Světový šampión

Hitchcockova režie je jistá a několikrát vytáhne výborný vizuálni nápad, takže absence zvuku tu nijak nevadí. Bohužel příběh o milostném trojuhelníku boxerů a nerozhodné ženy není příliš zajimavý, spíš silně odhadnutelný a na 85 minut je ho málo. Naštěstí spojení talentovaný tvůrce & sympatičtí herci dokázalo z filmu vyždímat víc než slušnou zábavu, už třeba tím, ze fandit se dá oběma kohoutům. __ Mimochodem, hlavní herečka, roztomilá Lillian Hall-Davis, po delších psychických problémech spojených s předčasným koncem kariéry (zvuk) spáchala v roce 1933 sebevraždu. (16.03.2010)

Úvodních dvacet minut je skoro geniálních - je v nich plno vtipu i ve druhém plánu (scény s ramínkem na šaty), a mají dramatickou výstavbu. Ve chvíli, kdy je jasné, oč půjde, film hodně ztrácí tempo, i když i zde jsou další vynikající scény a humorné sekvence (mimochodem, scéna setkání cirkusáků v bytě kolem tuším 55.minuty mi silně připomněla Rope / Provaz). Myslím, že v té době prostě šly na odbyt romantické příběhy, a tak Hitch natočil zrovna totok. Je to hitchcockovské ve svém podání a stylu, ale ještě ne příběhem, který je spíše komerční. (23.04.2012)

[zhlédnuto s živým doprovodem Zabelov group] Díky mimořádnému výkonu muzikantů pod plátnem je to ještě za 4 hvězdičky, ale o fous. S horším doprovodem bych to viděl na 3 hvězdičky. Hitch to napsal šikovně: divákovy (nebo aspoň moje) sympatie se během filmu neustále přelévají z jednoho rohu milostného trojúhelníku do druhého a film tak člověka (nebo aspoň mě) baví po celou dobu. Přece jen jsem ale čekal ještě lepší kousek. (11.08.2015)

Další Hitchcockův němý film se mi líbil ještě méně než ten, který jsem viděla dříve. Příběh mě moc nezaujal a nedokázal vtáhnout. Milostný trojúhelník nebyl dotáhnut do konce, nijaké emoce, vášně... Celkem nuda. Zápasy díky tomu nevynikly, navíc jim chyběl zvuk, což je u němého filmu sice jasné, ale zde je to na škodu. Nemůžu jít s hodnocením výše. (15.06.2013)

Film, jehož hodnota je nepopiratelná spíše z historického, než-li z diváckého hlediska. Ani nově zrestaurovaná kopie, ani živý klavírní doprovod skladatele Neila Brandta prostě nezakryje téměř devadesát let stařeckého nánosu. Hitchcock sice v mnoha ohledech naprosto parádně komponuje scénu, s dokonalou sebejistotou přechází z humorné grotesky do sportovního dramatu, ve kterém se osudově střetávají dva muži, aby získali srdce jedné ženy, ale po skončení vám vytane na mysli hlavně to, že kdyby to trvalo polovinu času, pravděpodobně byste se bavili ještě o něco lépe. (01.07.2013)