Vtáci

Legendární snímek natočený mistrem napětí Alfredem Hitchcockem podle stejnojmenné povídky spisovatelky Daphne du Maurierové. Povídka je mimochodem sice méně efektní, ale přece jen stylovější a především podstatně bezvýchodnější než mnohem slavnější Hitchcockův kousek. Její konec je přímo ztělesněním bezmoci a zoufalství. Příznivci filmového umění nejspíš ocení tradiční Hitchcockovu profesionalitu při vytváření atmosféry snímku, obrazovou kompozici, pozvolné budování charakterů filmových postav a především práci s opeřenými "herci". Napětí, byť budované jak je u režiséra ostatně zvykem, pouhými zneklidňujícími náznaky a filmovými dialogy, skutečně z tohoto snímku vyzařuje a po uvedení Ptáků v amerických kinech bylo zaznamenáno mnoho útoků rozhořčených diváků na opeřence. Je to vedle Psycha nejznámější Hitchcockovo dílo - oba filmy byly krátce po natočení uvedeny nejen u nás, ale i v dalších východoevropských zemích za železnou oponou. Pro filmového fanouška patří znalost tohoto filmu k nezbytné výbavě. Celkový dojem: 90 %. (05.01.2008)

PTÁCI jsou značně nestandartní horor. Jednak jsou v první polovině přes několik předznamenání blížící se hrůzy prakticky nehororoví a působí dojmem klasické hollywoodské romantické komedie s hravou, za vlasy přitaženou zápletkou a s chytrými a vtipnými postavami a dialogy, druhak jsou strašně ukecaní a třeťak se úplně obejdou bez hudby (kterou jsem u hororových scén dost postrádal). Podobně jako v PSYCHU je hlavní hrdinkou městská žena, která se na začátku filmu vydává kvůli muži na cestu z města, přičemž mimo město jí zkříží plány něco, s čím vůbec nepočítala, a ocitá se v ohrožení života. V druhé polovině se pak rozjede série hororových scén ptačích útoků s několika pamětihodnými záběry (ptáky obsypaná dětská prolézačka, hořící městečko z ptačího perspektivy, závěrečný záběr odjezdu). V důsledku vám díky první vztahové polovině záleží na postavách a o to víc si užijete tu druhou, hororovou/katastrofickou. (08.01.2017)

Na svou dobu mají PTÁCI naprosto vynikající triky. Hitch nezklamal a geniálně vrství atmosféru od jednoho útoku k druhému. I než na scénu přiletí sami opeření aktéři, se divák nenudí. Moc pěkně vybudovaná a poměrně netradiční balící linka zaujme i pobaví. Kéž by všichni režiséři a scénáristé i dnes svým projektům věnovali takovou péči. (02.01.2011)

Objavný katastrofický "horor" v ktorom sa nič nedeje a predsa sa niečo deje. Napriek zastaralému looku stále fascinuje pretrvávajúca obavu zo záhadnej inzultácie matky prírody. Skrz povrávačky o hrozbe príchodu rozdivočených vtákov a ich netušené kolektívne nálety Hitchcock navodzuje dusnú klímu plnú napätia, ktorú vytvára pomocou etapového odkrývania fabule. Najskôr bedlivo mapuje terén, popritom podrobne vykresľuje profily postáv, so zlom nakladá v náznakoch čo vyvoláva dostatočný príval stresu i paniky a nakoniec už len servíruje číru beznádej živenú nevedomosťou; samozrejme dnes už iba v rámci onoho fikčného sveta. Aj keď som sa nebál ani minútu a napočítam kľudne 5-6 (keď nie viac) silnejších počinov z dielne A.H., tak "Birds" si kvôli nesmiernej pedantnosti a vtedajšej originálnosti nedovolím nevyzdvihnúť. (11.08.2011)

Vítejte ve voliéře Bodega Bay, kde se schyluje k útoku armády ptactva na lidstvo! Kamikadze letka racků do okenních tabulí, komínoví vrabci průzkumníci, nálety na děti provádějící vraní eskadra a k tomu navrch zvláštní jednotka - do dveří klovající datlí komando.. Roli MacGuffina tentokrát plní startér ptačího běsnění, které režisér dávkuje pozvolna, občas ho proloží i humorným nádechem, jako třeba při scéně v baru s vrásčitou odbornicí na ptáky a nenuceně přitom směřuje k závěrečné tiché chůzi v ornitologickém minovém poli (i když původně zamýšlený konec s Golden Gate Bridge plným opeřenců by se mi líbil ještě víc). Když teď vidím na poli hejno vran, vždycky si vzpomenu na okouzlující tchýni Banderase Tippi Hedren v Aston Martinu DB2/4 v zřejmě nejlepším snímku o zvířecím teroru. Děti Hitchcocka prozatím neznají, tak tam vidí jen 500 Rumburaků.. (12.11.2009)