Réžia:
Quentin TarantinoScenár:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHudba:
RZAHrajú:
Uma Thurman, Lucy Liu, Vivica A. Fox, Daryl Hannah, David Carradine, Michael Madsen, Julie Dreyfus, Čiaki Kurijama, Sonny Čiba, Gordon Liu, Michael Parks (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Bývalá členka špičkového vraždiaceho komanda sa jedného dňa rozhodne navždy skoncovať s krvavou minulosťou a vydať sa. Jej svadobný deň sa však premení na krvavý masaker. Keď sa po rokoch preberie z kómy, túži len po jednom - pomstiť sa každému, kto jej ublížil. (STV)
Videá (1)
Recenzie (1 392)
Netušil som a ani som nikdy nechcel napísať toto, no od Tarantina pre mňa veľké sklamanie. Všetko je graficky, kamerovo a farebne vyblýskané a úchvatné, ale akčné scény nič moc a všetko mi kazili nepochopiteľne prehnane trápne potoky krvi, ktoré sa mi akosi nedali prekusnúť. Samozrejme jediné, čo poteší, je nával hviezd, ktoré mi aspoň poskytovali pocit, že nejde o úplnú somarinu. 65%. ()
Záměrně jsem jedničku nehodnotil a čekal na dvojku. A když jsem ji teď konečně viděl, stavím se paradoxně k první části ještě mnohem kritičtěji než předtím. Nedostatky se nejen nevysvětlily, ale naopak mnohem více prohloubily a existence Volume 1 jen sráží geniální Volume 2. Postrádá funkční charaktery, opravdové postavy (a motivace) a jedinou scénu, která by nás donutila s Nevěstou opravdu citově sympatizovat (nejen proto, že dělá s mečem "cool věci"). Pořadí kapitol je přinejmenším pofidérní a většina scén jedničky z celkového pohledu nakonec opravdu zůstává jen obyčejnou manýrou (celá animovaná sekvence) a navíc často mizerně režírovanou a napsanou (úvodní sekvence u Vernity, úvodní část u Hattoriho Hanza). I krvavá sekvence s "Crazy 88" ve srovnání třeba se Zatoichim působí jako nedomrlý příbuzný... Volume 1 se musí přiznat, že má docela dost slušné tempo, díky kterému působí mnohem kratším dojmem (vlastně je to jeden z nejrychlejších filmů, co jsem kdy viděl) a ani na potřinácté mě nijak nenudilo a bavil jsem se dobře, nicméně kdyby se těch pár geniálních částí (probuzeni v nemocnici, Buck, a důležité Hanzovo předání meče) přestěhovalo do Volume 2, vůbec by jednička nemusela vzniknout._______________ No tak jsem se na film po půl roce opět podíval, tentokrát v japonské verzi bez otravné černobílé cenzury a s některými záběry navíc... Absence černobílé barvy tomu přece jen pomohla a závěr tak působí mnohem zajímavějším dojmem, ačkoli stavba filmu je pořád stejně problematická. Ale bavil jsem se přes všechny výtky slušné, takže nakonec ty 4* dávám... ale jen japonské verzi ;) ()
Pět hvězd je opravdu málo...."Kill Bill" je jako sen...napůl noční můra, napůl zenová báseň. Od úvodní sekvence, jejíž údernost žádný film co znám nepřekonal, po neskutečně poetické finále - souboj s O-Ren Ishii. Ve chvíli kdy Nevěsta po strašlivém masakru otevírá dveře do nádherné japonské zahrady, sevře se vám srdce. A zůstane tak po celou dobu konfrontace dvou žen a jejich mečů...Vlastně jsem se vyjádřil špatně, srdce jsem měl sevřené od začátku do úplného konce, v každém okamžiku jinak, ale bylo to tam..."Kill Bill" nepůsobí jenom v jednotlivostech, zařezává se vám pod kůži jakožto celek. Tím vším chci říct jednu věc - Quentin Tarantino je umělec a nikdo mi to nevyvrátí... "Bang bang, he shot me down, bang bang, I hit the ground." ()
Pryč je doba, kdy se točily filmy o životě. Ať žije doba, kdy se točí filmy o jiných filmech. A Tarantino je genius této nové epochy. Ukazuje nám, že citovat a vycházet není totéž, co krást. Po gangsterských Reservoir Dogs a Pulp Fiction nám opět ukázal, že umí. Jeho styl prosvitá skrze právě jmenované filmy i nový Kill Bill aniž by se dalo říci, že se napodobuje. Zatímco předchozí filmy byli založeny především na vtipných dialozích, Kill Bill má westernovou polohu filmu, kde se nekecá. Zatímco ovšem klasický western si svou pomalost a úspornost uchovává, jak v dialogové, tak v soubojové fázi - Kill Bill je jiný. Vychází s klasických