Vanishing Point

Dnes ráno jsem čekala na autobus - špunty se System of a Down hluboko zaražené v uších, 15 minut času do příjezdu plechové krabice s číslem 45. Měla jsem na vybranou, jak zaměstnat svůj zrak: A) čučet na množství projíždějících aut, jejichž řidiči obvykle nezaregistrovali, že jsou v obci a nájezd na dálnici je zhruba kilák daleko; B) vytáhnout z batohu knížku a z automobilové dopravy si "užívat" akorát ten bordel ve vzduchu. Zvolila jsem B, tedy výrazně zábavnější variantu, než poulit bulvy na pohyb smradlavých miláčků na dvou, čtyřech či více gumách. A proč se vám s tím svěřuju? Protože včera před usnutím jsem měla podobný výběr - číst si, nebo zírat na to, jak v televizi nějaký mamrd řidič jede jako hovado a jede a jede a jede a jede, furt jede a odmítá policajtům zastavit, na silnicích vyrábí nebezpečné situace a jede a jede a k tomu mu z rádia pouští fláky ze 70. let nějaký slepý černý DJ. Vydržela jsem to 30 minut, pamětliva zdejších vysokých hodnocení, pak jsem nelítostně zmáčkla čudlik na bedně a přes stránky papíru vklouzla do úchylného světa Clivea Barkera. Bylo to skvělé rozhodnutí, akorát mělo přijít o půlhodinu dřív. Zdržím se hodnocení, ale víc jak 2* bych asi nedala (za předpokladu, že celý film byl takhle o hovnu). Otázka pro slintaly: jak by se vám líbilo, kdyby vás ten "borec" v Dodge Challengeru donutil udělat s vaším autem kutululů po silnici - jen proto, že má krizi středního věku nebo nemůže nohou našmátrat pedál brzdy? (24.05.2011)

No, musím uznat, že jsem zklamán. Film jsem si sehnal hlavně proto, že se o něm pořád mluví v Tarantinově Autě Zabiják. Automobilové honičky ze 70. let fakt žeru ale tohle bylo tak trochu o ničem. Bylo to sice pěkně natočené a hl. hrdina vetšinu filmu stráví za volantem ale já se asi po půlce filmu začal nudit. Bylo to hlavně tím, že je ve filmu minimum karambolů a honiček s policií. Tohle je prostě o tom, že nějaký chlápek někam jede a jede a jede. A to trvá hodinu a půl. (14.11.2007)

Musím podotknout, že tady je vidět opravdový přínos projektu Grindhouse - člověk se aspoň doví o skvělých filmech jako je Vanishing Point. Kowalski vybavený malým afrem, kotletami a supernamakanou károu, kterou mu asi všichni závidíme, jede sebedestruktivní závod sám se sebou napříč pouští. Pro někoho je to poslední hrdina a symbol svobody, pro někoho "fucking scumbag" co se musí zlikvidovat. Atmosféra toho filmu je jedinečná, připomělo mi to film Electra Glide in Blue. Fakt paráda, 70. léta byly pro kinematografii jedním z nejoriginálnějších, nejšpinavějších, nejdrsnějších a nejskvostnějších období. (12.07.2007)

Vanishing Point je trochu béčkový film, ale dokáže zaujmout díky poměrně zajímavému námětu, dobrému zpracování, skvělému soundtracku plnému skvělých starých vypalovaček a svižnému tempu. Jen bych v hlavní roli raději viděl Steve McQueena, kterému by postava válečného veterána, bývalého závodníka a výborného řidiče dokonale sedla, ovšem je jasné, že ten by pravděpodobně do takového relativně béčkového snímku nešel. Dobře by mi na Kowalskiho pasoval také Paul Newman. Trochu mi na Vanishing Pointu vadilo, že se tam kromě perfektní jízdy napříč Spojenými státy nic jiného nedělo a když už se nakouslo něco z minulosti hlavní postavy, zůstalo to spíše nedořešené, což je škoda, ačkoliv na druhou stranu hrdina opředený tajemstvím má také jisté kouzlo. Hodnotím sympatickými 4* a kdyby měl tento počin něco málo navíc (možná něco z toho, co jsem mu vytkl), dal bych mu i plný počet. (07.12.2014)

Výtečný Barry Newman v parádně natočené béčkové jízdě. 97 minut dlouhá honička, zdánlivě bez "obsahu", ale s celkem jasnou pointou navazující na myšlenku doznívajících 60tých hippies let. Driver a bývalý polda Kowalski se žene do San Francisca aby tam byl ještě o den dřív a i přes svůj danný limit se rozhodne vyrazit do souboje, ve kterém je vítěz předem jasný. (10.01.2007)