Kruh

No, je tu pár děsivých záběrů. Takových těch hrůziček, co pak čekáte pod postelí nebo za skříní, když si jdete po zhlédnutí filmu lehnout. Ovšem ten film sám o sobě mě nijak neoslovil, neděsil ani nerozesmál (jako třeba o několik stupňů béčkovější Hlas smrti). Chyběl mi příběh, napětí, nevěděla jsem, čeho se mám bát. Ale po vizuální stránce se mi to docela líbilo. (03.02.2006)

O tomhle filmu se vlastně ani nedá dost dobře říct, že je to horor. Úvodní scéna sice diváka docela "našponuje", ale pak se snímek začne tvářit spíše jako dramatický thriller a do ryze hororových vod se vrátí opět až v závěrečné čtvrthodině. Tím ovšem nechci tvrdit, že snad divák nebude větší část filmu napjatý a nebude mít u toho snímku strach. Pravdou ale je, že já jsem se nevyděsil. Nicméně film je to skutečně zajímavý a napínavý, nevím do jaké míry je zachována idea původního japonského hororu, ale mně se tenhle originální námět líbil dost. Z herců mě zaujal přes nepříliš rozsáhlý prostor hlavně malý David Dorfman, který ve své roli působil opravdu přesvědčivě a chvílemi skoro až "dospělácky" vážně. Ostatní herci už tak výrazní nebyli, ale u tohoto snímku to nebylo až tak podstatné, tady byla důležitá atmosféra, a ta se skutečně povedla navodit velmi dobře. (12.07.2003)

Tento, snad nejznámější horor posledních let, jsem vždy považovala za natolik děsivý, že jsem se jej bála zhlédnout. Měla jsem obavy, že by se zapříčinil o několik bezesných nocí, narůstající strach s přicházející tmou a různé výjevy. Kazeta. Samara. Studna. Kruh. Toto vše mě tolik přitahovalo a zároveň děsilo, že jednoho dne jsem Kruh nakonec spatřila. Byla jsem překvapena. Hlavně proto, že nebyl vůbec tak děsivý, jak jsem si představovala. Působil na mě spíše jako mysteriózní krimithriller než čirý horor. Podstatná část děje spočívá v detektivním pátrání hlavních hrdinů po tom, co to vlastně kruh je, jaká je jeho symbolika a proč vznikl. Ty největší hororové výjevy nastanou zhruba asi deset minut před koncem. Společně s nezapomenutelným, exkluzivním a dokonalým nástupem Samary na scénu. Celý snímek má správně ponurou atmosféru, která mi připomínala film Sedm. Zvláště podobnost s neustálým deštěm, mlhou, depresivním vyzřením a odpočítáváním dnů. Sedmi dnů. Nápaditý, napínavý, mimořádně působivý hororový thriller s výbornými scénami a krásnou Naomi Watts v hlavní roli. (22.01.2010)

Vynikající horor, jen trochu divný v chování postav na začátku. Verbinski vrství atmosféru, nepříjemné mrazení kombinuje s několika velice funkčními lekačkami. Vyšetřování o původu videokazety táhne celý děj pěkně dopředu a některé scény jsou až nádherně surealistické - kůň na trajektu, pád do studny, finální Samařin výstup. Velice dobré. (24.03.2013)

Rozhodně nejsem hororově založený a doháním to až po letech. Můj seznam rozhodně musel doplnit Kruh, ekvivalent hororu a symbol toho, jak se na počátku tisicíletí točily filmy, potažmo horory. Japonskou předlohu neznám vůbec, ale příběh již tak nějak znám z potrhlých komedií Scary movie a přesně to, co jsem čekal, jsem i dostal. Tedy až na strach a ono pověstná potřeba rozsvícení si lampičky či něčeho podobného. Gore Verbinski měl filmařinu tenkrát v malíku, to se mu musí rozhodně nechat. Již od začátku si Kruh zachovává svou temnou a ponurou atmosféru, občas nabídne nějakou tu lekačku a několik překvapení nejrůznějšího rázu. Od začátku až do konce skvělá podívaná, ovšem bohužel u mě bez hororového přesahu. Atmosféru jsem si užíval naplno, ale zřejmě jsem už natolik otupělý, že si zřejmě u lecčeho rozsvěcovat nepotřebuji...90% (26.04.2015)