Vanishing Point

Zručně natočená celovečerní automobilová honička, v níž se mísí uvolněnost a vzdor 60. let s drsností a špinavostí nastupujících 70. let. Sarafianův kultovní snímek nabízí velice jednoduché, ale o to údernější poselství o nespoutanosti a jízdě za svobodou (btw zdejší zmínka o rebelovi bez příčiny je velmi trefná). Bohužel ta dějová monotónnost (zapomeňte na nějakou komplikovanou zápletku, psychologicky propracované postavy, šokující zvraty apod.) začne dříve nebo později trochu nudit... 75 % (24.05.2011)

Chlap nasedne do bílého sporťáku a jede. Staví se pro prášky, aby neusnul a jede dál. K tomu ještě slepý černoch v rádiu a máte celý Vanishing Point. Na první pohled určitě, na druhý je to dlouhá cesta posledního kovboje na svém bílém oři, který se rozhodl pro cestu bez návratu. Stejně tak jednoduché, jako zábavné, ale smát se určitě nebudete. O tom Vanishing point vůbec není, ale to sami poznáte, až nasednete vedle bývalého závodníka a projedete se po nekonečných poloprázdných silnicích Ameriky... Třešničkou na dortu je dokonalá kamera. (06.08.2009)

Nezvratný důkaz, že lze natočit poutavý a nesmírně stylový film jen o tom, jak se nějakej chlápek projíždí Amerikou v nadupaném autě. Po stylové stránce tomu není co vytknout, naopak dnešní filmaři by se na to měli podívat jako na studijní materiál. Film si něco bere z o dva roky starší Bezstarostné jízdy, sám pak byl zřejmě inspirací pro Spielbergův Duel. Poselství filmu je sice křišťálově jasné, ale pokud se člověk naladí na správnou vlnu, tak to stačí. Nechápu, že tenhle masterpiece u nás není známější. Ale vlastně mě to zas tak moc nepřekvapuje. (06.04.2010)

Cítiť trpký koniec hippie ideálov. Nekonečná sloboda v hektickom rytme je už nemožná. Na každom rohu totiž stoja bariéry. Sledovanie sa zostruje. Istí si nemôžte byť ani na púšti. V nej sa izolované ostrovčeky kvetinovej slobody menia na fanatické, uzavreté sekty. Užívajúce si umelecké produkcie len v rámci komunity, neprístupné pre vonkajší svet. Bláznivo uvoľnení DJs nevidia svet okolo. Dokážu síce ešte freneticky a búrlivo zaujať svoju poslucháčsku komunitu. Sú ale čoraz väčším tŕňom v oku malomeštiackych tĺkov, nadšených nenásytnou chuťou udrieť si do farebných a alternatívcov, narušujúcich ich "pohodu". Policajný štát ostrí drápky, nik sa im predsa nebude srať do daných pravidiel a vlády. Krásna nahá jazdkyňa našťastie ešte existuje. Prítulná, povoľná a dráždivá. Nanešťastie už nie na koni v lesnom lone, ale na motorke a v púšti. Hlava netúži po príjemných, opojných snoch a nabudenom myslení z vybraných odrôd trávy. Hlava túži po nonstop bdení, vyvolanom chemickými pilulami. Tie sa stávajú predmetom obchodu aj šialenej stávky. V takomto type opojenia sa človek neopája, ale umára nevyrovnanými traumami z minulosti. Po ktorých zdanlivom vyriešení môže bárs aj zgegnúť. S úsmevom na tvári. (16.02.2021)

Honička začíná. Rozpálenou silnicí se řítí bílý Dodge Challenger 1970 a my se cestou do Kalifornie dozvídáme příběh o řidiči, který tohohle bílého tygra vede skrze rozpálenou poušť. Doba ve které film vznikl má úžasnou hudbu, nádherné dívky a svět, který teprve začínal být svazován pravidly a nařízeními. VANISHING POINT je hodně osobitě vyprávěný a zároveň hodně originální. Sarafian má navíc úžasný cit pro volbu záběrů a téměř každý pohled na silnici s jedoucím běloušem bere dech. Během filmu jsem si začal pohrávat s myšlenkou, že si bílý Challenger ročník 70 seženu a (při dnešních cenách benzínu) přestavím na vodík. Pak pojedu kam mě kola povezou. (17.08.2009)