Milenci v roce jedna

Film "Milenci v roce jedna" je vlastně takovým dramatickým příběhem dvou milenců, kteří se úplně náhodně setkávají jednoho dne v Praze r. 1945, krátce po skončení 2. světové války v roce v němž mladí lidé po 6. letém živoření za nacistické okupace ve skutečnosti začali žít a který je pro ně rokem jedna. Hlavní roli zde hraje vnitřní, psychická proměna obou milenců, tedy nadšeného kino-amatéra Pavla (Viktor Preiss) a Heleny (Marta Vančurová) která má za sebou velmi traumatizující léta spojená s ošklivými válečnými zážitky, prožitými v koncentračním táboře. Citový vztah a důvěra v toho druhého se zde vyvíjí velmi opatrně a pomalu. Jeden z lepších filmů režiséra Balíka.. (28.12.2006)

Vlastne som si tento film pozrel iba preto, že i pre mňa bol rok 1946 rokom jedna. Poetické filmy hodnotím podľa vyvolanej odozvy. A tá v tomto prípade nebola priaznivá. Omšelý príbeh, množstvo klišé a neprirodzene prehnaný prejav Viktora Preissa ma skôr rozčuľovali, než nadchýnali. Na druhej strane som ocenil množstvo krásnych záberov i štandardne nenápadný a preto dobrý prejav Marty Vančurovej. V inej dobe by bolo možné viac vyťažiť z morálky a svedomia statočných občanov, ktorí si prerozdelili židovské majetky a ich vlastníci sa v rozpore s očakávaniami vrátili. Len by to nemohol režírovať Balík. (22.05.2011)

“Až teprve naše společná láska mi ukázala co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci.“ - Shakespeare. Něžný příběh obyčejné lásky v neobyčejné době. Nebylo to špatné, to rozhodně ne. Uvěřitelný příběh. Takový nenápadný, klidně plynoucí. Až moc klidně plynoucí na onu vypjatou dobu. A nezanechal žádnou stopu. I když, ne tak zcela. Marta Vančurová opět předvedla, že je jednou z našich nejcivilnějších hereček. Co dokáže ona zahrát jediným pohledem, na to jiným nestačí celý herecký rejstřík. Pavel Krofta, hlavní hrdina, ten se ovšem Viktoru Preissovi příliš nepovedl. Nerada to říkám, ale tak trochu připomínal Troškovy rozjuchané kladné hrdiny s úsměvem falešným jako pětník. To nadšení pro život se mu nějak těžko věřilo. Problematickou složkou filmu byla také hudba. Komorní, romantické klavírní nebo cembalové party, ty ještě šly. Sedmdesátkový jazzík se však do poválečné atmosféry naprosto nehodí a celé stavbě podkopává základy. Celkově se jedná ale o příjemný film, jímavý příběh, který ovšem nijak zvlášť za srdce nevezme. Challenge Tour Special - Filmový lov - červen 2015. (09.06.2015)

Oceňujem, že ČT zaradila do vysielania tento film, už dávnejšie som ho chcela vidieť kvôli jeho nominácii na Oscara, viacerým festivalovým oceneniam a v neposlednej miere aj kvôli hereckému obsadeniu. Film pôsobí príjemne poeticky, so smutnou afmosférou doznievajúcich vojnových zážitkov, ale nádej, ktorá sa nenásilne a bez zbytočnej eufórie opatrne prediera na povrch je prísľubom nového života a je veľmi príjemná - ako postupný úsmev hlavnej hrdinky. Preiss a Vančurová podali výborné herecké výkony, zvlášť Vančurová zvládla traumou poznačenú Helenu veľmi presvedčivo. K maximálnemu hodnoteniu mi chýbal kvalitnejší scenár a zásadnejší postoj k morálnej dileme, ktorú museli hlavní hrdinovia riešiť v závere filmu. (12.05.2011)

Krásný dramatický milostný snímek s výborným obsazením rolí dvou milenců, ona je stižena hrůzami války, které prožila na vlastní kůži a on je stižen netknutostí svého přesvědčení a volnomyšlenkářství, ona poznala krutost reality, on si idealizuje realitu a vybásňuje svůj životní příběh, dokáží se tyto dvě individuality přijímat a souznit spolu...?!!! (22.02.2011)