Réžia:
Claude BarrasScenár:
Céline SciammaKamera:
David ToutevoixHudba:
Sophie HungerObsahy(1)
Cuketka není žádná padavka, ale malý čiperný chlapec. Poté, co přijde o maminku, má pocit, že je sám na světě. To ale ještě neví, s kým se ve svém novém životě – v dětském domově – setká. Simon, Ahmed, Jujube, Alice a Béatrice: ti všichni si procházejí nelehkým dětstvím, ale zároveň zůstávají malými hravými dětmi. A pak je tu ještě Camille. Když vám je 9 let, je tak snadné se zamilovat a objevovat nové věci. A co takhle být kromě toho ještě šťastný? (Pilot Film)
(viac)Videá (20)
Recenzie (45)
Lidský film pro trochu starší děti dokládající, že není vždy nezbytný všudypřítomný boj se zlem, nejsou nutné akční scény, kouzla a tak. Pěkný snímek se dá natočit i poklidně: sem tam vidíme atmosférický delší záběr na celkovou situaci, jindy třebas i prostřih na ptáčky. A to vůbec nemluvím o originálním scénáři a zdařilém výtvarném zpracování. ()
Z Cuketky si uchovám nejspíš vzpomínku na rozpačité tváře maminek maličkých ratolestí, které si bůhvíproč myslí, že každý animáč musí být uzpůsobený tomu nejmladšímu publiku, a pak jsou konfrontované zmínkami o pindíku pana učitele, který rajtuje v paní vychovatelce, nebo velmi nepříjemnými vzpomínkami chovanky dětského domova na smrt svých rodičů. Cuketka ve mě vyvolala velmi rozporuplné dojmy a nemůžu se až tak dalece ztotožnit s velmi slušným hodnocením na ČSFD. Na jedné straně oceňuji nelíbivou, z mainstreamu vybočující výtvarnou stránku, která by slušela svým zneklidňujícím dojmem spíš nějakému hororu, a sedí mi i námět, na druhou stranu mi překáží zjevná přemrštěná naivita, která by se hodila spíš pro myšlení dětí předškolního věku, a celková selankovitost scénáře. I to na pohled rozjívené kápo mezi ústavními dětmi je totiž vlastně uvědomělý a hodný kluk, který by vás rozněžnil, personál ústavu i detektiv jsou vzory ušlechtilosti a zlo je nanicovaté. Můj život Cuketky chce především dojímat a hladit po duši, což mu sice nevyčítám, ale zároveň konstatuju, že to není úplně můj šálek čaje. Celkový dojem: 55 %. ()
Věřím, že by jednoduchý příběh fungoval i v případě hraného filmu, jenom by nebyl tak silný. Totiž, loutková animace filmu hodně prospívá, je to všechno takové jiné, přesto máte pocit, že vlastně skutečné. Dramatická a komediální rovina je v něm vyvážena tak akorát. A závěr? Ten příjemně dojme. Můj život Cuketky není pastvou pouze pro oči, ale též pro uši... hudba je opravdu nádherná a i díky ní film při sledování závěrečných titulků příjemně dozní. 80% ()
Ma vie de courgette zaujme především neobvykle namíchaným příběhem, který v sobě kombinuje realistickou syrovost, krásnou dětskou naivitu a nemalou dávku optimismu. Toto všechno je úhledně zabaleno do originální a na pohled krásné animace, v níž jako papírový drak Cukety vylétává do výšin dojemný závěr a celkové vyznění snímku. ()
Animovaný film o dětech v sirotčinci, ve kterém se sešli potomci feťáků, sexuálních deviantů a dalších podobných existencí. Cuketa sem zapadne, protože hned na začátku tak trochu omylem zabil svou matku – alkoholičku. Přesto ve filmu nechybí humor a nakonec je tu i koňská dávka optimismu a naděje do budoucnosti. Loutková animace mi sedla (trochu toho digitálna tu je také, a nijak neruší) a film je nakonec i rozumně krátký. ()
Galéria (326)
Fotka © Praesens-Film
Zaujímavosti (2)
- Bylo použito celkem 54 loutek, každá ve třech různých kostýmech. [Zdroj: deník Metro] (hippyman)
- Dílo bylo připravováno 2 roky - jeden animátor udělal tři vteřiny za den, za 8 měsíců se připravilo 70 minut filmu v 15 filmových prostředích. Dalších 8 měsíců se přidávala zvuková stopa a složení záběrů na zeleném pozadí. [Zdroj: deník Metro] (hippyman)
Reklama