Réžia:
Richard C. SarafianScenár:
Guillermo Cabrera InfanteKamera:
John A. AlonzoHrajú:
Barry Newman, Cleavon Little, Dean Jagger, Victoria Medlin, Paul Koslo, Robert Donner, Timothy Scott, Gilda Texter, Anthony James, John Amos (viac)Obsahy(2)
Velká jízda… velkou rychlostí... Bývalý veterán války z Vietnamu a policista Kowalski je řidič z povolání. Rozváží auta po celé zemi. Jednoho dne se se svým dealerem vsadí, že převeze auto z Denveru do San Francisca v rekordním čase. Od té chvíle již není cesty zpět. Pomyslným průvodcem zaslepenému jezdci je na jeho cestě slepý radiový hlasatel „Super Soul“. Kowalski na své pouti naráží na řadu překážek a zvláštních postav, ale vše a všichni nakonec končí jen jako ubíhající odraz v zrcátku jeho sněhobílého Dodge Challenger R/T Magnum. Co na bludného jezdce nakonec čeká na obzoru? ... Jeden z nejlepších automobilových filmů vůbec; kromě pronikavých akčních sekvencí nabízí nenucený myšlenkový přesah o iracionalitě lidského chtíče a pozemského pachtění, z nějž vede pouze jediná cesta... Za oprášenou pověst polozapomenutého road movie se v novém tisíciletí zasloužil Quentin Tarantino, když na motivy Vanishing Point natočil svůj film Auto zabiják. Původní dílo z roku 1971, výrazné ve všech ohledech, od kamery (John A. Alonzo) přes soundtrack (Jimmy Bowen a další) až po střih (Stefan Arnsten), zastřešil herec a režisér Richard C. Sarafian, opřený o vynikající scénář kubánského spisovatele Guillerma C. Infanteho. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (299)
Vanishing Point je přesnou ukázkou rozdílu mezi americkou kinematografií 70. let a tou současnou, a přeneseně také mezi 70. léty a současností obecně, to, co bylo dříve symbolem svobody, je dnes vytěsněno politickou korektností a utažením neonormalizačních šroubů. Dozvuky absolutní svobody 60. let, Bezstarostná jízda, kdy čopra nahradil osudově bílý Dodge Challenger, filmové ,,Born to be wild" a všude okolo je jen Dvouproudá asfaltka... Co z tohohle světa dnes zbylo? Poměrně přesnou odpověď dává Eastwoodovo Gran Torino. Už jen nostalgie... (Mimochodem, tenhle subžánr road movie je ryze americký, v Evropě by něco podobného už jen z hlediska dopravní infrastruktury natočit, natož realizovat asi nešlo...) ()
Jízda to není špatná, ale kdybych věděl, co mě čeká, dal bych přednost asi desetiminutové honičce z Bullittova případu. Atmosféra žádná a skladby, které jsou možná legendární mě příšerně iritovaly. Prostředí, kde se film odehrává je mi však sympatické a závěr mi také přišel k chuti. Jako celek ale průměr. ()
Pustina novodobého divokého západu protknutá nekonečnými americkými dálnicemi, na nich silná kára zběsile uhánějící vpřed v rukou závodníka - svobodomyslného rebela, s prsty jakoby přirostlými k volantu, s pohledem upřeným k horizontu či do zpětného zrcátka na majáčky policejních aut, v těle se rozpouštějící prášky proti únavě, diváci v kovbojských a šerifských kloboucích, sledující honičku v této dlouhé, osamělé, osudové a jedinečné road movie v zemi všech možností, z nichž největší je možnost uvíznout v poutech vyřvávaného a uměle vyživovaného pocitu svobody....Hlavní zbraně filmu: svobodné srdce hlavního hrdiny (nyní po letech i jeho jméno), burácení motoru, vůně nafty, nekonečné prérie a "všudybud" slepý dj a jeho adrenalinová hudba odeznívající flower generation, coby průvodce celého tohoto motorového vypjatého vzdoru. ()
Bohužel tohle mě bavilo tak do půlky a potom přišel obrat k nezkonalé nudě. Vezmu-li v úvahu film Easy Rider, vychází mi tady obrovský rozdíl, kdy Vanishing Point vyznívá v prostoduchou napodobeninu něčeho, co už tady bylo, a to bez jakékoli inovace. Konec pak je snad to nejočekávanější, co se mohlo stát. Všeobecné nadšení tedy nesdílím ani náhodou, kult nekult. ()
Cesta z města pro dva aktéry - ten druhý cválá v ocelové kůži a přede svému řidiči pod rukama. Mnoho věcí najednou dává smysl, když si člověk za volantem čistí hlavu a v Barry Newmanovi se to všechno odráží přesně v tom neodolatelném švihu sedmdesátých let, kde osobité samorosty vyhlašovali za hrdiny. No vážně. V době nahých slečen na motorkách a zakázaných látek obepíná hmatatelný volnomyšlenkářský reliéf tuhle honbu za svobodou téměř dokonale a příběh v něm nemohl být lépe zakotven. Tarantinova fascinace Dodge Challengerem 1970 je mi najednou o něco bližší, přesto mám dojem, že se Sarafianem prohrál na celé čáře. ()
Galéria (38)
Fotka © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Zaujímavosti (21)
- Vůz řízený Kowalskim má značku OA-5599 Colorado. (ČSFD)
- Super Soulova řeč o “posledním americkém hrdinovi“ byla použita v textu písně “Breakdown” na albu “Use Your Illusion II” z roku 1991 kapely Guns N’ Roses. (destroy83)
- Pokaždé, když si Kowalski bere speed, a někdo mu nabídne vodu na zapití, tak ji odmítne. (ČSFD)
Reklama