The Discovery

Ona je trochu pitomá už samotná premisa. Doktor objeví, že smrtí to nekončí a vzápětí se spustí vlna sebevražd, aniž by kdo věděl, co ho pak čeká. Doktor se tedy rozhodne vystoupit v televizi, aby upřesnil, že vlastně pořádně nic neví, ale to vyprovokuje ještě větší počet sebevražd. A tak se doktor uchýlí na svoje sídlo, kde si zřídí nějakou sektu a dělá tam Bůh ví co. Z toho mohl vzniknout vlastně jenom blábol a taky že jo. A nepomáhá ani příjezd skeptického syna, který postupně odhaluje o co vlastně jde, protože je to celé postavené na hlavu, byť se to tváří strašně přemýšlivě. Jo udělat z toho thriller či béčkový horor, mohlo to s trochu šikovnějším režisérem za něco stát. Alespoň že ten casting se povedl. 30% (19.05.2017)

Presne takéto science-fiction mystery záležitosti, obohatené o otázky medzi nebom a zemou, sú to, čo ma dokáže poriadne navnadiť na predpokladaný skvelý zážitok. The Discovery má solídny námet, priemerné spracovanie, kvalitné herecké výkony, ale jednoducho ide o zápletku, akú sme už mali možnosť viackrát vidieť inde, niekedy lepšie, inokedy horšie. Je síce prerozprávaná prostredníctvom odlišného deja s inými postavami, ale pocitu deja vu som sa na konci neubránil. Navyše cítiť poddimenzovanie rozpočtu a možno aj preto vynikne nie úplná domyslenosť celého scenára. V takom nedocenenom The I Inside mali tvorcovia viac jasno v pravidlách vlastného fikčného sveta. No a to sa dá napísať aj o predchádzajúcem McDowellovom diele, The One I Love. (07.07.2019)

Další z pokusů na téma láska až za hrob a možná ještě dál. Některé podobné pokusy jsou docela povedené, tenhle k nim ale nepatří. Sice má zajímavě nostalgickou náladu, ale taky zdlouhavé a zbytečné scény, a k tomu určitý druh zvratu až tak kolem 45. minuty. Základní premisa mi taky přijde uhozená - na to, aby lidi páchali hromadné sebevraždy, fakt nestačí nějaký vědec, který řekne, že to vědecky dokázal. Pokud v podstatě neměl nic v ruce, nějaký fyzický důkaz, většina lidí by si jó rozmyslela, jestli riskovat. A čím je přesvědčil, to ve filmu ukázané není. A asi ani sám neměl jasno, když vyráběl ten stroj, který ze světa mrtvých měl přenášet obraz - a dokonce, považte, zvuk! Samotné postavy mi rovněž přijdou ne zrovna psychologicky vyprofilované a třeba o tom synovi něco více zjistíme až krátce před koncem filmu. Nějaké lidské emoce, skutečné, zcela chybějí. Celkové vyznění taktéž mate SPOILER - takže jako smrtí má dojít k nějaké další reinkarnaci, kde odčiníme hřích minulého života, aniž bychom tušili, že to děláme, a nepamatujeme si lidi, které jsme znali, a pokud se to i tentokrát potentočkuje, tak se jede dál v nějaké nekonečné řadě? Či dokonce smyčce? Nebo jako jak? A proč se tedy ve filmu tvrdí, že nejde o alternativní realitu, nýbrž jinou verzi této reality, když je to to samé? V podstatě mne to nijak neoslovilo, i když některé myšlenky, dobře rozvedené, se tam krátce objevily, ale hned zapadly. Vlastně teď marně vzpomínám, co kromě prostředí ostrova po sezóně pro mne film přinesl zajímavého. (17.01.2019)

Rooney Mara vypadá s blond přelivem fakt dobře a její už tak dost nihilistickej xichtík je v její nihilistický roli a pod tím blond přelivem ještě víc nihilistickej, což mi udělalo radost. A osmdesátiletej dědek Redfordů vypadá maximálně tak na šede něco, holomek! A já myslel, že už je dávno mrtvej. Zápletka o vědeckém hledání důkazu posmrtného života je lákavá a místy i docela zajímavá, i když v jednu chvíli zjevně obšlehnutá z kdysi téměř kultovního videobijáku Hráči se smrtí. Ale nevím, proč se musejí posmrtný vize hystericky klepat a bejt mázlý. A to úplně podstatný, teda uspokojivou odpověď na otázku co že je vlastně jednou po tý naší smrti, jsem z filmu taky nedostal. Ani to, jestli teda mají duši a posmrtnej život i zviřátka, jak se nenihilisticky zajímala nihilistka Rooney. No já teda nevím, ale myslím, že kdybych jednou v Elysiu potkal třeba sousedovic uštěkanýho tupýho jezevčíka, rozkopu ho tam okamžitě na sračky, i kdybych si tím měl zmrvit karmu. Aspoň já osobně teda tam nahoře absolutně odmítám jakýkoliv zatracený štěkající čokly! Poloamatérská, okázale menšinová, nasládlá vztahová limonáda je to, žádný mrazivý mysteriózní scífko, na který jsem se těšil. (01.11.2017)

Tento snímok má veľa slabín, no má aspoň R. Maru a zaujímavý nápad. To mi bohato stačilo, aby som sa ako-tak bavil a neupadol do stereotypu, alebo ešte horšie do nudy... Myšlienka nebola vôbec zlá, len jej rozvinutie do príbehu trocha zaostalo. Tiež by som pridal na mysterióznej atmosfére - mystérium a neodbytné otázky ohľadom celého projektu okolo smrti by som kládol zaujímavejším spôsobom a účelnejšie. Atmosféra by tak išla razom hore. Ale aj napriek týmto nedostatkom som celkom spokojný, nepotešilo ale ani neurazilo. Lepší priemer. 65/100 (01.08.2017)