Vanishing Point

Tahle dlouhá driverka by neobstála ani jako honička ve filmu, natož jako film samotný. Člověk se logicky nemůže ubránit nudě, hodinu a půl je nesympatický Barry Newman za volantem a šine si to přímo do San Francisca. Dobře, námět zajímavý, ale zpracování průměrné, chyběla mi trocha nápaditosti s kamerou, pohledy na auto se pořád opakovaly a stály za nic, proto mě to k sobě vůbec nevtáhlo. Challenger sám o sobě není žádný "kundolap", oprýskaná hranatá šunka, která v bílé barvě nepůsobí vůbec jako šíp, který si to pádí americkým západem s posledním hrdinou v sedadle. I když se o Autu Zabiják mluví jako o propadáku, tak je mnohem lepší, plný fluence a režisérských vychytávek. (14.06.2008)

Jízda to není špatná, ale kdybych věděl, co mě čeká, dal bych přednost asi desetiminutové honičce z Bullittova případu. Atmosféra žádná a skladby, které jsou možná legendární mě příšerně iritovaly. Prostředí, kde se film odehrává je mi však sympatické a závěr mi také přišel k chuti. Jako celek ale průměr. (24.05.2011)

Nezvratný důkaz, že lze natočit poutavý a nesmírně stylový film jen o tom, jak se nějakej chlápek projíždí Amerikou v nadupaném autě. Po stylové stránce tomu není co vytknout, naopak dnešní filmaři by se na to měli podívat jako na studijní materiál. Film si něco bere z o dva roky starší Bezstarostné jízdy, sám pak byl zřejmě inspirací pro Spielbergův Duel. Poselství filmu je sice křišťálově jasné, ale pokud se člověk naladí na správnou vlnu, tak to stačí. Nechápu, že tenhle masterpiece u nás není známější. Ale vlastně mě to zas tak moc nepřekvapuje. (05.04.2010)

Na tohle dílko je nutno nahlížet optikou sedmdesátých let, nejlépe Lennonkami :-) s ubalenou travkou v ruce a všemu svolnou kočičkou na klíně... Ačkoliv preferuji spíše vůni kerosinu, tahle free ride Amerikou byla úchvatná. Vezmu-li snímek čistě pocitově, tak se jednalo o vizuální orgie. Ten krémový Dodge Challenger R/T Magnum ženoucí se na plný plyn rovnou americkou nějakou tou routeX s oblaky prachu za prdelí musí uhranout každýho chlapa. K tomu dechberoucí záběry na hory v pozadí, nádhernou americkou tmavěmodrou oblohu s načechranými stratokumuly... Cesta osamělého, smutného muže do Friska je lemována nejen jeho flasbacky, ale i drobnými epizodkami, které zažívá cestou. Většina z nich je ve své ujetosti poplatná době a tak můžeme vidět náboženské shromáždění v poušti, lovce chřestýšů, dva silniční zlodějíčky převlečené za homouše, slepého černého spíkra rádia, motorkáře a jeho nahou blondýnku jezdící si na motorce v poušti... Samozřejmě nesmíme zapomenout na muže zákona. Ti v každém zapadákově a na každé křižovatce vyčkávají u svých obrovských policejních křižníků s množstvím houkaček trčících ze střech a se sombréry vraženými drsně do čela na toho svého muže. Když jej spatří vydají se jak lovečtí psi ve smečce za kvílení sirén po stopě chlapíka, který má lístek jen jedním směrem... Jenže, dnes je tak trochu jiná doba a co mohlo fungovat na diváka v divokých sedmdesátých, nota bene za války ve Vietnamu na mne až tak nazabralo. Neříkám, že z filmu přímo nečpí touha po volnosti, svobodě, umocněná mocným burácením čtyřlitru Dodge... Beru to však spíše jako takovou ikonu svého žánru s úchvatnou kamerou, dobovým soundtrackem a množstvím hodně skvělých honiček s policejními auty napříč státy. Dávám tři tabletky speedu. * * * (07.02.2013)

Dodge Challenger 1970 se řítí rychlostí vyšší než vysokou z Denveru do San Franciska a za volantem bývalý policista a také bývalý automobilový závodník Kowalski. Policie to nenechá hodlat jen tak... -- Dle všeho kulťák let sedmdesátých s nezaměnitelnýkm puncem své doby. Motivace není důležitá, jde o vzpouru proti autoritám. Nulový obsah se ztrácí pod výtečnou vizuální stránkou - jde především o pastvu pro oči - dynamická kamera, převrácená policejní auta, opuštěné pouštní silnice... Téměř celý film je prakticky jedna velká automobilová honička (ve stylu Mad Max 2) s charizmatickým hlavním hrdinou. Jednohubka, ale velmi chutná... (09.08.2006)