Pompeo, která mu skvěle sekunduje. Výborné emocionální drama. (28.02.2012)

Komorní příběh chlapce, kterému zabili snoubenka s kterou se rozchází pár dní před osudným dnem. Stávají se sice přáteli, ale nikdo kromě nich o tomto rozhodnutí neví. A z těmito indíciemi začíná celý film. Chlapec se po zmíněné smrti usídlí u rodiny zemřelé a i když tomu nechce zamiluje se do místní rebelky. Postupně se rodina dozvídá všechny podrobnosti a pravdu, která jim zůstala utajena a chlapec nachází smysl svého života, který hledal. Vše končí šřastně. Herecké obsazení nemá chybu....Hoffman zase září.....Gylenhaal je uhrančivý a velmi perspektivní herec s velkou budoucností a Sarandon je klasicky dobrá........malý film o krizi po smrti blizkého a snahy pokračovat dále v životě. 80% (27.08.2005)

I když nevím ani za co...ale něco mě na tom filmu prostě dostalo. Možná ta všudypřítomná melancholie, občas prosvětlená nečím absurdním. Zvláštní, skoro bezmyšlenkovité dialogy, které kdyby byly zahrány někým jiným, skončí tenhle film v propadlišti dějin. Nevím, netuším...MOONLIGHT MILE ve mě zanechala nějakou zvláštní hořkosladkou stopu nadějné deprese o tom, že lež má krátké nohy a přece s ní daleko dojdeš (a ještě poznáš lásku svého života) :P A nejlepší scéna? Večeře na níž Joe vypráví, jestli se ho dotkla smrt jeho snoubenky :D Božsky zahrané, naprosto vypiplané k dokonalosti a navíc odříkané rychlostí blesku. Umírala jsem smíchy...i když to možná v tu chvíli nebyl autorův záměr :) (23.06.2010)

Film, který je především krásný v tom, že zcela jednoduše pochopíte, co jím chtěl básník (v tomto případě režisér) říci. Příběh je velice silný, a i když plyne velice pomalu a nepotrpí si na zjevné dramatické situace, přeci jen poznáte, že veškeré drama se odehrává v samotných postavách a jejich pocitech. A je to právě kvůli hercům, kteří těmto duševním dramatům dodávají potřebnou šťávu. Nade všechny vyčnívá Jake Gyllenhaal, který skrze nevyslovené emoce a hrající oči dokáže vyslovit přesně to, co chce říct, i když vlastně mlčí - nádhera. O výběru hudby ani nemluvě... (04.11.2006)