Wind River

Těšil jsem se jako na málokterý letošní film a ve finále nemůžu říci, že bych byl přímo zklamán. Sheridan znovu potvrdil, že umí vytvářet depresivně izolované fikční světy, v nichž se morální hodnoty přetváří společně se zkušenostmi a přesvědčením postav, k nimž si divák buď rychle najde cestu, nebo se ve světě ztratí společně s nimi. V těchto psychologických měřítkách je scénář sebevědomý a inteligentní, opírající se o samotný akt vraždy jako o jednoduchou symboliku rasismu a nemožnosti vymanit se ze svízelné životní situace. S postavami převážně soucítíme a na jejich cestě jim držíme palce. Bohužel ale film trvá 100 minut, z čehož dobrá hodina je věnována poněkud tuctové výstavbě detektivního syžetu a opakovanému povzdechování nad tím, jak život není fér (což moc neposiluje ani minulost Rennerovy postavy, která zkrátka smrdí klišé na míle daleko), a ve zbytku film pravda přichází s nečekaným a scénáristicky vybroušeným obchvatem, který v podstatě odsunuje dosavadní detektivní linii na druhou kolej a zdůrazňuje ještě více psychologickou depresi, ale v závěru opět potichu vyšumí a trýznivou emocionální ránu nezanechá. Velký palec nahoru každopádně za herecké výkony, práci s chladným zasněženým prostředím, které tak miluji, a za celkový realismus, ústící do autentické přestřelky, která okamžitě aspiruje na pozici kultu. Sheridan musí jako režisér ještě lehce dozrát, a můžeme se těšit na velké věci.. (18.10.2017)

Původně jsem chtěla dát 2*, ale ta krajina mě strašně bavila. Jinak to ale bylo dost klišé, otřepané charaktery a velkohubé dialogy. // EDIT: Viděno podruhé a se zkušeností života v Kanadě a s dennodenní zprávou o pohřešovaných native woman musím říct, že je toho ještě hodně před námi, co musíme změnit. A tenhle film i přes své nedostatky ví, na co upozornit. // MMIWG !!! (28.02.2018)

Tyhlety "neowesterny", jak já jim říkám, jsou skutečnými westerny dnešní doby. Sice osobně bych to zakončil asi už na té hoře, ale zase by to pak přišlo o tenhle (pozormožnátrochuspoiler) hezký dialog mezi lovcem a Indiánem: "Jeden z nich prý se pohřešuje." "Nikdo se nepohřešuje." ... "Jak zemřel?" "S fňukáním." Tohleto a Hell or High Water zatím nejlepší. A několik hodně dobrých hned za nimi (Death in July, The Devil All the Time nebo The Way of the Gun). Chci další. (29.11.2020)

Když se sejdou dvě srdce - jedno na dlani a druhé roztříštěné na tisíc kousků - aby vyřešily vraždu v místě, odkud se naděje na lepší zítřky dávno odstěhovala, vznikne něco až niterně osobního, čeho se bojíme my všichni. Že jednou slunce skutečně zajde a šedivá realita bude něčím naprosto všedním, s čím už ani nepůjde nic dělat. Sem tam padne pár slov navíc, ale většinu času zvládá Sheridan udržet rovnici "méně znamená více". Renner je na Oscara. Takhle se hraje očima! (05.10.2017)

„Štěstí vyhrává nebo prohrává. Tady buď přežijete, nebo to vzdáte. Tečka. Záleží na Vaší síle, Vašem duchu. Vlci nezabíjí jelena, co nemá štěstí. Zabíjí slabé.“ Parádní atmosféra. Z drtivé většiny ji obstarává místo, kde se příběh odehrává. Všude bílo, zima, vracející se sněhové bouře, všeobjímající ledové ticho, odříznutá obydlí, malá zalidněnost, „usedlíci“, kteří v podstatě nemají co dělat. Místo, kde by člověk žít nechtěl. A hned po skvěle zvládnuté atmosféře mi naskočí přirozenost. Lidi jsou tu obyčejní, berou život tak jak je se vším všudy. Všichni mi přišli naprosto uvěřitelní, stejně tak děj mi nebyl nikterak přitažený za vlasy, a to až do konce (což u jiných žánrovek vídám bohužel jen zřídka). Sheridan se mi tedy ukázal nejen jako zručný scenárista (Sicario). A já jeho snažení odměním slabším plným počtem, tahle poctivá, studená, pomalá, ale přitom nenudící a místy i řádně napínavá kriminálka si ho zaslouží. A Rennerova postava? „Jsem lovec.“ - „Lovec pum?“ - „Lovím predátory.“ - „Dobře. Tak co kdybyste mi jednoho taky ulovil?“ (25.11.2017)