Psycho

Prababička thrillerov sa zo začiatku rozbieha veľmi pomaly, priam uspávajúco, až kým sa na scéne neobjaví on. Psycho sa totiž neoplatí pozerať ani tak kvôli Hitchcockovej réžii či jednoduchému scenáru, ako kvôli Perkinsovmu stvárneniu Normana Batesa. Perkins si celý film kradne pre seba, až sa divák pristihne, že v scénach , kde sa Norman nevyskytuje, sa vlastne dosť nudí. Slávna sprchová scéna vo mne síce zanechala skôr úsmevný dojem, ale je samozrejme potrebné uvedomiť si jej dopad a význam v čase svojho vzniku. Rovnako ako aj dopad a význam tohoto filmu pre neskorší vývoj žánru. A nedá mi neodpustiť si poznámku, že s tak primitívnym scenárom (kompenzovaným výbornými dialógmi) a temer nulovou výpravou by dnes nedokázal natočiť takto kvalitný film nikto.9/10 (09.06.2006)

Film Alfreda Hitchcocka PSYCHO je silný, komplexní psychologický thriller a matkou všech moderních filmů hrůzy a napětí. Je to bez pomoci ohlášený období nižší obrazovky "slashers" s krvavou zápletkou a šokující vraždy s vrcholem koupelnové scény. Děsivě znepokojující úplatnost, zmatené identity, lidské zranitelnosti, pronásledování a smrtící účinek strachu. Alfredovy tématy byly odhaleny prostřednictvím opakovaného použití motivů, jako jsou vycpaní ptáci, oči, ruce a odrážející se zrcadla. Ďábelsky promyšlený thriller dotýkající se hranice psychického teroru, natočil tvůrce století - ALFRED HITCHCOCK v 60. letech, kdy už měl za sebou celovečerní filmové skvosty: Na sever Severozápadní linkou, nebo Vertigo. Dobrodružství zametl pod stůl a vysílil diváky tím, že na scénu přivedl jednoho z nejslavnějších zabijáků všech dob Normana Batese (Anthony Perkins). Dějové prvky v podkresu kulis - už jen ty jeho domy nahání hrůzu ... A TEN ZÁVĚR ! (19.11.2011)

(1001) Dodnes mám v živé paměti scénu, kdy mi moji rodiče asi jako desetileté dívence vysvětlovali, kdo je to Norman Bates, abych pochopila humornou narážku v seriálu Červený trpaslík. Dopustili se tím na mně kultovního spoileru a zároveň tím také zřejmě způsobili, že mám Psycho spojené spíše s komedií než s hororem. A na obranu mých rodičů, myslím si, že Hitch taky udělal hodně proto, aby tomu tak bylo. Protože čím jsem starší (a není to tím, že bych byla cyničtější, pokud něco, tak teď u filmů brečívám víc než zamlada), tím víc se moje percepce filmu blíží poťouchlé černé komedii. A není to jenom kvůli scéně se šéfem na přechodu. Hodně dialogu to též naznačuje. A taky to není tak, že bych se u filmu smála stylem "je to staré a hloupoučké", ale protože v tom vidím opravdickou tvůrcovu zlomyslnost a škodolibost. Naprostá krása je například kontrast Perkinsova Normana a Gavinova boyfrienda. Gavin je muž skála, panák, prkno, dřevo, který mluvou i chováním patří do starého světa (filmu). Perkins se pořád hýbe a vrství ve svém projevu spoustu druhů emocí, je nesvůj a nejistý a přece i v těch nejvypjatějších momentech uvolněně žvýká nějaké bonbóny. Dále také pokud o někom platí, že má ramena přes celá záda, tak o Perkinsovi, a kolik víc důkazů člověk potřebuje, aby ho nazval budoucností kinematografie. (A říkám to samozřejmě v době, kdy se tato budoucnost už stala, herec a já jsme byli oba naživu jenom v jeden stejný rok a v těch následujících letech jsem já měla tu smůlu, že jsem viděla i béčkové až céčkové pokračování Psycha, které si ke vší hrůze i sám režíroval.) Hudba je tak profláklá, že mám vždycky dojem, že si ji pamatuji z jiného života, ale co opravdu hodně obdivuji jsou pohyby kamery. A taky mám slabost pro to, jak Hitch neustále znejisťuje a pozměňuje, kdo je vlastně hlavní postava příběhu. Když jsem film viděla jako malá, zamilovala jsem se u něj do Perkinse. Nyní místo v mém srdci okupuje policista, který zaklepe na okno auta Marion po noci prospané na silnici a potom je její hrozivý stín. -"A man should have a hobby." ♥ (12.11.2014)

Z dnešního pohledu těžko přistupovat k filmu, který je tak zásadní, že každý zvrat a ikonická scéna je známa do bodu, že víte vše o tomto filmu, než se dostanete k jeho zhlednutí. Ale pokud se dokážete na Psycho podívat a u toho předstírat, že nic o tom filmu nevíte, tak pak teprve pochopíte jeho úžasnost, skvělost, nadčasovost a celkové kvality. Můžeme se bavit o nejasné nátuře, co je film zač, jaký je jeho žánr, děj a zápletka, což celé sledování umocňuje. Můžeme se bavit o všech krásných paralelách a nepatrných tématech, či ironii osudu. O krásné přímočarosti, která je precizně provedena, díky čemuž vám servíruje zajímavé, uvěřitelné a poutavé postavy v nečekaných situacích. Nemluvě o všech hereckých výkonech a ztvárnění postav, kde vyčnívá hlavně Norman Bates. Můžeme se bavit o spoustě nepopiratelných kvalitách Psycha, ale podstatné je, že jde o neuvěřitelně poutavou, překvapivou a napínavou podívanou až do samotného konce, která má i jedny z nejlepších a nejdokonalejších finálních záběrů a prolnutí. Jen škoda toho až moc doslovného proslovu, který vše na konci přílišně vysvětluje a nezestárl s takovou grácií jako celý zbytek snímku. (05.02.2023)

Legendárny anglický režisér, priekopník v oblasti thrillerovo-horrorovej kinematografie a génius temných kriminálnych filmov sir Alfred Joseph Hitchcock natočil v roku 1960 svoj najznámejší a najpopulárnejší film. Do kín prišlo "Psycho". Šialený hoteliér Norman Bates a jeho mŕtva matka. Desivý starý dom na kopci nad motelom. To je totálna klasika. Scénu zavraždenia Marion Crane v sprche pozná asi každý. Z tohto čiernobielého snímku sa stalo kultové dielo. "Psycho" ***** (10.04.2016)