Kill Bill

PERFEKTNÁ hudba!!! Presne podla môjho gusta. Dotvára skoro každú jednu scénu a kamera, obrazy sú tak hravé a tak filmové. Častokrát mi to pripomenulo Vtedy na Západe. Je v tom obrovské množstvo nápadov (animovaná pasáž, akčné scény...). Na filme vidieť, že sa to jednoducho točilo s láskou a nadšením. Nepamatám si už však z toho ani jednu dialógovú scénu (asi najvačšia slabosť filmu) a mám pred sebou len hudbu a obrazy. Uvidím aká bude dvojka. Zatiaľ pre vol. 1 dávam 4*. (13.08.2011)

Skvělé bojové scény, perfetkní hudba, doknalá kamera, spusta krve, nějaká ta useknutá část těla, vynikající Uma Thurman a režie Quetina Tarantina. Je to prostě nářez, škoda jen té černobílé scény kvůli přílišnému množství krve, i když to vypadalo docela originálně a souboji to rozhodně na zajímavosti neubralo. (08.12.2003)

Pryč je doba, kdy se točily filmy o životě. Ať žije doba, kdy se točí filmy o jiných filmech. A Tarantino je genius této nové epochy. Ukazuje nám, že citovat a vycházet není totéž, co krást. Po gangsterských Reservoir Dogs a Pulp Fiction nám opět ukázal, že umí. Jeho styl prosvitá skrze právě jmenované filmy i nový Kill Bill aniž by se dalo říci, že se napodobuje. Zatímco předchozí filmy byli založeny především na vtipných dialozích, Kill Bill má westernovou polohu filmu, kde se nekecá. Zatímco ovšem klasický western si svou pomalost a úspornost uchovává, jak v dialogové, tak v soubojové fázi - Kill Bill je jiný. Vychází s klasických honkongských kung – fu, kde když se přestane mluvit, film se teprve rozjede. Souboj je pro kung-fu film tím, čím je hudební číslo pro muzikál. Děj sice dopředu neposunuje - to ovšem nevadí, protože právě kvůli tomuhle jste na ten film přišli. Ta dokonalá choreografie, ty barvy, ta krása pohybu, dokonalý soulad Je to již otřelý postřech, že boj a tanec jsou dvě překvapivě si blízké formy lidské činnosti. Ovšem, to jak již jsem naznačila Tarantinův styl nedělá. Jeho styl spočívá především v inteligentní schopnosti citovat, aniž by měl člověk pocit, že jen opakuje, co bylo řečeno. Řeklo by se, že Tarantino vykradá celé úryvky z jiných filmů a tvoří ve pro žánru zaběhnutých klišé. Jenže Tarantino má tolik pro tvůrce důležitou schopnost ze starého vytvořit nové. Potrpí si na zajímavé hrádky se strukturou vyprávění. Užili jsme si ho již v Pulp fiction, ale Kill Bill zdá se nezaostávat. Neotřele působí i vložení celé animované, či spíše anime – sekvence. Podtrhuje tak, stejně jako ony pro kung -fu žánr charakteristické hudební vložky, ono lehce východní vyznění filmu. Cítíme však, že tu jde jen o hru. Tarantino nenapodobuje, Tarantino si pohrává s lehkostí člověka, který se na kung-fu filmy díval zřejmě pět let v kuse a teď je pro něj proto tento způsob vyjádření ten nejpřirozenější. Nevím, proč o tom pochybovat, že jde opět o další Tarantinův kultovní film. Už se těším na pokračování. (23.01.2004)

Když jsem vyšel z kina, říikal jsem si, že z tohohle lidi už vážně nemůžou být odvařený. A ono mu to zase vyšlo... Já ten Tarantinův rozvláčnej styl prostě nezvládám a hlavně nechápu jeho výjimečnost. Když by byl celej Kill Bill působivej a svižnej jako animovaná kapitola, neváhal bych nad opusem QT zajásat, ale takhle je to s odřenýma ušima jen nadprůměr. Zejména od akce jsem čekal mnohem víc. Víc než nepřehlednou řežbu rozsekanou do detailů (napotřetí mě to už nudilo vskutku pekelně). Souboj s Lucy sice leccos zachránil, ale...:-( Celkově je rozjezd hodně pomalej, hodinu jsem se poctivě nudil. Problém je, že Kill Bill vol. 1 je v podstatě naprosto prázdná, samoúčelná hovadina, jíž se nedostávají emoce, ani psychologie postav. Nebýt hudby, plynul by Kill Bill jen naprosto nudně a stereotypně kamsi do řiti. Anime, souboj s Lucy a Hattori Hanzo chapter are cool, zbytek shit. (07.10.2003)

"Mohu říci, aniž bych se chlubil, že je to můj nejlepší meč. Kdyby ses na své cestě střetla s Bohem, Bůh bude vejpůl." Tarantino namíchal výživnej koktejl plnej klišé známejch ze samurajskejch pomst a vyslal nedostatečně mrtvou Nevěstu vytvářet hbitým máváním katanou krvavej podklad pro svou další běčkovou poctu. Takže si odškrtávám Vernitu Green i O-Ren Ishii a hodnocením vyjadřuju svou spokojenost s netradičně pestrobarevnou zabíjačkou. (12.12.2011)