Muž, který věděl příliš mnoho
The Man Who Knew Too Much
Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
James Stewart, Doris Day, Brenda De Banzie, Bernard Miles, Ralph Truman, Alan Mowbray, Hillary Brooke, Reggie Nalder, Yves Brainville, Christopher Olsen (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Doktor Ben McKenna, jeho manželka Jo a ich syn Hank trávia exotickú dovolenku v Maroku. V autobuse spoznávajú tajomného muža Louisa Bernarda. Nasledujúci deň je Bernard zavraždený uprostred bazáru. Pred smrťou však stihne McKennovi prezradiť detaily plánovanej vraždy, ktorá sa má uskutočniť v Londýne. Vrahovia sa obávajú, že McKennovci ich plán vyzradia polícii a preto unesú malého Hanka. Ben a Jo sa však rozhodnú vziať veci do vlastných rúk a vydávajú sa po stopách svojho syna a úkladných vrahov do Londýna... Jeden z najlepších filmov režiséra Alfreda Hitchcocka je remakeom jeho rovnomennej snímky z tridsiatych rokov a režisérovmu dvornému skladateľovi Bernardovi Herrmannovi priniesol Oscara za najlepšiu hudbu. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (199)
Pre mna je toto prvy Hitchcockov film, takze vobec som nevedela, co cakat. Myslela som si, ze sa budem bat, a tak ma milo prekvapilo, ze vo filme, ktory je thriller, som nasla aj vtipne momenty! Z mojho pohladu je to taky mix thrilleru, dramy, krimi a komedie. Aj s hlavnymi protagonistami, Stewartom a Day, som sa stretla prvykrat. Zaujimavy je pre mna samotny fakt, ze Hitchcock si urobil remake vlastneho filmu. Celkom sa mi tento film pacil, bolo to zaujimave, ale pre mna uplne nelogicke a nepochopitelne spravanie sa manzelov na dovolenke, NIKDY by som svoje dieta nezverila cudzim ludom a este k tomu v cudzej krajine!!! 70%. ()
"Muž" aspiruje na místo mého nejoblíbenějšího Hitchcocka. Tradičně brilantní režii korunuje humor, který je velmi nezvyklým kořením Hitchových filmů. Na scénu z marocké restaurace jen tak nezapomenu. Ale především ten závěr v divadle, ten mě přibyl do sedačky. Tak dlouhá scéna bez jediného slova byla skvělou ukázkou režisérova génia. Vůbec se nedivím, že Hitchcock zrecykloval svůj činelový nápad, protože tentokrát ho opravdu dotáhl k dokonalosti. ()
Thriller, plný minimalistických scén, kde nic neexploduje, čepele nožů nečeří dusný vzduch temných domů, nebo koupelen s igelitovým závěsem - přesto je Muž, který věděl příliš mnoho velice napínavým filmem a to díky příběhu samotnému, skvělým hercům a samozřejmě kvůli nezaměnitelnému mistrovu rukopisu. ()
Samotný příběh ... no dobře ... Konec konců není tak důležitý. Příběh u Hitchcocka je jen prostředí jako bouřlivé moře nebo spíše jako tůně se zákeřnými víry, do které režisér vrhá své hrdiny a sleduje jejích zápas. Duchaplný zápas. Vytrvalý a do vítězného konce. Zcela podle klasických Dickensových děl - dobro vítězí, zlo je potrestáno, slušnost, trpělivost a píle jsou odměněny. Můžeme se dnes mnohým naivitám smát, ale umění vyvolat zvědavost, očekávání a sympatii nebo aspoň dopřání kladným hrdinům - toto umění snad nikdo Hitchcockovi neupře. ___ Muž a žena, kteří věděli víc, než měli, a jejich skoro špionážní "dobrodružství" více méně prošlo kolem mne, ale hudba, která naplňovala Royal Albert Hall - stíny, závěs, tváře, notový part, hlaveň pistole včetně vrcholícího trojakordu křik-činely-výstřel, a ta hudba, co stoupala po schodech do pater, vykračovala chodbami a klepala na zavřené dveře - to bylo tak geniální, že míň než čtyři dát nejde. ()
Tento snímok je jedným z dokonalých príkladov filmovej jazdy na horskej dráhe. A dá sa povedať, so všetkými kladmi aj zápormi. Totižto tak ako spomenutá jazda stráca na kinetike smermi hore aj dole aj toto dielo stráca v určitých úrovniach drajv. Občas vás to prinúti dostatočne sa nudiť, občas zase napätím potlačujete dýchanie. Hitchcock vo svojom vrcholnom období. ()
Reklama