Vanishing Point

Ano, je to pocta legendárním sedmdesátým létům, ve kterých byl americký film na nebývalém výsluní, a která mám ve velké oblibě. Patrně je to také film, který se stal zdrojem inspirace pro mnohé následovníky. Ovšem nezapůsobil na mě tak, jako na mnohé další. Kdybych měl zkusit najít příčinu, asi bych zmínil již samotný začátek. Postrádal jsem silněji vykreslenou pohnutku, která rozpoutala osudovou jízdu Kowalskiho. Až příliš jsem pak během filmu musel zaobírat přemýšlením o tom, proč vlastně dělá to, co dělá, a proč to všechno patrně dopadne tak, jak to nakonec skutečně dopadlo. Rozumím tomu, že poselstvím tohoto snímku je touha po volnosti a svobodě. Jen mi to zkrátka celé přišlo šíleně rychlé, stejně jako Kowalskiho jízda. (24.05.2011)

Dlouho předtím, než se objevil Ryan Gosling, jako nemluvný "Řidič", byl tu Barry Newman coby bývalý závodník Kowalski. Psanec, odpadlík, který ve svém Dodge Challenger uhání napříč státy, boří hranice a vzpouzí se proti systému. Vanishing Point je mlčenlivý a zároveň hlučný, netradiční a proklatě rychlý protest proti... komu vlastně? Společnosti? Sobě samému? Nebo je to spíše honba za svobodou, až na samotný konec... Scéna s nahou, mladou, krásnou, blonďatou dívkou na motorce je jako vystřižená z mužského snu. Nebo z reklamy na cigarety:) Natřískaný soundtrack dodává této zběsilé jízdě správný "vítr ve vlasech" a osobitý "feeling" nespoutanosti a volnosti. (20.02.2016)

Slovy Civala - V ruku mistra, i obyčejné jezdění po Americe může mít určitý filosofický nádech, byť už byl nadechnut před téměř 40ti lety. Slovy mými - pastva pro oči, i kdybyste neměli rádi ústřední dvojici (ano, v některých momentech skutečně auto ožívá, ať už svým chováním či ústy vždypřítomného slepého černého moderátora v rádiu, bdící to oko nad posledním kovbojem západu) musí se vám zalíbit dálné krajiny, vařící nekonečná poušť či jen donekonečna táhnoucí se silnice podél telegrafních/elektrických sloupů. Hrátky s kamerou, s chováním ústředního hrdiny Kowalského, s tím, na jaké exotické postavičky na své pouti narazí a jak to nakonec dopadne s těmi radlicemi buldozerů? To už si musíte zjistit sami, až se na tuto perlu let sedmdesátých podíváte. (13.05.2010)

Zručně natočená celovečerní automobilová honička, v níž se mísí uvolněnost a vzdor 60. let s drsností a špinavostí nastupujících 70. let. Sarafianův kultovní snímek nabízí velice jednoduché, ale o to údernější poselství o nespoutanosti a jízdě za svobodou (btw zdejší zmínka o rebelovi bez příčiny je velmi trefná). Bohužel ta dějová monotónnost (zapomeňte na nějakou komplikovanou zápletku, psychologicky propracované postavy, šokující zvraty apod.) začne dříve nebo později trochu nudit... 75 % (24.05.2011)

Tomu, čemu se v sedmdesátých letech říkalo nespoutaný duch svobody a nezávislosti, se dnes označuje jako zkurvený pirát silnic a ožralá smažka za volantem. Dvouhodinový film o chlápkovi, který sedne do auta, narve do sebe všechno, co by v lékárně bez předpisu dostal jen s pistolí a punčochou přes xicht, řídí jako hovado a s policajty v patách jede, jede, jede, jede až dojede, by sváděl k odpadu už podle anotace. Má to ovšem v sobě něco, co by asi nejlépe charakterizoval slogan Marlboro mana, doprovázený chrchláním krvavých hlenů na sněhobílý úbor sestry na plicním: "Come in the land, where the horses ride free." Každý, komu v kapse batikovaného ponča plesniví zbytky trávy, kdo pod těžkým stresem nemilosrdné, hektické doby bojuje s hemoroidy a krizí středního věku a kdo někdy alespoň na chvíli zatoužil na všechno se vysrat, zbourat mantinely a jen tak se zběsile projet v nadupané kraxně, ucítí na patře patinu nostalgie a bude se sám sebe ptát, jestli do tohoto okamžiku udělal něco, co by aspoň trochu stálo zato. (01.07.2011)