Réžia:
Alfred HitchcockScenár:
Evan HunterKamera:
Robert BurksHrajú:
Tippi Hedren, Rod Taylor, Jessica Tandy, Suzanne Pleshette, Veronica Cartwright, Charles McGraw, Lonny Chapman, Joe Mantell, Ruth McDevitt, Ethel Griffies (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Krásna a bohatá blondínka Melanie Daniels prichádza do malého mestečka v severnej Kalifornii za priateľom Mitchom, ktorý tam trávi víkendy. Krátko po jej príchode sa ukáže, že vtáci v oblasti sa správajú veľmi zvláštne. Melanie napadne čajka a v mestečku sa začínajú zhromažďovať tisíce vtákov, ktoré útočia na všetkých, ktorí sa objavia vonku. Jeho obyvatelia musia čeliť neočakávanej a nevysvetliteľnej prírodnej katastrofe. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (628)
Mám mlhavé tušení, že žádné z Hitchcockových slavných děl jsem neměl tu možnost vidět opakovaně tolikrát, jako právě jeho "Ptáky". Už jako desetiletému děcku :-) mi přišlo, že příběh z malého městečka jež je terorizováno agresivními výpady ptáků, v sobě skrývá výrazný, dramaticky nosný potenciál. A opravdu. Nevím jestli je to důsledkem Hitchcockového režijního mistroství, nebo to lze především přičíst strachu z očekávání věcí příštích, ale každé - byť i sebemenší - ptačí zaštěbetání v úvodu filmu diváka naplňuje těžko popsatelným neblahým pocitem znepokojení. Ústřední postavou snímku je mladá (u Hitchcocka tradičně velice krásná blondýnka) a nezávislá milovnice papoušků, která přijíždí do městečka oslnit svým přirozeným půvabem zdejšího lamače ženských srdcí, jenž na ni při posledním setkání udělal hluboký dojem. S dostatečnou noblesou ji ztvárňuje, ve své době teprve hereckou kariéru startující, Tippi Hedren. Soupeřkou na poli krásy je jí zde půvabná brunetka, místní učitelka Annie (Suzanne Pleshette), která sice v boji o přízeň šarmantního právníka výrazně ztrácí, ale na body za atraktivitu u mě jasně vyhrává. :-) O hereckých výkonech se není třeba příliš rozepisovat - u všech zůčastněných postav jsou spíše průměrné a tvoří pochopitelně hlavně potřebnou vatu mezi očekávanými útoky opeřených "predátorů". Nejsilnější, a co do budování hutné atmosféry nejpovedenější, je scéna pomalého postupného srocování hejna vran na dětském hřišti před školou, a poté samozřejmě závěrečná finální pasáž filmu, v níž se skupina hlavních představitelů, v opevněném domě, snaží odolat zdrcujícímu útoku obrovského hejna okřídlenců. Za pomoci sugestivní kamery a chytrým využitím zvukové stopy, jež silně evokuje všeobjímající přítomnost neustále dorážejících ptáků, jsou zde výtečně vykresleny pocity hrstky vystrašených lidí uzavřených ve stísněném, klaustrofobickém prostředí - "kleci". Napsat tady, že jsem se u "Ptáků" bál, by nebylo pravdivé. Nicméně musím přiznat, že jedna věc mě skutečně víc než děsila - pohled do rozevřených očí napadených obětí jež se zoufale snaží bránit před nelítostnými údery ostrých zobáků. V těch chvílích jsem měl takřka nezvladatelné nutkání na ně volat - pozor ... dejte pozor ... hlavně pozor na oči !! ()
UPDATE 2018: Jasně je to klasika - klasika na nedělní odpoledne při dělání důležitějších úkonů nebo úplný relax…Ovšem závěrečná půlhodina v domě je i nyní mistrovským kouskem napětí. A nedokážu si představit co by tohle se mnou udělalo v šedesátých letech. ----- Tentokrát slabších 5 hvězdiček. Půlku filmu zabere strašně dlouhá kompozice, která ale dokonale seznámí s herci. Uznávám že ten kdo očekává nonstop řežbu mezi lidmi a ptáky bude zklamát. Já byl naopak uchvácen i přes slabší triky s ptáky. Vše vynahrazuje skvělá kamera, hudba, atmosféra a hlavně výborný herecký výkon Tippi Hedren a samozřejmě mistrova režie. Dokud jsem neviděl Ptáky, tak bych nevěřil že "monsterhoror" může mít nejlepší hodnocení. ()
