Koruna

Začnu trochu ze široka. Když jsem si porovnal naše klenoty s ostrovními, tak se mi objektivně více líbí obě varianty (král/královna) Eduardovy koruny. Svatováclavská doplácí na svůj věk a přijde mi lehce přeplácaná. Pořád lepší než Svatoštěpánská (Maďarsko) a nebo žádná (Ahoj, Slovensko). _ Pokud působila korunovace archaicky v roce 1953, jak bude působit ta příští? Imperiální koruna se svého použití dočká jen velmi těžko. _ Zajímavé, že jsme si po roce 1918 ponechali jako měnu korunu a nedošlo na zvažovaný sokol nebo frank. _ Zde použitý význam slova Koruna má však jiný význam - institucionální. A přijde mi, že i Netflix se snaží svou Korunou ukázat, v jakém postavení se cítí na poli TV tvorby. _ Přestože je hlavní postavou královna, tak trochu nevděčně jsou nejsilnější momenty (emocionálně, ale i "scénáristicky") - 2. a 9. díl - věnovány odchodu krále a předsedy vlády. Claire Foy velmi dobrá, Matt Smith v pozadí stejně jako Philip a Harris dal zapomenout na Firtha. _ Otázka obyvatel UK a předplatitelů Netflixu je stejná: Vážně nám to stojí za to? (01.12.2016)

V prípade tohto seriálu platí to isté, čo o zbytočnej britskej kráľovskej rodine. Je to suché a nudné. Jediný, kto za to stál, bol Winston Churchill, dobre zahraný. Ostatné postavy historicky nedôveryhodné, kráľovská rodinka oslavovaná a ospevovaná ako by ich všade na svete milovali, kráľovná zobrazená ako rozhodná žena a pritom je to len figúrka. Ďalšia nadhodnotený príbeh, ktorý nemá ani poriadnu zápletku, ani žiadny škandál, ako teda môže udržať záujem? Nejakými politickými dialógmi? Nie, nezaujme. (09.03.2017)

Hodnotím po prvních čtyřech řadách a na zbytek se ani dívat nehodlám, i ta čtvrtá se stávala nesnesitelnou vždycky, když byla na obrazovce "Diana". Koruně jsem se úspěšně vyhýbala celá léta, co ona úspěšně hýbala televizním prostorem, a jedinou motivací, která mě nakonec přemohla, byla účast Matta Smithe. V tomto směru jsem si celkem užila, ale jinak jsem značně rozpolcená. Na jednu stranu bych si velmi ráda užila příběh vlivné neviditelné ženy, která má raději svoje koně než svoje děti, na druhou stranu se mi vždycky začala vařit krev, když jsem si vzpomněla, že je to založené na skutečnosti a že tvůrci ve zběsilém tempu věci uhlazují, aby zůstali "respektující" vůči královské rodině, napodobují archivní záběry, aby mohli těžit z nostalgie, a vymýšlí blbosti, aby to bylo bulvárně lákavé. Nicméně Claire Foy a Olivia Colman fantastické. (08.01.2023)

Historické filmy a seriály musejí, aby vypovídaly o něčem (a nikoli o všem a tak o ničem), zjednodušovat narativ na jedno-dvě klíčová témata. Proto je např. látka o Jindřichu VIII. zpravidla podkladem příběhu o chronickém zhýralci a děvkaři. The Crown je z tohoto úhlu pohledu především svědectvím o přežitosti (a vlastně faktickém zániku) britského impéria po druhé světové válce. O opotřebovanosti konceptu monarchie svědčí jak dějinné události (zachycované ale spíše letmo, v náznacích) jako je vztah ke koloniím a marná snaha udřžet dominanci GB ve světovém měřítku, tak (především) pokusy nové královny o drobnější, v zásadě formální reformy, které by jí usnadnily život. Alžběta se v těchto - ve všech případech marných a ostatně poměrně krátkých - bojích s vlastním kabinetem a ostatně i s chronickou nedůvěrou sama v sebe stává symbolem nemožnosti tranformace impéria v něco životaschopného a odpovídajícího potřebám moderní doby. Potud je seriál úspěšný. Líbí se mi i struktura epizod, které vyprávějí vždy poměrně uzavřený příběh a formálně ho ozvláštňují (viz např. díl, který začíná a končí přepojováním telefonní linky po telefonních ústřednách). Problém ale je, že není, co vyprávět. Život mladé panovnice se sestává vlastně jen ze spousty stále se opakujících ústupků a zájem diváka je udržován maximálně historickými pikantériemi o charakteru abdikovaného exkrále Eduarda, snaze Alžbětiny sestry udržet si chlapa a o zhoršujícím se zdraví Churchilla. Claire Fox je ve své roli přesná, tj. ve shodě se svým charakterem absolutně nevýrazná, čímž sice chválím její výkon, ale její Alžběta je ve výsledku nejméně zajímavou a sympatickou postavou příběhu. Situaci alespoň trochu zachraňuje alespoň sympaťák Matt Smith, který svoje kvality prokázal už v Dr. Who. Závěrem: smysl a směřování seriálu asi nejlépe - v nezáměrné sarkastické zkratce - vystihuje poslední věta anotace. První řada je skutečně o "rozhodnutích, jež dopomohla Velké Británii být tím, čím je dnes". Otázkou jenom zůstává, zda je to dobře. Ať už pro seriál nebo pro monarchii. (02.07.2017)

Od historického dramatu The Crown jsem coby velký britofil čekala opravdu hodně. Riziko, že mě tahle nákladná výpravná podívaná zklame, bylo velké, ale veškeré obavy se rozplynuly po několika prvních minutách úvodního dílu. Nejen, že jsem byla naprosto ohromena dokonalou filmařinou, ale seriál mě dokázal hned od začátku vtáhnout do děje a po deseti dílech mě na konci vyplivnout emocionálně naprosto vyždímanou. Od jednoho z mých nejoblíbenějších scenáristů Petera Morgana (Královna, Duel Frost/Nixon, Prokletý klub, Rivalové) jsem sice čekala mnohé, ale seriál The Crown ve výsledku překonal veškerá má obrovská očekávání. Na tohle nádherné mistrovské dílo bych se mohla dívat donekonečna a těším se na příštích pět let, které v jeho společnosti strávíme. Scénář, hudba, úžasné herecké výkony všech zúčastněných i dechberoucí výprava… The Crown je skvostem v každém směru a bez váhání jej řadím k tomu nejlepšímu, co nejen letos vzniklo. 1. série - 100% Druhá řada podle předpokladů opět skvostná. Monarchie se dostala do šedesátých let a s tím muselo přijít i hodně změn, které tvůrci brilantně vykreslili. Claire Foy opět potvrdila, jak skvělou je herečkou. Loučení s ní bude o to těžší, ale přeobsazení pro další dvě série je i přesto rozumný tah. 2. série - 100% (25.11.2016)