Jak se krade milión

Československý film vyprávějící o nenápadném a svědomitém úředníkovi R. Hrušínském, čekajícím na svém teplém místě spokojeně na důchod a který náhodou zjistí, že v jeho pozici lze zpronevěřovat finanční částky bez obav z prozrazení. Touto cestou dosáhne obrovského majetku, který si schovává do matrace, avšak postupně mu dochází, že vlastně neví, co si s tolika penězi počít. Balíkův snímek začíná velmi slibně a projevuje se z počátku jako poměrně odvážná politická satira, kdy je oceňovaný úředník ve skutečnosti milionový defraudant, avšak velmi brzo, ještě před polovinou stopáže se příběh začíná zadrhávat a jeho kvalita prudce klesat. Druhá polovina je neskutečně natahovaná a vyloženě špatný závěr už nabízí pouze podivné zmatené scény a nelogické chování hlavního hrdiny. Nad jeho myšlenkovými pochody, vysloveně amatérském a hloupém chování a okatém utrácení lehce nabytého majetku zůstává rozum stát. Ve vedlejších rolích se představí S. Budínová jako Hrušínského manželka a Č. Řanda jako nadřízený hlavní postavy, nejdřív netušící, že za jeho zády dochází k miliónové rozkrádačce. Poté, co se mu v nepochopitelném kroku Hrušínský o svém zločinu sám přizná, má touhu vše zamést pod koberec, jako by se nic nestalo, hlavně aby si nedělal sám sobě komplikace. V druhé opravdu zbytečně časově natahované polovině (viz scéna v šantánu či na pouti), zaujme svým pěveckým projevem M. Kubišová. Bohužel ani mistr Hrušínský s jeho vnitřními monology nedokázal z tohoto díla J. Balíka, který opět prokázal zcela zjevnou tvůrčí neschopnost, utvořit alespoň průměrně koukatelnou podívanou. (24.03.2018)

4 už jen za tenhle projev. :-D -> "Ten, kdo dnes krade, okrádá stát a to jest sama sebe. Vzniká nová morálka, která vede k novému pojetí vlastnictví, a tak je třeba vidět, že nepoctivost je jeden ze základních přežitků minulosti. Naši lidé nejsou již dneska tím, čím byli před dvaceti lety. Novým uspořádáním společnosti je postupně odstraňováno úzké sobectví a hrubý egoismus .... - Ježišmarja, co to plácám? Vždyť to na mě poznaj. Do čeho mě to ten idiot navrtal? - ...,že jsou mezi námi takoví, kteří ulamují z našeho společného krajíce a brzdí v našem rozkvětu a... a tím končím." (15.02.2021)

Odysea muža, ktorý nechcel až tak veľa. Iba sa mať fajn. Ako prísť k peniazom a ako ich náležite ´´preprať´´, je hlavným motívom tohto filmu. Nejde o žiadneho antihrdinu, iba o človiečika, ktorého mrzia životné rozhodnutia a aj tie, ktoré po získaní titulných financií urobí. Skôr tragikomédia, ako komédia, ale predsa len plná skvelého českého humoru. (11.05.2023)

Vcelku jen velmi průměrný film, který stojí vlastně jedině na charismatu Rudolfa Hrušínského, taková ta neškodná dobově oblíbená (a žádaná) společenská satira. Čeho by se ale tehdejší divák nenadál, je ten neobyčejný vizionářský rozměr díla, Jak se krade milión nevědomě tak pěkně popsal privatizační éru 90. let a vlastně i aktuální dnešek. Jen dnes už není takový problém s utrácením zpronevěřených/ukradených částek... (20.04.2013)

Jasně. Agitka. Krást se nemá. Jnže slabě natočené. Jaksi odosobněný pohled na tehdejší svět. Líbila se mi celkem kamera - to klouzání po punčochových kalhotách kolegyně z kanclu, stokoruny vypadávající z rozvibrované matrace... Ale upřímně: bez pana Hrušínského a jeho výtečně načtených vnitřních dialogů by tenhle film byl poloviční. (23.06.2009)