Kdyby byli Ptáci natočeni v dnešní době natočeni stylem jak byli natočeni kdysi, úplně slyším ty výtky: První hodinu se prakticky nic neděje, není vysvětleno proč ptáci najednou začali být agresivní. Pro mě velmi slabý Hitch, který určitě nepotvrdil svůj talent pro gradování napětí. Herci v hlavních rolích mě také moc nepřesvědčili, plus celá ta myšlenka s matkou, která se bojí že ji opustí syn. 50% ()
Hróóózně dlooouuuhááá expozice v první půli. Hitch se v ní snaží postupně budovat napětí, ale výsledek je se všemi těmi zbytečně dlouhými dialogy, které děj nikam neposouvají, trošku nudný. Ovšem druhá půle, to je jiný kafe. Děsivá, všudypřítomná hrozba z nezvyklého nepřítele, skvěle natočená. Takže výsledný dojem velice dobrý.....Btw. Ale povídka je stejně lepší :o) ()
Pro pobavení zde záměrně uveřejňuji komentář sepsaný po první projekci, z dob, kdy jsem si o Hitchcockovi myslel tak akorát to, že je "mistrem hororu", což raději přejdu bez poznámek. Moje prapůvodní a dnes již přežité dojmy byly takovéto: "Paradoxně se mi mnohem více líbí první polovina filmu, kde nádherně vynikne hravý scénář a prostor dostane i nezávazný a jemný humor. Následné "nervydrásající" ptačí ataky jsou sice (až na výjimky) i dnes velmi povedené, ale za ta léta stačila vyprchat veškerá atmosféra, která celý film držela pohromadě. Velkým zklamáním pak pro mě byl závěr - nijaký, prázdný, pouze vizuálně zajímavý. A vážně si nejsem jist, jestli bylo od Hitche zrovna dvakrát moudré rozhodnutí, ponechat film bez originální hudby a angažovat Herrmanna jen jako poradce při vytváření zvukových efektů. Minimálně originální tah to byl, o výslednici by jeden spekuloval. Nejlepší, nejvymazlenější a vůbec nej scénou je (jak už trefně poznamenal Tosim) slet "sokolíků" za zády nic netušící Tippi Hedren. Proč nebyl takový celý film?" Dnes bych Ptáky charakterizoval jen jedinou větou: MISTROVSKÉ DÍLO, ke kterému se však musí najít cesta. ()
Galéria (149)
Zaujímavosti (79)
- V závere snímky Mitch (Rod Taylor) znáša Melanie (Tippi Hedren), doráňanú po útoku vtákov, z poschodia dole a Lydia (Jessica Tandy) sa vzchopí, aby jej pomohla. Jej utrpenie v nej prvýkrát vyvolá súcit. Mitch dáva Melanii brandy a tá postupne prichádza k sebe. V prvej chvíli rukami máva do prázdna, akoby odháňala imaginárnych vtákov. Mitch jej stlačí ruky a snaží sa ju ukľudniť. Ich pohľady sa stretnú, obaja sa na seba dlho a významne pozrú. Melanie sa uvoľní na pohovke. Stále Mitcha pozoruje a na tvári má výraz hlbokej dôvery. V tomto okamihu sa skrýva posolstvo filmu. Život je neustále odháňanie vtákov a čiastočnú istotu môžeme nájsť len v nadviazaní hlbokého partnerského vzťahu. Záverečná sekvencia, v ktorej hrdinovia prechádzajú popred kŕdeľ vtákov pochmúrny dojem neurčitým a neistým vyznením ešte posilňuje. Neistota je totiž základný obsah snímky. Hitchcock neprichádza so žiadnou lacnou útechou. (Biopler)
- Hitchcock k tvorbě filmu doplnil: “Nejobtížnější byl záběr, ve kterém je zachycen výbuch benzinové pumpy z pohledu racků. Při řešení výtvarné stránky filmu jsem se inspiroval obrazem Výkřik Edvarda Muncha, pocitem bezútěšnosti a šílenství v jakési pustině, která vyjadřuje vnitřní rozpoložení člověka.“ [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)
Reklama