Kruh

No, je tu pár děsivých záběrů. Takových těch hrůziček, co pak čekáte pod postelí nebo za skříní, když si jdete po zhlédnutí filmu lehnout. Ovšem ten film sám o sobě mě nijak neoslovil, neděsil ani nerozesmál (jako třeba o několik stupňů béčkovější Hlas smrti). Chyběl mi příběh, napětí, nevěděla jsem, čeho se mám bát. Ale po vizuální stránce se mi to docela líbilo. (03.02.2006)

Když jsem tento film viděl poprvé, byl jsem z něho úplně unešen. Se spolužákama jsme ho probírali tenkrát na škole několik týdnů a udělali jsme si z něho takový menší kult :) Bohužel dnes, po pár těch letech, co už jsem starší, jsem film viděl a ta ejakulace jako tentkrát se prostě nedostavila. Škoda. Každopádně se jedná o nadprůměrné dílo, které si zaslouží svůj obdiv. Mezi horory špička ledovce. (23.11.2007)

Tento, snad nejznámější horor posledních let, jsem vždy považovala za natolik děsivý, že jsem se jej bála zhlédnout. Měla jsem obavy, že by se zapříčinil o několik bezesných nocí, narůstající strach s přicházející tmou a různé výjevy. Kazeta. Samara. Studna. Kruh. Toto vše mě tolik přitahovalo a zároveň děsilo, že jednoho dne jsem Kruh nakonec spatřila. Byla jsem překvapena. Hlavně proto, že nebyl vůbec tak děsivý, jak jsem si představovala. Působil na mě spíše jako mysteriózní krimithriller než čirý horor. Podstatná část děje spočívá v detektivním pátrání hlavních hrdinů po tom, co to vlastně kruh je, jaká je jeho symbolika a proč vznikl. Ty největší hororové výjevy nastanou zhruba asi deset minut před koncem. Společně s nezapomenutelným, exkluzivním a dokonalým nástupem Samary na scénu. Celý snímek má správně ponurou atmosféru, která mi připomínala film Sedm. Zvláště podobnost s neustálým deštěm, mlhou, depresivním vyzřením a odpočítáváním dnů. Sedmi dnů. Nápaditý, napínavý, mimořádně působivý hororový thriller s výbornými scénami a krásnou Naomi Watts v hlavní roli. (22.01.2010)

Na horory, jakožto společně se sci-fi mým nejoblíbenějším žánrem, jsem vždycky o něco přísnější v hodnocení ( i když parodoxně právě u sci-fi jsem většinou značně benevolentní). Americký Kruh narozdíl od japonského verze je mnohem srozumitelnější a koukatelnější, což spolu nese ale i břemeno menší mysterióznosti a strachu. Samotný hlavní námět není nijak světoborný, je na pomezí nadpřirozena a halucinace, což ale dává určitý malý pocit uvěřitelnosti. Napětí je chvílemi slušné. Strachu odolávám v podstatě vždy, takže jediný moment, kdy mě trochu mrazilo, bylo ve scéně "servání tapety" ve stodole. Při té bídě, patří Kruh mezi nejpovedenější horory v tomto tisiciletí. Ringu je, i při mírné odlišnosti, v podstatě na stejné úrovni, uznávám jej více, líbil se mi méně. Mam obrovskou chuť dát za tři, 4 s odřenýma očima... (29.01.2006)

Keď som niekedy okolo roku 2000 prvý krát videl japonský titul "Ring", tak som na to čumel s otvorenou hubou a takmer som ani nedýchal. Vtedy to bolo niečo nové, nepríjemne desivé. Japan horror! Keď mŕtva čiernovlasá Sadako vyliezla zo studne a následne i z televíznej obrazovky, tak som sa skoro dosral od strachu. Film "Kruh" (リング) je dodnes pre mňa vrcholom mrazivého ázijského duchárskeho horroru. Bol natočený v roku 1998. O štyri roky neskôr bola vyprodukovaná americká verzia, ktorú zrežíroval Gore Verbinski. Do hlavnej úlohy obsadil herečku Naomi Watts. Prekvapivo sa mu podarilo natočiť veľmi kvalitný atmosferický horror, ktorý sa takmer vyrovná svojej originálnej japonskej predlohe, ktorá nasadila laťku hodne vysoko. **** (21.07.2023)