Volyň

ako presvedčenému panslávovi mi vždy vadila slovanská nesvornosť...je ale nad slnko jasné, že kliny do slovanskej vzájomnosti vrážali a vrážajú tí, ktorí smrdeli a smrdia strachom pred možnou slovanskou hegemóniou...a tak Poliak nenávidí Ukrajinca, Ukrajinec zas Poliaka a obaja nenávidia Rusa...historia magistra vitae est a preto vítam tento poľský filmový počin, odhaľujúci temnú stránku ukrajinského fanatizmu, kde nacionalizmus znamená šovinizmus...najvýstižnejší komentár: Daddko (30.05.2019)

Samotnej film me zas tolik neoslovil. Stopaz je zbytecne dlouha, v prvnich dvou hodinach byla spousta hluhych mist. Zpocatku jsem mel i problem v orientaci mezi narodnostmi. Nadruhou stranu se mi moc libilo vykresleni venkovskeho zivota, oportunistickych charakteru a hlavne posledni pul hodina. Extremni krutost, ktera neni pro kazdeho. Cumel jsem jak pero z gauce. Vlastne spis nez film hodnotim dobovou realii, absurdnost konfliktu a nenavisti. Je naprosto neuveritelny, ze jeste pred 80 lety v Evrope se dely naprosto barbarske zlociny bez spetky lidskosti. Peklo. Jak nekdo muze upalit male dite jen kvuli tomu, ze ma jinou narodnost? A nedelo se to jen ve Volyni a Halici, nutno zminit treba Belorusko nebo Chorvatsko. Kontext nacionalnich tendenci, narodnostnich konfltiku zakorenenych stovky let a nabozenskeho extremismu delala z lidi naprosta zvirata. Chapu, ze proste Ukrajince Polaci srali, musime se na to koukat optikou 19. a prvni pol 20. stoleti. Oba dva narody zazily v historii velky sracky a vyjebavky, a bylo pochopitelny, ze toho nekteri uz meli plny zuby ... ale tohle, fakt strasny. Kazdopadne vsechna cest lidem, kteri to zvladli prezit a zanechali si v sobe humannost. Z jedny strany skopcaci, z druhy bolsevici a doma jeste narodnostni bitky. Tezka doba. Jo a Bandera je zlocinec, zadnej hrdina. (06.03.2021)

Drsný film ... (07.04.2021)

Film Volyň je to nejděsivější psycho, jaké jsem kdy viděl. Nějak se ale zdráhám hodnotit. Přesto, že na mě působí jako velice kvalitní film. Tak odporná zvěrstva, jaká jsou ve filmu vyobrazena, může ospravedlnit jedině fakt, že se to skutečně stalo. A já nejsem historik ani pamětník. Mám ale osobně pocit, že film Volyň je takovým koncentrátem těch nejhorších hrůz, které se bohužel skutečně staly. Ovšem na území celé Volyně v průběhu několika let a ne během tří masakrů ve třech vesnicích. Ale jak říkám: Nejsem historik, ani pamětník, takže těžko soudit. Ovšem minimálně jako oprávněnou pomstu poláků na Ukrajině, kde zločiny Banderovců stále popírají a dokonce jim staví pomníky, film beru. P.S.: Po dodatečném osobním dovzdělání bohužel musím konstatovat, že realita byla pravděpodobně ještě brutálnější, než ve filmu. Opravdu skutečné peklo, nad kterým zůstává rozum stát. (22.10.2021)

