Kill Bill

Není to jen dokonale atraktivní vizuální kabátek, ale kompletní dokonalá estetika včetně animovaných sekvencí, krvavé nadsázky, odkazů na westernový žánr i samurajské filmy. Kill Bill předvádí perfektní stylovost a zároveň, když už ne úplně obsahovou, tak určitě emocionální hloubku. Pro mě naprosto prožitá výprava za pomstou, mocné povstání z popela, honba za mýtickou postavou Billa, jehož jméno se někteří bojí i jen vyslovit a přitom Nevěsta je "ještě víc". Spolu s O-Ren představují mé oblíbené ikony ženské síly napříč kinematografií. 10/10 (05.09.2009)

Quentin Tarantino opět v nejlepší formě. Myslel jsem si, že Pulp Fiction nemůže nic trumfnout, ale u Kill Bill jsem se snad bavil skoro stejně. Na pět částí (jak už v Tarantinových filmech bývá zvykem) rozdělený film, který nám ukazuje krvavou cestu pomsty - Nevěsty. Uma Thurman řádí hlavně v závěrečné části filmu, kde stříká krev proudem a údy Yakuzáků odpadávají po tuctech. Film nabízí výbornou hudební stránku. Každá scéna je podbarvena perfektně zvolenou hudbou, která přesně pasuje k tomu, co se na plátně (obrazovce - jak chcete) odehrává. To je opět jedna z Tarantinových předností. Líbí se mi také kreslená epizoda a snímek nabídne i několik vtipných momentů. Tarantino opět nezklame a dočkáme se i úchylné (byť naštěstí nedotažené) scény v nemocnici - za 75 babek. Kdo viděl, pochopí, kdo ještě neviděl - rychle to napravte. Tahle jízda stojí za to a u mě Tarantino opět zabodoval. (11.08.2010)

Pryč je doba, kdy se točily filmy o životě. Ať žije doba, kdy se točí filmy o jiných filmech. A Tarantino je genius této nové epochy. Ukazuje nám, že citovat a vycházet není totéž, co krást. Po gangsterských Reservoir Dogs a Pulp Fiction nám opět ukázal, že umí. Jeho styl prosvitá skrze právě jmenované filmy i nový Kill Bill aniž by se dalo říci, že se napodobuje. Zatímco předchozí filmy byli založeny především na vtipných dialozích, Kill Bill má westernovou polohu filmu, kde se nekecá. Zatímco ovšem klasický western si svou pomalost a úspornost uchovává, jak v dialogové, tak v soubojové fázi - Kill Bill je jiný. Vychází s klasických honkongských kung – fu, kde když se přestane mluvit, film se teprve rozjede. Souboj je pro kung-fu film tím, čím je hudební číslo pro muzikál. Děj sice dopředu neposunuje - to ovšem nevadí, protože právě kvůli tomuhle jste na ten film přišli. Ta dokonalá choreografie, ty barvy, ta krása pohybu, dokonalý soulad Je to již otřelý postřech, že boj a tanec jsou dvě překvapivě si blízké formy lidské činnosti. Ovšem, to jak již jsem naznačila Tarantinův styl nedělá. Jeho styl spočívá především v inteligentní schopnosti citovat, aniž by měl člověk pocit, že jen opakuje, co bylo řečeno. Řeklo by se, že Tarantino vykradá celé úryvky z jiných filmů a tvoří ve pro žánru zaběhnutých klišé. Jenže Tarantino má tolik pro tvůrce důležitou schopnost ze starého vytvořit nové. Potrpí si na zajímavé hrádky se strukturou vyprávění. Užili jsme si ho již v Pulp fiction, ale Kill Bill zdá se nezaostávat. Neotřele působí i vložení celé animované, či spíše anime – sekvence. Podtrhuje tak, stejně jako ony pro kung -fu žánr charakteristické hudební vložky, ono lehce východní vyznění filmu. Cítíme však, že tu jde jen o hru. Tarantino nenapodobuje, Tarantino si pohrává s lehkostí člověka, který se na kung-fu filmy díval zřejmě pět let v kuse a teď je pro něj proto tento způsob vyjádření ten nejpřirozenější. Nevím, proč o tom pochybovat, že jde opět o další Tarantinův kultovní film. Už se těším na pokračování. (23.01.2004)

Je zde přítomna jistá dávka nadsázky a typicky Tarantinovského humoru, nacož musí divák přistoupit hned v úvodu, jinak bude zážitek z filmu prachmizerný. Tarantino pevně vede otěže filmu a režíruje tak, jak chce on, což je samozřejmě na výsledku znát. Celý film se nese ve vynikající atmosféře, kterou umocňují skvěle vyladěné exteriéry a brilantně prokládaná hudba. Všechny filmové prvky splňuje Kill Bill na sto procent. Přesto se může stát, že si k němu konzervativněji laděný divák nenajde cestu a film se mu nezalíbí. Velice zajímavé bylo rovněž sledovat Umu Thurman, která kvůli této roli prošla tvrdým tréninkem a je to skutečně vidět. Tarantino si hraje s obrazovou kompozicí, dobře staví dialogy a celkově film spíše zaujme přehršlí různých odkazů a vychytávek, než základním poselstvím jako takovým, které je vpravdě jednoduché. (08.11.2003)

Kladné stránky jsou jasné: je to pěkně barevné, má to boží kameru a fajn hitovou hudbu. Taky to má "kůl" pulpově čtvrťákovou estetiku. To mají mazlíčci rádi, že? A je to líbivé postmoderní "hovno". Krásný videoklip. Skvělé řemeslo, to Quentin umí. Stejně tak skvostnou nudu a nejlépe zfilmované vzduchoprázdno, které si vůbec dovedu představit. Pulp Fiction byl možná konina, ale aspoň měl jakýs takýs vnitřek. Kill Bill neumí než vršit klipové sekvence a absolutní nedostatek dynamiky vyprávění zakrývat titulkovanými kapitolami, hezkými manga sekvencemi a stylovým (a naprosto samoúčelným) narativním vícehlasím. Milý Quentine, myslel jsem, že tě nemám rád, ale Kill Bill do našeho vztahu vnáší zcela novou intenzitu. A Uma je pěkné koště... Ještěže si my dva máme co říct, rejžo. Pcha! (21.09.2005)