Obsahy(1)
Tři epizody ze světoznámého humoristického románu Jaroslava Haška v proslulém loutkovém filmu Jiřího Trnky. Názvy jednotlivých epizod: Z Hatvanu do Haliče, Švejkovy nehody ve vlaku a Švejkova budějovická anabase. Vypráví: Jan Werich. (woody)
Recenzie (66)
Rozhodně je tohle zpracování předloze bližší a některý momenty si z něho vzal i slavnější hranej film. Trnka si tu taky moh dovolit technicky náročnější stavbu (noční scény nebo zasněžená krajina se s tehdejší technikou v hraným snímku vytvářely jen obtížně), na druhou stranu je tu příliš cejtit jeho poetika. Hašek takovej nebyl, všechno měl přímý, psal, tak jak mu zobák narost. Přesto je to vážně dobrá filmařina. I díky Werichovi, kterej zase Haškovi velice dobře rozuměl. ()
Trnkův film je pro mě nejlepší filmovou verzí Švejka. Jedním z důvodů je, že hraný film si musel odpustit vypravěče děje a tím tak trochu zmizel v příběhu vždy přítomný Hašek, který dodával knize onen typický pitoreskní pohled na světodějné události. - Dalším důvodem jsou Trnkovy loutky, které vycházejí z Ladových malůvek a představují Švejka i všechny ostaní postavičky v podobě mnohem bližší té, kterou znám z knihy. Výrazová neurčitost loutek jen přesně koresponduje s nejednoznačností jejich jednání v knize. Psychologické pozadí jejich promluv i činností nám Hašek nikdy neodhalí. Z těchto důvodů se mi loutkový Švejk zdá být jeho nejadekvátnějším filmovým převodem. - Navíc však vnesl Trnka do děje svůj typický poetický ráz, který jeho loutkám nikdy nechybí. Stejně tak zajímavě doplňuje příběh Werichův trochu zamyšlený a trochu ironický tón vyprávění. ()
Geniální animovaný film, kde se sešli dva špičkoví tvůrci. Jiří Trnka jako výtvarník a režisér, na druhé straně pak Jan Werich jako skvělý dabér, který bez problémů zvládal namluvit velké množství postav a výborně vystihnout jejich charakter změnou intonace hlasu tak, že vzniklo nadčasové dílo s poetikou, která vychází přímo z Jaroslava Haška a které je ve své výpovědi mnohem silnější než všechny hrané filmové verze. Snímek po výtvarné stránce vychází z Ladových ilustrací Haškova románu. Celkový dojem: 100 %. ()
O kvalitě Trnkova přetlumočení-přepodstatnění švejkovské látky nemůže být sporu. Souhlasím s názorem literárního historika Radko Pytlíka, že jde o dosud nejlepší zfilmování Haškova románu. V té souvislosti nejde nepřipomenout Werichovo namluvení, které je pro Švejka stejně nezastupitelné jako Ladovy ilustrace. Ke škodě věci není animovaný film více využíván pro realizace tzv. vážných témat; možnosti, které nabízí, do značné míry hraný film postrádá. Ale ani kvality Steklého zpracování a podle pověsti i prvorepublikové adaptace nejsou - nebo nemají být - špatné. ()
Trnkova kouzla se stop-motion animací jsou kouzelná a vždycky mi vyrazí dech svou dokonalostí a absencí jakéhokoliv trhaného pohybu, vše je nádherně plynulé a perfektně nasvícené. Co se týče tématu, každé zpracování Švejka je něčím zajímavé, tohle má však tu správnou atmosféru a Švejk vypadá jako Švejk a ne primárně jako blb. ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (2)
- Postavy ve filmech Jiřího Trnky jsou převážně němé, před mluveným slovem dával přednost hudbě. Výjimkou byla slavná loutková adaptace Švejka, kterou vytvořil na popud Jana Wericha, přítele a souseda z pražské Kampy. Werich Švejka namluvil a Trnka na oplátku ilustroval Werichovu knihu pohádek „Fimfárum“. Filmu o Švejkovi si kritika cení, podle Trnkovy dcery Heleny ho ale otec rád neměl a dělal ho jen kvůli Werichovi. (Innuendo1987)
- Všechny 3 epizody jsou součástí pozdější 9dílné verze Osudy dobrého vojáka Švejka (1986). (Horryx)
Reklama