Příběh o tom, že si chcete tak nějak normálně žít (i přes vynucený sňatek), jenže vás ve vašem bydlišti nejprve navštíví sovětská armáda a zanechá tam pořádný podpis, poté německá armáda intenzivně se kromě jiného zajímající, jestli "tady žijí ještě další Židi?", poté přijde naturalistický masakr v podání Banderovců a nakonec se projeví i Poláci samotní. O tom, že Poláci umějí točit filmy, nebylo nikdy pochyb. A na tomto si dali obzvláště záležet, zejména řádění Banderovců tady jde až na dřeň. Co tedy chybí k tomu, abych dal pět hvězdiček? Film je dost popisný a odosobněný, chybí mi tady snaha o vybudování divákova vztahu k rodině, která je ve filmu naším průvodcem válečnými lety. Čeští filmaři na to jdou obvykle z druhé strany, vzpomeňme si na film "Všichni moji blízcí", kde vzdal Matěj Mináč Nicolasi Wintonovi hold tím, že udělal příběh o jedné rodině a sám Nicolas se v něm objevuje asi jen dvakrát, o to hlubší je ale požitek a dojem z jeho konání. Podobný problém jako s Volyní jsem měl ale i s českými Lidicemi. Každopádně film je to skvostný a měl by ho vidět každý, kdo by chtěl vědět, co skutečně znamená válka. (12.09.2022)

"Svět je nakažen nadmíru přehnanou oddaností své vlasti a svému národu. Tato oddanost se dá změřit mírou nenávisti vůči ostatním národum." Krásne posolstvo filmu utopené v predlhom a nudnom rozprávaní, ktoré v prvej polhodine ešte dokázalo zaujať sugestívne prirodzeným zobrazením onej doby a v závere prebudiť diváka svojou otvorenou brutalitou. Ale celé by to chcelo scenáristicky prekopať, aby človek mal čo i len najmenší záujem fandiť nejakej postave či zaujímať sa aj o niečo iné, než len o to, kedy konečne ten masaker začne. A v konečnom dôsledku by sa aj patrilo onen masaker zobraziť dlhšie, prípadne vraždy banderovských prasiat (a iných) zobrazovať častejšie. Vzhľadom ku štatistikám uvedeným v závere filmu totiž pôsobil ten film až neadekvátne skromne. (20.05.2023)

Film pro pametniky. Zena, dite, valka, nasili, magori, presvedceni. Vse v jednom chumlu bez hlavy a paty. Nedivatelne. (17.03.2017)

Realisticky vykreslený film o masakru ve Volyni. Genocida na civilistech, jak ze strany ukrajinské povstalecké armády, tak nacistů je nasnímaná syrově, jak to ve skutečnosti bylo. Film těží hodně z brutálních scén. (09.05.2017)

Filmová ilustrácia ku knihe "Krvavé územie" od Timothy Snydera. Oblasť a čas, kedy to najmenej nebezpečné, čo ste mohli vonku stretnúť, bola jednotka Wehrmachtu. Najotriasajúcejší film od "Choď a pozeraj sa". (18.05.2017)

Viděno do půlky, pak už jsem to musela vypnout. Po Miastu 44 jsem si myslela, že novodobá polská historická kinematografie nemá kam klesnout, ale to jsem se mýlila. Chápu, že pro někoho, kdo v životě neslyšel o tom, co se na Východě dělo (děje), je to asi celkem šokující a oči otevírající. Ti, kteří o tom mají již nějakou představu, čekají však od filmu více, než jen plytkou přehlídku nejrůznějších brutalit. Narativ nula, psychologie postav nula, divákova orientaci v ději nula. Chtít po filmu, aby přinesl nějakou novou myšlenku, nový pohled na události je asi příliš. Naprosto stereotypní zobrazení příslušníků jednotlivých národností, jen Poláci jsou samozřejmě nejlepší (nepopírám, že Ukrajinci a Rusové jsou v tomto nacionalismu jiní, holt to prostě nebyl jejich film, však oni si to vynahradí ve vlastní produkci). (25.06.2017)

Ľudstvo si zaslúži vyhynúť. 5* (15.08.2017)

Vynikající (masakr). Pátou hvězdu nemohu dát proto, že mi unikaly některé souvislosti, ke kterým je potřeba dodatečný kontext. V Polsku to asi probírali ve škole, já bych uvítal 10 minut stopáže navíc. (Shlédnuta další verze.) (31.12.2017)

Že se chovali jako zvířata? Zlatý zvířata, ty by se takhle nikdy nechovaly. Nedokážu přijít na to, k čemu ty lidi přirovnat. Pro to snad není název. Odporný film. Tedy to, o čem byl. (10.03.2018)