honkongských kung – fu, kde když se přestane mluvit, film se teprve rozjede. Souboj je pro kung-fu film tím, čím je hudební číslo pro muzikál. Děj sice dopředu neposunuje - to ovšem nevadí, protože právě kvůli tomuhle jste na ten film přišli. Ta dokonalá choreografie, ty barvy, ta krása pohybu, dokonalý soulad Je to již otřelý postřech, že boj a tanec jsou dvě překvapivě si blízké formy lidské činnosti. Ovšem, to jak již jsem naznačila Tarantinův styl nedělá. Jeho styl spočívá především v inteligentní schopnosti citovat, aniž by měl člověk pocit, že jen opakuje, co bylo řečeno. Řeklo by se, že Tarantino vykradá celé úryvky z jiných filmů a tvoří ve pro žánru zaběhnutých klišé. Jenže Tarantino má tolik pro tvůrce důležitou schopnost ze starého vytvořit nové. Potrpí si na zajímavé hrádky se strukturou vyprávění. Užili jsme si ho již v Pulp fiction, ale Kill Bill zdá se nezaostávat. Neotřele působí i vložení celé animované, či spíše anime – sekvence. Podtrhuje tak, stejně jako ony pro kung -fu žánr charakteristické hudební vložky, ono lehce východní vyznění filmu. Cítíme však, že tu jde jen o hru. Tarantino nenapodobuje, Tarantino si pohrává s lehkostí člověka, který se na kung-fu filmy díval zřejmě pět let v kuse a teď je pro něj proto tento způsob vyjádření ten nejpřirozenější. Nevím, proč o tom pochybovat, že jde opět o další Tarantinův kultovní film. Už se těším na pokračování. ()
Tomuhle velevýblitku jsem se vyhejbala naprosto úmyslně, jelikož všechny mé mistrovské asijské smysly mi říkaly, že to bude strašná píčovina. Nakonec jsem se nechala ukecat místním hodnocením a hlavně tím, že tam hrají šukézní kočky Lucy Liu a Čiaki Kurijama. Tyhle dvě škvíry mám ráda a když mi bylo řečeno, že obě ve filmu píchaj s Umou, tak jsem teda kejvla a rozhodla se dát filmu Kill Bill šanci. No a hned jsem získala poučení - Příště naslouchej svým smyslům , krávo blbá !! Celej film jsem tak byla nucená koukat na Umu ve žlutým overalu, která musela mít nonstop krámy a její kňourání a cesta za pomstou mě za rodidla zrovna dvakrát nechytly. Film se táhne jak smrad z hajzlu a ke všemu je dlouhej jak péro černýho pornoherce. Akce je dost, jenže až na pár soubojů to je jen noha sem, noha tam, ruka sem, ruka tam, hlava sem, hlava tam a když vytejkal desátej hektolitr kečupu tak už mi bylo totálně u prdele co ulítne kam. Vše tak zachraňuje Lucy a Čiaki...jenže konec je tak dementní, že jsem zhnuseně zahodila imaginární popkorn a zuřila jaký z asiatek udělal Kventin Tarantule krávy. Kdo nás alespoň trochu zná, ten ví, že Uma by byla nasekaná na sushi, naservírovaná členům šílený bo bláznivý (už ani nevim a je mi to kolosálně jedno) vosmavosumdesátce a zbylo by z ní maximálně čerstvě vysraný hovno, spláchlý rovnou do hajzlu. Kam by se dal poslat i tenhle film...a to jsem já kráva slíbila, že mrknu i na dvojku. Kurváááá ()
Galéria (170)
Fotka © 2003 Miramax
Zaujímavosti (163)
- Postavu Nevěsty společně vymysleli Quentin Tarantino a Uma Thurman už při natáčení Pulp Fiction: Historek z podsvětí (1994). (Zdroj: ČSFD)
- Pro Tarantina bylo velmi důležité, co má Uma Thurman (Nevěsta) na sobě v celé finální pasáži filmu (a i ve většině tehdejších propagačních materiálů): "Ten žlutý oblek měl Bruce Lee ve Hře smrti. To byl jeho poslední film - ten, který nestihl dodělat. A ten oblek je důležitá součást kung-fu ikonografie. To ale nebyl jediný důvod, proč jsem ho chtěl použít. Souviselo to i s barevným laděním celého filmu. Nikdy dřív jsem neudělal to, že bych nějakému filmu dal centrální barevný nádech. Odpíchl jsem se od Uminých blond vlasů a celý film vyladil dožluta. Obvykle jsou moje filmy především verbální, ale tenhle je vizuální. Musel jsem přijít s nějakým vizuálním ekvivalentem svého verbálního vypravěčství. A konkrétně tahle scéna je pro mě ztělesněním toho přístupu: Uma ve žlutém s černými proužky, dlouhonohá blonďatá bohyně. Stačí mi jenom vidět fotky a mám husí kůži." (NIRO)
- Nevěstina (Uma Thurman) motorka je Kawasaki ZZR 600. (Velorahex)
Reklama