Tak to je opravdu něco. Už u psaní scénáře by se mi asi zvedal kufr. Ale je dobře, že je to v takové míře naturalistické. Jinak by se to zařadilo jen mezi další rádoby "obrázky" z válečné bohem zapomenuté doby. (09.09.2018)

Upřímně řečeno, viděl jsem od Wojciecha Smarzowskiego již snímek “Pod Aniolem Stróznym”, který se odehrává v protialkoholní léčebně, a velmi mě překvapilo, do jakých detailů a s jakou autentičností dokázal Smarzwoski tento snímek natočit. A i to byl jeden z důvodů, proč jsem chtěl zhlédnout snímek, který zobrazuje jednu z největších katastrof novodobého Polska. Již samotné recenze a postřehy na adresu tohoto snímku naznačovaly, že se režisér na tomto snímku opět tzv. vyřádil. A bylo tomu skutečně tak. Snímek byl totiž opět zpracován velmi důkladně, nebyla zde nouze často I o velmi drastické záběry, které by byly těžko stravitelné i pro nejotrlejší diváky, zejména pak poslední půlhodina, když se válka mezi Poláky a Ukrajinci rozhořela naplno. Zaujmou rovněž záběry, kdy v polském kostele vyzývá farář ke smíření, tolerance, míru a vzájemného porozumění a respektu mezi národy, a naproti tomu v táboře Banderovců zcela zřetelná nenávist a averze vůči polskému národu, který považují za zcela nepřátelský a chtějí s ním jednou provždy skoncovat. To ostatně můžeme vidět I ve scéně, kdy naopak farář v ukrajinském kostele vyzývá ke genocidě, nezávislosti Ukrajiny a skoncování se všemi nepřáteli, kteří by jim v realizaci tohoto plánu mohli překážet, pochopitelně především Poláci. Mohli jsme pochopitelně sledovat, jaká nevraživost mezi všemi třemi tábory panovala, Poláci nenáviděli Židy, a Ukrajinci zase Poláky. Ať byl člověk na kterékoliv straně barikády, nikde se nemohl cítit bezpečně… A to, s jakým nadšením vítali Ukrajinci německou armádu, od níž si slibovali pomoc při boji za nezávislost, to bylo hovořící samo za sebe. Zcela určitě tento snímek není vhodný pro všechny diváky, zejména ne pro slabší povahy, ale je podle mě velmi důstojnou připomínkou zvěrstev, která se odehrávala v období 2. sv. války, a která nikdy nesmí být zapomenuta. Je opravdu hrůzné, kam až dokáže zajít lidská nenávist a přehnaný nacionalismus, zvláště pak, když se neštítí vraždit I ženy a malé zcela bezbranné děti. (12.09.2018)

Hrozne smutné a kruté, ale mám taký pocit, že reálne. A to je na tom to najhoršie. Ako dokážu ľudia z ničoho nič byť na seba ako psi. (10.03.2019)

Krutý. (15.03.2019)

Pro lásku boží, tohle je veledílo!! (19.03.2020)

To je laciná proruská propaganda přesto, že je původ polský. která má pohanit ukrajinský národ, který sami Rusáci chtěli holomorem a genocidou zničit. Vlastně i válkou když si člověk veme kolik kolik ukrajinských frontů bylo nasaseno. (06.10.2020)

Lepší spôsob ako si skurviť Veľkú noc som si ani vybrať nemohol...nebolo to príjemné pozeranie, ale to sa asi nikto neočakáva, keď pozerá niečo z tohto obdobia. So Smarzowskim mám ale problém, podobné ako pri filme Klérus, ani tu mi proste nesedelo, aké je to celé chaotické, drvivú väčšinu filmu netušíte kto je vlastne kto, na čej strane stojí a čo sa to deje. Silné tri za to, že má Wojciech gule niečo takéto a takto to natočiť, ale daľší jeho film už asi vynechám. edit: Ani po vyše dvoch týždnoch neviem tento film dostať z hlavy, takú silnú emociu vo mne dávno žiadny film nevyvolal, dám teda na 4... (03.04.2021)